Karlovarský kraj získá vlastní komplexní onkologické centrum
Po letech debat se Karlovarský kraj dočká vlastního komplexního onkologického centra. Od ledna 2026 začne fungovat v Karlovarské krajské nemocnici, v těsné spolupráci s FN Motol a Nemocnicí Na Homolce. Rozhodnutí hodnoticí komise bylo jednomyslné a podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka jde o „historický posun“, jímž se završuje proces budování celoplošné sítě těchto center. Pacienti regionu tak nebudou muset cestovat výhradně do Plzně nebo Prahy a získají rychlejší přístup k moderní léčbě i klinickým studiím. „Komplexní onkologická péče do Karlovarského kraje jednoznačně patří,“ zdůraznil prof. Ladislav Dušek, který zároveň upozornil na potřebu posílit roli koordinátorů a screeningových programů.
Síť komplexních onkologických center (KOC) je klíčovým pilířem české onkologie. Zajišťuje koordinovanou a standardizovanou péči, mezioborovou spolupráci i přístup k moderním terapiím a klinickým studiím. Karlovarský kraj v ní ale dlouhodobě představoval slabé místo – vlastní centrum tu chybělo, pacienti proto museli dojíždět za léčbou zejména do Plzně nebo Prahy. To se promítalo nejen do jejich komfortu, ale i do výsledků, jak opakovaně ukazovala data ÚZIS.
Ministerstvo zdravotnictví proto připravilo nový model organizace péče a zároveň spustilo reakreditační proces všech KOC, o němž již Medical Tribune obsáhle informovala. Cílem je nejen zajištění celoplošného pokrytí, ale také sjednocení standardů a posílení role koordinátorů, kteří mají usnadnit pacientům cestu systémem.
Výsledkem těchto kroků je rozhodnutí hodnoticí komise, že od ledna 2026 vznikne v Karlovarské krajské nemocnici spolupracující KOC. Jeho vznik umožnily také rozsáhlé investice z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví a Evropské unie, které zajistily potřebné přístrojové dovybavení krajských pracovišť v hodnotě přes 250 milionů korun.
Historický krok – onkologická síť je kompletní
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek označil vznik nového centra za završení procesu budování celostátní sítě. „Od ledna 2026 budou mít pacienti v každém kraji České republiky dostupný standardizovaný a špičkový systém onkologické péče. Středočeský kraj je součástí pražských center, a tedy pokrytí bude skutečně celoplošné,“ uvedl.
Karlovarský kraj se podle něj stane součástí modelu, který už funguje v Jihomoravském kraji, kde Masarykův onkologický ústav spolupracuje s FN Brno a FN u sv. Anny. „Nyní se tento osvědčený koncept zavádí i zde. Centrálním prvkem budou FN Motol a Nemocnice Na Homolce, partnerským pracovištěm se stane Karlovarská krajská nemocnice. Výsledkem bude jednotné metodické vedení a zapojení odborníků do konzilií přímo z pražských nemocnic,“ dodal ministr.
Na praktické dopady pro region upozornila hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. „O komplexním onkologickém centru se u nás mluvilo mnoho let, ale vždy to zůstalo jen u plánů. Mezitím naši pacienti čelili obrovským problémům, když se u nich objevil onkologický nález – bylo složité zajistit odpovídající diagnostiku i léčbu včas a na odborné úrovni,“ uvedla. Připomněla také, že samostatně by kraj nikdy nesplnil podmínky výběrového řízení, proto hledal cestu ve spolupráci s pražskými nemocnicemi.
„Každý rok je v našem kraji diagnostikováno zhruba 1 700 nových případů nádorových onemocnění a celkově se s nimi léčí asi 13 000 obyvatel. Analýzy pana profesora Duška jasně ukázaly, že vysoká úmrtnost byla způsobena především tím, že lidé se dostávali k léčbě pozdě. Proto je pro nás zásadní mít vlastní komplexní onkologické centrum. Jsem přesvědčena, že zachrání mnoho životů,“ dodala hejtmanka.
Partnerství, nikoli supervize
Zástupkyně FN Motol Lucie Valentová-Bartáková zdůraznila, že spolupráce musí rychle přejít do praktické roviny. „Budeme muset nastavit procesy pacientské cesty, domluvit se na praktických věcech a co nejdříve spolupráci zahájit. Jsem ráda, že FN Motol a Nemocnice Na Homolce mohou poskytnout své know-how a kapacity pro Karlovarský kraj. Sama pocházím z Tachovska a dobře vím, jak je někdy pro pacienty náročné dostat se k dostupné a kvalitní zdravotní péči,“ uvedla.
Na její slova navázal generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Jiří Štefan. Podle něj patří onkologie k dlouhodobě nejnáročnějším oblastem regionálního zdravotnictví, a právě proto má propojení s pražskými centry zásadní význam.
Klinický rozměr spolupráce pak vyzdvihl přednosta Kliniky onkologie 2. LF UK a FN Motol Tomáš Büchler. „Naším cílem není supervize, ale skutečná partnerská spolupráce, která umožní přenést moderní léčebné postupy i dostupnost klinických studií přímo do Karlovarského kraje,“ řekl. Připomněl také, že k takové léčbě by měli mít pacienti přístup co nejdříve. „Onkologie v posledních letech zaznamenala obrovský pokrok – u řady nemocných, kteří byli před deseti či patnácti lety nevyléčitelní, dnes dosahujeme úplného vyléčení, včetně pacientů s metastatickými nádory,“ doplnil.
Rostoucí zátěž a nízká dostupnost
Potřebnost nového centra doložil ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, který prezentoval data o onkologické zátěži v regionu. Připomněl, že Karlovarský kraj nelze považovat za „malý“ z hlediska onkologické péče. „V současnosti zde žije 13 000–14 000 pacientů, kteří prodělali onkologické onemocnění a stále vyžadují nějakou formu terapie. To je velikost většího města uprostřed kraje,“ uvedl.
Podle projekcí se bude zátěž dále zvyšovat v důsledku demografického stárnutí. „Stejně jako nelze zastavit stárnutí, nelze zastavit ani nárůst počtu nádorů. Nejde tedy ani tak o predikci, spíše o projekci – do roku 2035 zátěž nevyhnutelně naroste o dalších 35 procent. A osobně si myslím, že tento odhad je ještě podhodnocený, protože se držíme na spodní hranici intervalu spolehlivosti,“ upozornil Dušek.
Specifická data pro Karlovarský kraj potvrzují, že region patří k vysoce zatíženým oblastem. Počet léčených onkologických pacientů zde za posledních deset let vzrostl o 27 procent. Predikce pak jasně naznačují další růst počtu žijících onkologických pacientů, což posiluje potřebu dostupného komplexního centra
Největším problémem byla dosud nízká dostupnost primární protinádorové léčby v KOC. „Dostupnost primární protinádorové léčby v našem kraji byla vůbec nejnižší v celé republice, pouze kolem 44 procent. To znamená, že více než polovina pacientů se dosud léčila mimo KOC. Výsledkem byla vysoká míra migrace – podstatnou část péče přebíralo KOC v Plzni a významná část pacientů směřovala také do Prahy,“ uvedl Dušek.
Podle analýz ÚZIS platí, že v okresech Cheb a Sokolov přebírala onkologickou léčbu více než poloviny pacientů zařízení mimo kraj. V samotném okrese Karlovy Vary to bylo necelých 45 procent. Celkově 30 procent pacientů z Karlovarského kraje dosud přebíralo KOC v Plzni a dalších 17 procent KOC v Praze.
Nízká dostupnost znamenala prodlevy v zahájení léčby a zátěž nejen pro pacienty, ale i jejich rodiny. Podle Duška má nové KOC tuto situaci zásadně změnit. Umožní, aby větší část péče probíhala přímo v Karlových Varech, a zároveň udrží vysoký standard díky propojení s pražskými fakultními nemocnicemi. Celkové zlepšení stavu onkologické péče v Karlovarském kraji ale nebude záviset jen na existenci KOC – zásadní roli sehrají také koordinátoři péče a posílení prevence, kde má region značné rezervy.
Koordinace, prevence a výsledky léčby
Podle Ladislava Duška nebude zlepšení onkologické péče v Karlovarském kraji záviset jen na zřízení nového centra. Klíčovou roli mají sehrát i nově zavedení koordinátoři péče. „Nejde jen o vedoucího centra jako koordinátora regionálního, ale skutečně o lokální koordinátory. Jejich role je starat se o to, aby pacient, zejména u diagnóz, kde rozhoduje rychlost a šance na přežití, co nejrychleji prošel diagnostickým procesem a dostal se bez zbytečných čekacích lhůt k účinné léčbě. To je extrémně důležité, protože jinak se pacienti mohou v systému ztratit,“ zdůraznil. Tato pozice má být podle něj samostatně vykazovaným výkonem hrazeným z veřejného zdravotního pojištění.
Významnou součástí zlepšení musí být také prevence. „V Karlovarském kraji fungují všechny onkologické screeningové programy a data jasně ukazují, že pomáhají snižovat mortalitu – v posledních deseti letech o desítky procent. Nesmíme si ale zastírat, že v některých oblastech je stále velká rezerva. Typicky jde o mamografický screening, kde je Karlovarský kraj dlouhodobě na posledním místě v ČR,“ upozornil Dušek. Podle dat z roku 2023 bylo v kraji vyšetřeno jen 52,9 procenta žen z cílové populace (45 až 69 let), zatímco celostátní průměr činil 58,8 procenta. „Věřím, že i koordinace péče přes nové komplexní onkologické centrum pomůže k tomu, aby se více žen dostalo k vyšetření, a tím se podařilo dál snižovat úmrtnost. Není žádný důvod, proč by měl Karlovarský kraj zůstávat na prvním místě v mortalitě u nádorů prsu,“ dodal.
Zároveň odmítl, že by Karlovarská krajská nemocnice byla v onkologii „chudým příbuzným“. „Bude důstojným partnerem Národního onkologického centra v Motole. Z hlediska dostupnosti pacientů pro klinické studie je to win-win situace – pro obě strany přínosná spolupráce,“ uvedl. Připomněl, že nemocnice splnila všechna kritéria výzvy bez potřeby výjimek a ročně zde probíhá léčba přibližně 1 500 onkologických pacientů. „Výsledky těch, kteří se dostanou k léčbě včas, jsou velmi dobré, nadprůměrné a dál se zlepšují,“ dodal.
Konkrétní výsledky to potvrzují. „U zhoubných nádorů kolorekta se u pacientů léčených v Karlovarské krajské nemocnici dlouhodobě zlepšuje pětileté přežití a výsledky odpovídají celorepublikovému průměru. U nádorů prsu dosahuje pětileté relativní přežití při včasném záchytu prakticky 100 procent. Bohužel, velká část pacientek je stále diagnostikována v pozdějších stadiích – a právě to je šance, kde koordinace péče a posílení screeningu díky novému centru mohou přinést zásadní rozdíl,“ uzavřel Dušek.