Kognitivní posílení díky cvičení může trvat 24 hodin

Krátkodobé posílení našeho mozku po cvičení přetrvává i následující den, naznačuje nová studie vedená výzkumníky z University College London (UCL). Předchozí výzkum v laboratorním prostředí ukázal, že kognitivní výkon lidí se zlepšuje v hodinách po cvičení, ale jak dlouho tento přínos trvá, nebylo známo.

Nová studie, publikovaná v prosinci 2024 v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, zjistila, že lidé ve věku 50 až 83 let, kteří v daný den prováděli mírnější až intenzivní fyzickou aktivitu, dopadli v paměťových testech den poté lépe. S lepšími výsledky v testech paměti následující den se také pojí méně času stráveného sezením a šest a více hodin spánku. Výzkumný tým sledoval 76 mužů a žen, kteří nosili zařízení na sledování aktivity po dobu osmi dnů a každý den prováděli kognitivní testy.

„Naše zjištění naznačují, že krátkodobé paměťové výhody fyzické aktivity mohou trvat déle, než se dříve myslelo, možná do dalšího dne namísto pouhých několika hodin po cvičení. Zdá se, že k tomuto zlepšení paměti přispívá více spánku, zejména hluboký spánek,“ uvedla vedoucí autorka studie dr. Mikaela Bloombergová, UCL Institute of Epidemiology & Health Care, s tím, že střední nebo intenzivní aktivita znamená cokoli, co zvýší srdeční frekvenci – může to být rychlá chůze, tanec nebo ostrá chůze do schodů. Nemusí to tedy být jen strukturované cvičení.

Krátkodobě cvičení zvyšuje průtok krve do mozku a stimuluje uvolňování neurotransmiterů, jako je noradrenalin a dopamin, které pomáhají řadě kognitivních funkcí. Předpokládá se, že tyto neurochemické změny trvají až několik hodin po cvičení. Vědci však upozornili na to, že jiné mozkové stavy spojené s cvičením byly dlouhodobější. Důkazy například naznačují, že cvičení může zlepšit náladu až na 24 hodin.

Již předchozí studie publikovaná v roce 2016 zjistila synchronizovanější aktivitu v hippokampu (marker zvýšené funkce hippokampu, který usnadňuje paměťové funkce) po dobu 48 hodin po vysoce intenzivním intervalovém tréninku.

„U starších dospělých je udržení kognitivních funkcí důležité pro dobrou kvalitu života, pohodu a nezávislost. Je proto užitečné identifikovat faktory, které mohou ovlivnit kognitivní zdraví. Tato studie poskytuje důkaz, že okamžité kognitivní výhody cvičení mohou trvat déle, než jsme si mysleli. Také naznačuje, že dobrá kvalita spánku samostatně přispívá ke kognitivní výkonnosti,“ uvedl spoluautor studie prof. Andrew Steptoe, UCL Institute of Epidemiology & Health Care.

I když z této studie nelze zjistit, zda tato krátkodobá zvýšení kognitivní výkonnosti přispívají k dlouhodobému kognitivnímu zdraví, existuje spousta důkazů, které naznačují, že fyzická aktivita může zpomalit kognitivní pokles a snížit riziko demence.

Pro novou studii využili vědci data monitorace aktivity z chytrých náramků, aby určili, kolik času účastníci strávili sedavým zaměstnáním, lehkou fyzickou aktivitou a střední nebo intenzivní fyzickou aktivitou. Také kvantifikovali délku spánku a čas strávený v lehčím a hlubším spánku. Hluboký spánek – spánek s pomalými vlnami, svůj název dostal na základě charakteristických mozkových vln, které lze pozorovat během této fáze spánku. Jde o hluboký, regenerační spánek, kdy se člověku zpomaluje srdeční frekvence a snižuje se krevní tlak.

Při pohledu na vazby mezi různými typy aktivit a kognitivním výkonem následující den výzkumný tým upravil širokou škálu faktorů, které mohly zkreslit výsledky, včetně množství mírné nebo intenzivní fyzické aktivity, kterou účastníci vykonávali v den testů. Zohlednil také průměrnou úroveň aktivity a kvalitu spánku účastníků během osmi dnů sledování, protože účastníci, kteří jsou obvykle aktivnější a obvykle mají kvalitnější spánek, dosahují lepších výsledků v kognitivních testech.

Výzkumný tým zjistil, že mírnější nebo intenzivnější fyzická aktivita ve srovnání s průměrem byla spojena s lepší pracovní pamětí a epizodickou pamětí (paměť událostí) následující den. Celkově více spánku bylo spojeno se zlepšenou epizodickou a pracovní pamětí a psychomotorickou rychlostí (míra toho, jak rychle člověk detekuje prostředí a reaguje na ně). Více pomalého/hlubokého spánku bylo spojeno s lepší epizodickou pamětí. Naopak více času stráveného sezením než obvykle bylo spojeno s horší pracovní pamětí následující den.

Tato studie jako jedna z prvních hodnotí kognitivní výkon následující den pomocí „mikro-longitudinálního“ designu, kde byli účastníci sledováni v běžném životě místo v laboratorních podmínkách. Omezením studie je podle autorů skutečnost, že účastníci byli kognitivně zdravou skupinou, což znamená, že výsledky se nemusejí shodovat u lidí, kteří již mají neurokognitivní poruchy. Vzhledem k tomu, že se jednalo o malou studii, upozorňují její autoři, že je třeba ji replikovat s větším vzorkem účastníků.