Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví. Česko jako lídr EU
Praha se stala centrem diskuse světových expertů z oblasti duševního zdraví. V Míčovně Pražského hradu se uskutečnila konference Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Zvyšování odolnosti společnosti a zvládání následků válečných traumat – Česko jako lídr EU? Tři stovky lékařů, psychiatrů, výzkumných expertů, filantropů, lidí z praxe i politických aktérů z ČR, USA, Ukrajiny nebo Nizozemska diskutovaly o konkrétních způsobech léčby duševních onemocnění jak na individuální, tak i na systémové úrovni.
„Nemoc duše není slabost nebo selhání, ale signál, že člověk něco potřebuje. Duševní zdraví by se mělo dostat na úroveň, kterou si zasluhuje. Zdravá společnost není jen ta ekonomicky výkonná, ale i duševně odolná,“ uvedla při zahájení konference poslankyně Evropského parlamentu Danuše Nerudová.
Země napříč Evropou čelí narůstající psychické zátěži, kterou způsobila série bezprecedentních krizí – pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a další události odhalily zásadní slabiny v podpoře duševního zdraví na individuální i systémové úrovni. Česko jako blízký soused a silný podporovatel Ukrajiny intenzivně reaguje na tuto proměňující se realitu; příchod statisíců uprchlíků a vlna solidarity posunuly téma duševního zdraví do popředí domácí politické agendy.
Česká republika se postupně stává jedním z nejaktivnějších evropských hráčů v oblasti duševního zdraví, jehož silnou stránkou je podle ukrajinského náměstka ministra zdravotnictví Edema Adamova propojení špičkového psychiatrického výzkumu, mezinárodně uznávaných odborníků a rozvíjejícího se ekosystému inovativních přístupů, jako je psychedeliky asistovaná terapie (PAT).
„Tato konference má pro českou psychiatrii značný význam zejména proto, že zde diskutujeme o tom, jak rychle dostat inovace do oblasti duševního zdraví. To, že je tady Ukrajina, má pro nás dvojí význam. Jednak chceme pomoci, za druhé víme, že mají neskutečně velkou klinickou zkušenost s tím, jak zvládat psychické trauma ve vypjatých situacích, a to je něco, co se od nich chceme učit. V současné době potřebují na Ukrajině zvládat obrovskou míru potřeby, na což neexistují jednoduché odpovědi, a budou proto muset přijít s některými inovativními přístupy, které posunou péči blíž k lidem v takové míře, jaká je potřeba,“ uvedl pro MT prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., z Psychiatrické kliniky LF Masarykovy univerzity a FN Brno, výkonný místopředseda vládní Národní rady pro duševní zdraví.
Válečná traumata vyžadují nové přístupy k léčbě
Psychologické dopady spojené s vysídlením, traumatem a dlouhodobou nejistotou ukrajinské populace se netýkají jen těch, kdo jsou v první linii, ale doléhají i na civilisty, zdravotníky, celé rodiny. „Péče o duševní zdraví je nedílnou součástí úspěšné obnovy Ukrajiny. Trauma, které válka zanechává, nelze přehlížet, právě naopak, musíme je léčit stejně jako fyzické rány. Oceňuji české organizace, které Ukrajincům v této oblasti pomáhají, a jsem rád, že i tato konference posiluje téma, které je klíčové pro budoucnost celé země,“ řekl vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny PhDr. Tomáš Kopečný.
Jak zdůraznil psychiatr a neurovědec prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., z Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK v Praze a Centra pokročilých studií mozku a vědomí NUDZ, moderní neurovědy nám pomáhají lépe chápat, jak lidský mozek reaguje na trauma, stres i nejistotu. „Díky těmto poznatkům můžeme vyvíjet účinnější způsoby intervence, které nespočívají jen v léčbě, ale i v prevenci. Jedním z nejperspektivnějších přístupů je psychedeliky asistovaná terapie, která může podpořit hlubokou osobní proměnu, obnovu důvěry a adaptivní zpracování prodělaného traumatu jak u jednotlivců, tak na úrovni celé společnosti.“
Jak potvrdil prof. Kašpárek, psychedelická léčba má velký potenciál pomoci lidem, kteří trpí některými duševními poruchami, pro něž v tuto chvíli nemáme alternativu. „Zdá se, že některým z nich může významně prospět a změnit život. Není to samozřejmě lék pro všechny a na všechno. Pro nás je důležité vědět, v jakých případech tuto léčbu použít a jak na to navázat další odbornou péči. Je to otevření brány a možnosti další péči, ale česká psychiatrie se bude muset ještě hodně učit, jak s těmito látkami zacházet,“ doplnil prof. Kašpárek.
To potvrzuje i prof. Horáček, který připomíná, že schválení pozměňovacího návrhu, které otevírá možnost zavedení PAT v České republice, je významným krokem, jímž se ČR dostává na špici v této inovativní formě léčby. „Nicméně před zavedením je potřeba udělat spoustu věcí a vymyslet celý systém, jak by měla být léčba zavedena tak, aby byla bezpečná a pacientům posloužila. Aktuálně musíme vyladit systém, aby bylo zcela jasné, jakou erudici má mít odborník, který bude PAT podávat, a jak budou terapie evidovány. Současně by bylo dobré nastavit pilotní testování celého systému pro zachycení případných chyb, abychom věděli, že budou splněny všechny potřebné požadavky pro bezpečnou léčbu. To znamená, aby byl pacient adekvátně připraven a terapeut skutečně uměl správně integrovat vlastní zkušenost z aplikace,“ vysvětlil pro MT prof. Horáček.
Potenciál psychedeliky asistované terapie při léčbě PSTD u válečných veteránů
Velkým tématem konference byla i léčba posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Po celém světě roste počet veteránů trpících PTSD, přičemž řada z nich jen omezeně reaguje na běžně dostupnou léčbu. „Každý veterán, ať už je odkudkoli, si zaslouží šanci na uzdravení i po návratu z bojiště. Česká republika dnes ukazuje světu, co všechno je možné, když se spojí věda, služba a lidská sounáležitost. Takto boříme hranice, překonáváme předsudky a otevíráme cestu k budoucnosti, v níž žádný válečný hrdina nezůstane stranou,“ uvedl Adam Marr, veterán armády USA, ředitel organizace Veteran Mental Health Leadership Organization (VMHLC).
„Psychologické dopady válek zanechávají hluboké a trvalé stopy nejen na těch, kdo se účastní bojů, ale i na jejich rodinách a společnostech, do kterých se vracejí. Po celém světě roste počet veteránů trpících PTSD a dalšími souvisejícími obtížemi, kdy řada z nich na běžně dostupnou terapii reaguje jen velmi omezeně,“ uvedl dr. Rick Doblin, zakladatel a prezident Multidisciplinární asociace pro psychedelická studia (MAPS).
Významnou roli zde proto hrají nové terapeutické, vědecky podložené a zároveň v běžných systémech uplatnitelné přístupy, jedním z nejprospektivnějších v léčbě s rezistentní formou PTSD je PAT, psilocybin nebo ketamin. Klinické studie realizované v řadě zemí prokázaly rychlé a dlouhodobé terapeutické účinky, což otevírá cestu nové generaci psychiatrické péče zaměřené na práci s traumatem.
Podle dr. Doblina válka na Ukrajině zdůraznila potřebu systematického přístupu k válečnému traumatu a potvrdila, že duševní zdraví musí být klíčovým prvkem obnovy, odolnosti a dlouhodobé stability, kde narůstá potřeba mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, klinické praxe i tvorby veřejných politik. Jak upozornil, jen do výzkumu psychedelik investovaly státní a soukromé instituce od roku 2020 čtyři miliardy dolarů.
Česká republika jako aktivní hráč na poli duševního zdraví v EU
V České republice se v roce 2021 podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) nacházelo 800 000 lidí s nějakým duševním onemocněním. Mezi lety 2010 a 2021 se počet pacientů s duševními poruchami zvýšil o 22 procent. Mezi nejčastější diagnózy patří deprese, která tvoří téměř třetinu všech případů. I podle průzkumu Eurobarometr se téměř polovina občanů EU v posledních 12 měsících potýkala s emocionálními nebo psychosociálními problémy, jako je pocit deprese nebo úzkosti.
„Česko se postupně stává jedním z nejaktivnějších evropských hráčů v oblasti duševního zdraví. Během svého předsednictví Radě EU v roce 2022 se mu podařilo vrátit toto téma na vrchol politického zájmu. Postupně se zde vytváří tzv. český model, který propojuje osvědčené praxe, elitní výzkumná pracoviště a progresivní politiky,” uvedl Viktor Chvátal, hlavní organizátor konference z organizace PsychedelicEurope.
Podle Jany Bednářové, ředitelky pořádající organizace, Nadačního fondu pro výzkum psychedelik PSYRES, se postoj Čechů k duševnímu zdraví postupně mění. Přesto je toto téma stále do určité míry tabuizováno, a to čtyřmi z deseti lidí. „Přestože přes 60 procent lidí nepovažuje návštěvu psychologa za ostudnou, velká část těch, kteří se potýkají s psychickými problémy, nedostává odpovídající péči. Navíc až 30 procent pacientů nereaguje na běžně používané léčebné postupy, což má závažné důsledky pro jejich osobní život, ale také to negativně ovlivňuje společnost. Jedním z perspektivních řešení těchto problémů může být právě psychedeliky asistovaná terapie, kam se řadí i léčba psilocybinem, kterou nedávno schválila Sněmovna,“ připomněla.
Ačkoli se regulátoři v současnosti zaměřují především na aktuální problémy, jako je nedostatek psychiatrů, zejména v oblasti dětské a dorostové péče, mezinárodní zkušenosti ukazují, že začlenění PAT do standardní péče není otázkou „zda“, ale „kdy“. Země jako USA, Velká Británie nebo Austrálie již podnikají kroky k tomu, aby PAT byla součástí hrazených služeb duševního zdraví. Odborníci v tomto kontextu upozorňují na důležitost dlouhodobého plánování, mezioborové spolupráce a investic založených na důkazech.
„To, co musíme nyní vyřešit, je dodávání psilocybinu a hlavně dostatek zkušených terapeutů. Terapie by měla být otevřena hned pro několik diagnóz, tedy nejen pro depresi, ale také pro PTSD nebo problémy spojené s vážnými tělesnými onemocněními,“ vysvětluje prof. Horáček s tím, že zároveň by měla probíhat paralelní analýza nákladové efektivity. „Zda bude PAT levnější než standardní léčba, není jisté, protože psychoterapie je náročná na čas a alternativní léky, tedy běžná antidepresiva, které se dnes podávají, jsou relativně levné. Analýza nákladové efektivity by měla jednak zhodnotit, jak by vypadala nákladová efektivita za stávajících podmínek, tedy kdybychom podávali psilocybin ve stejném režimu jako v klinických studiích, a za druhé by měla odpovědět na otázku, jak by tato terapie měla vypadat, aby byla nákladově efektivní, případně jak by měla být zjednodušena,“ uvedl. Jednou z možností, jak celou léčbu zlevnit, je skupinová terapie, další možností je snížení počtu přípravných setkání, avšak za zvážení potenciálního rizika pro pacienta. „Tato analýza je zásadním příspěvkem k tomu, jak seriózně nastavit celý systém. Čeká nás hodně práce, ale rádi bychom, aby vše bylo jasné do ledna 2026, kdy novela vstoupí v platnost,“ doplnil prof. Horáček.
Současné výzvy a příležitosti ve výzkumu a praxi nejen v psychiatrii
Český systém psychiatrické péče stojí na rozcestí. I když v posledních letech vzrostlo povědomí o významu duševního zdraví jak mezi veřejností, tak mezi tvůrci politik, stávající systém stále čelí řadě problémů. Tím hlavním je nedostatek kvalifikovaných odborníků, nedostatečná provázanost služeb a omezené možnosti převádět výsledky výzkumu do každodenní klinické praxe. Jak se přítomní odborníci shodli, jednou z překážek zavádění psychedelik do praxe je nepochopení tohoto přístupu, ale i asociace s 60. a 70 lety, která dává i lékařům mylnou představu o léčbě. Limitující je i nedostatek odborníků, zejména psychoterapeutů potřebných pro aplikaci PAT. I proto aktuálně probíhají studie porovnávající individuální a skupinovou terapii.
V této souvislosti připomněl MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., z Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a Centra pro výzkum psychedelik NUDZ řadu recentních, probíhajících nebo chystaných klinických studií s psychedeliky. Jak zdůraznil, využití PAT se prokázalo být přínosem nejen v psychiatrii, ale i v paliativní péči, v onkologické léčbě, ale i v léčbě řady neonkologických onemocnění, kde mohou psychedelika významně zlepšit depresi, úzkost a kvalitu života nemocných. Nové studie se zaměřují zejména na cíl zlevnit tuto léčbu, protože vysoká cena terapie kvůli časovému nákladu na odborníky je celosvětově hlavní překážkou. Jak MUDr. Páleníček upozornil, v polovině května byl zahájen mezinárodní projekt, do něhož je zapojeno 20 institucí a který se zabývá implementací psychedelik do zdravotní péče.
Podle prof. Horáčka dnes vidíme trend sledování možných benefitů psychedelik vedle psychiatrických i u celé řady dalších somatických diagnóz. „Nyní spouštíme jeden z evropských projektů PsyPal, který je součástí konsorcia Horizon, jenž se věnuje např. roztroušené skleróze. A pochopitelně pokračuje naše spolupráce s kolegy, kteří se věnují psychologickým příznakům, jež mohou doprovázet onkologická onemocnění, konkrétně depresi, kde jsme aktuálně otevřeli studii PSYKET 002 v brněnském MOÚ.“
Jak vysvětlil MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D., z Centra paliativní péče MOÚ v Brně, nejedná se jen o onkologické pacienty v konečné fázi onemocnění, ale o pacienty v kompletní remisi, kteří, jak se ukazuje, přestože jsou z onkologického hlediska vyléčeni, mají často veliké psychické problémy s návratem do normálního života.
„PAT je především náročná na objem časů terapeutů, kteří s pacienty pracují před aplikací i v následné integrativní fázi, kdy jim pomáhají mystickou psychedelickou zkušenost integrovat do života. Ve studii na to čas je, v reálné praxi to bude zřejmě limitující faktor. Na některých pracovištích je ale již aplikována metoda, kdy PAT probíhá částečně skupinově. Po počáteční individuální fázi pak podání psychedelika probíhá např. v jakési ‚bytové jednotce‘, kde jsou třeba dva terapeuti na pět pacientů, což je efektivnější z hlediska nároků na zdroje. Je možné že cesta povede tudy. Zatím ve studii PSYKET nehodnotíme logistiku, ale hlavně účinnost, tedy jestli psilocybin nebo ketamin jsou efektivnější než placebo v řešení deprese u onkologických pacientů s depresí v různých fázích nemoci,“ vysvětlil pro MT MUDr. Sláma.
O studii, která je v počátku, je ze strany pacientů zájem. „Máme 17 pacientů, kteří se jen na základě nedávné tiskové zprávy na webu MOÚ přihlásili, že by o PAT měli zájem. Spojuje je to, že jsou to onkologičtí pacienti v různém stadiu onemocnění, kteří si o této léčbě něco přečetli a jsou motivováni se do studie zapojit. Jde hlavně o mladší věkovou kategorii,“ popisuje MUDr. Sláma. U velké části nemocných totiž ani kombinace klasické psychoterapie a antidepresiv není účinná, navíc je pomalá. „Tam, kde potřebujeme nástup v řádu dnů nebo týdnů, se ho často nedočkáme. Oproti tomu u PAT je nástup účinku rychlý a dlouhodobý,“ dodává.
Například klinická studie z roku 2016 NYU u onkologických pacientů potvrdila, že jedna dávka psilocybinu znamenala redukci deprese (65 % v remisi), úzkosti (57 %) s efektem ještě po 6,5 měsíce a příznivým bezpečnostním profilem. Obecně je zkušenost s psychedeliky (v bezpečném prostředí) hodnocena jako jedna z nejvýznamnějších a nejhlubších zkušeností života, přinášející spirituální a existenciální rozměr.
„PAT je na základě dostupné evidence inovativní léčebný postup s potenciálem zásadního dopadu na kvalitu života onkologických pacientů. Zdárný průběh studie PSIKET 002 považujeme za důležitý krok k tomu, aby se PAT stala standardní součástí komplexní podpůrné péče v onkologii,“ věří MUDr. Sláma.