Koordinátor péče: lepší kvalita života pro pacienty, úspory pro systém

Za 15 měsíců koordinátoři péče podpořili stovku dětí a jejich rodin. Od března 2024 do května 2025 realizovali téměř 7 000 odborných úkonů a rodinám věnovali na 5 000 hodin přímé práce. Z dlouhodobého hlediska přinášejí přínosy nejen dětským pacientům a jejich rodinám, ale i celému sociálně-zdravotnímu systému.

Pilotní projekt Koordinátor péče přináší další průběžné výsledky, které potvrzují vysokou potřebnost a přínos této služby pro rodiny dětí se závažným nebo život ohrožujícím onemocněním. Nová služba koordinátora péče je určena dětem všech věkových kategorií, od novorozenců po mladé dospělé, které mají vzhledem ke svému onemocnění vysoké nároky na rozsah zdravotní a sociální péče i na koordinaci služeb. Dlouhodobě se ukazuje, že nejvýraznější potřebu podpory mají nejmladší děti do dvou let věku (24 % klientů). Jejich rodiny čelí náročné situaci spojené s přijetím závažné diagnózy a s orientací v systému péče. Aktuálně je mezi klienty více chlapců (58) než dívek (42). Tři klienti dosáhli v průběhu projektu plnoletosti a dále jsou vedeni jako mladí dospělí.

Vedle nejčastější pomoci s celkovou koordinací zdravotní péče rodiny nejvíce využívají psychickou podporu, plánování péče, zajištění kompenzačních pomůcek a sociální poradenství. V průběhu pilotního projektu zemřelo osm dětí. V těchto případech sehráli koordinátoři důležitou roli při poskytování krizové intervence a následné pozůstalostní podpory, která je přirozenou a potřebnou součástí jejich práce.

Pilotní projekt Koordinátor péče probíhá od března 2024 ve třech nemocnicích a třech komunitních organizacích. Celkem 12 koordinátorů v rozsahu šesti plných úvazků působí napříč 11 kraji České republiky. Analýza dat podle místa bydliště klientů ukazuje, že koordinátoři jsou schopni efektivně podporovat rodiny i ve vzdálenějších okresech, kde by jinak mohla chybět dostupná služba. Oproti některým jiným specializovaným službám, které mohou být omezeny dojezdovou vzdáleností nebo dojezdovým časem, představuje koordinátor péče flexibilní model podpory, který je schopen reagovat i na potřeby rodin v méně dostupných regionech. Díky tomu se pomoc dostává i těm, kteří by v běžném systému péče mohli zůstat bez odpovídající podpory.

Zkušenosti z pilotního projektu také potvrzují, že koordinátoři péče dokáží efektivně spolupracovat napříč sektory i regiony. Klíčovým prvkem je schopnost předávat si klienty mezi nemocničním a komunitním prostředím podle aktuální potřeby rodiny. Tento flexibilní model umožňuje zachovat kontinuitu péče a zajistit adekvátní podporu i při změnách zdravotního stavu dítěte nebo životní situace rodiny.

„Z výsledků projektu je zřejmé, že pouze koordinovaná péče umožňuje efektivní podporu rodin a zvyšuje kvalitu života nemocných dětí i jejich blízkých. Díky koordinátorům se rodiny lépe orientují v dostupných službách, získávají oporu v krizových chvílích a dokážou lépe zvládat každodenní péči o své vážně nemocné dítě,“ říká Magda Lacková, projektová manažerka Institutu Pallium.

Průběžná data projektu dále ukazují:

• Nemocnice evidují vyšší počet klientů než komunitní služby (64 vs. 36), zatímco koordinátoři v komunitních službách stráví s rodinami více času v jejich domácím prostředí. Tento přístup umožňuje hlubší porozumění konkrétní situaci rodiny. Rovnováha mezi nemocniční a terénní prací přispívá ke komplexnosti a efektivitě poskytované podpory.
• Koordinátoři péče věnovali za 15 měsíců rodinám 4 979 hodin přímé práce a vykázali celkem 6 970 úkonů. V průměru připadá na jeden pracovní úvazek 77 úkonů měsíčně.
• Z projektových kazuistik vyplývá, že přítomnost koordinátora péče přispívá k prevenci duplicitních výkonů, zkrácení doby hospitalizace, redukci výjezdů rychlé záchranné služby a pomáhá vytvářet podmínky, aby dítě mohlo zůstat v průběhu nemoci i v závěru života v domácím prostředí.
• Z projektových dat plyne, že v nemocnici může koordinátor péče uspořit v průměru měsíčně až 37 hodin ostatních členů týmu v přímé péči, tedy lékařů, sester a dalšího odborného personálu, zejména při komunikaci s rodinou, sjednání vyšetření u navazujících specialistů, v organizaci další péče apod. Ročně by to znamenalo 444 hodin.
• Z dotazníkového šetření vyplývá, že většina rodičů vnímá práci koordinátora jako významný přínos. Z celkového počtu 48 vyplněných dotazníků všechny rodiny uvedly pozitivní změnu ve své situaci a službu by doporučily i dalším rodinám v podobné situaci.
• Výsledky potvrzují, že koordinátor péče přináší pečujícím osobám úlevu, snižuje zátěž v náročné životní situaci a podporuje je při získávání informací a zajištění návazných služeb tak, aby péče byla efektivní a přizpůsobená individuálním potřebám rodiny.

Pilotní projekt bude pokračovat do konce roku 2025. Výsledky budou shrnuty v závěrečné evaluační zprávě, která se stane podkladem pro odbornou diskusi se zástupci ministerstev, zdravotních pojišťoven a krajů o možnostech systémového začlenění služby koordinátora péče do stávajícího systému.