Mladí lékaři hodnotili vedení ČLK kriticky

Zkostnatělé struktury, špatná komunikace. Anketa ukázala, co mladým lékařům vadí na České lékařské komoře. Jen 11 procent těch, kteří odpovídali, má důvěru ve vedení komory.

Hůř než celkovou činnost České lékařské komory (ČLK) hodnotí mladí lékaři důvěryhodnost jejího současného vedení. Co dokážou ocenit, je právní pomoc. Vyplývá to z anonymního online dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Mladí lékaři a ve kterém odpovědělo 442 respondentů, převážně mladších 40 let. Vzorek nebyl reprezentativní, výsledky tedy nejde vztahovat na všechny mladé lékaře. Členy komory byli téměř všichni respondenti s výjimkou tří. Průzkum se konal v období po zvolení současného prezidenta a vedení komory.

Mezi respondenty převažovalo ve všech věkových skupinách negativní hodnocení činnosti komory. Celkově uvedlo odpověď „spíše nespokojen/a“ 49 procent respondentů a „velmi nespokojen/a“ 24 procent respondentů, tedy souhrnně 73 procent. Pozitivní hodnocení bylo výrazně méně zastoupeno – „spíše spokojen/a“ zvolilo 14 procent  a „velmi spokojen/a“ čtyři procenta, dohromady tedy 18 procent. Zbývajících 10 procent nemá na věc názor.

Ještě kritičtější byli respondenti k vedení ČLK. Padesát procent respondentů uvedlo, že má k vedení komory velmi nízkou důvěru, spíše nízkou důvěru uvedlo dalších 34 procent respondentů. Souhrnně tedy 84 procent vyjádřilo nízkou důvěru ve vedení komory a nízká důvěra ve vedení komory byla stabilní napříč věkovými skupinami respondentů. Dalších pět procent zvolilo odpověď nevím, vysokou nebo spíše vysokou důvěru má k vedení komory jen 11 procent respondentů.

Různě vnímají mladší a starší respondenti to, jak dobře zastupuje komora mladé lékaře. Mladší respondenti hodnotili zastupování mladých lékařů výrazně kritičtěji než starší kolegové.

Systém nepřímé volby, kdy členové volí delegáty okresních sdružení a ti následně volí vedení komory, byl většinově hodnocen jako spíše nefunkční či zcela nefunkční (dohromady 70 % osob).

Respondenti mohli také uvést vlastní hodnocení. Nejčastěji zmiňovaným přínosem ČLK byla právní podpora a právní poradenství, případně obecná právní ochrana lékařů. Mezi vnímanými problémy se opakovala témata související s vedením komory, dlouhodobou personální stabilitou vedení, strukturou a vnitřní demokracií, kvalitou komunikace směrem k členům i veřejnosti a s výší členských příspěvků.

Spolek Mladí lékaři upozorňuje, že výsledky nejde interpretovat jako reprezentativní obraz postoje lékařů v Česku. Nešlo o náhodný vzorek, to mohlo vést k vyšší účasti nespokojených lékařů v průzkumu. Výsledky ale mohou sloužit jako podklad pro odbornou diskusi o dalším směřování a případných změnách v rámci profesní samosprávy.

Předběžné výsledky komentovali už v lednu na konferenci mladých lékařů Medidays účastníci panelu s tématem Co nám komora dala a vzala. „V průzkumu se projevuje selekční bias. Realita nebude tak kritická. Spíše odpovídají lidé, kteří jsou nespokojeni, než ti, kteří jsou spokojeni,“ upozornil tehdy předseda Sekce mladých lékařů České lékařské komory Dalibor Veselý. Připustil ale, že komora potřebuje v některých ohledech modernizovat. „Je to zavedená instituce, ale vidíme, že pozitivní změny možné jsou,“ uvedl Veselý. Sekce mladých lékařů ČLK pořádá přednášky na lékařských fakultách a regionální semináře. Snaží se motivovat mladé lékaře k zapojení do práce komory.

„Když jsme začali budovat Sekci mladých lékařů ČLK, bylo to právě proto, že jsme chtěli změnu a dělat věci trochu jinak,“ poznamenal na konferenci Medidays bývalý předseda sekce a bývalý viceprezident ČLK Jan Přáda. Ten loni neuspěl v kandidatuře na prezidenta ČLK a pro názorové rozdíly považoval za nemožné dál spolupracovat se současným prezidentem Milanem Kubkem jako jeho viceprezident. Upozornil, že v představenstvu ČLK se některé mladé tváře objevily. „Jsem rád, že se představenstvo obměnilo. Je tam více lékařů mezi 30 a 40 lety,“ uvedl Přáda. Podle něj by ruku v ruce s povinným členstvím v komoře měla jít snaha komory obhájit svoji existenci před členskou základnou tak, aby se lékaři cítili součástí komunity.

Debaty na Medidays se účastnil také bývalý viceprezident a druhý neúspěšný kandidát na prezidenta na loňském sjezdu Zdeněk Mrozek. „Udělali jsme chybu, a já se k tomu hlásím, když jsme zrušili limitaci počtu funkčních období funkcionářů,“ poznamenal Mrozek. Důvodem pro zrušení limitu bylo, že se na některých okresních sdruženích projevoval nedostatek lidí ochotných se angažovat. Jenže změna vyústila v problém s generační obměnou funkcionářů komory, míní Mrozek. „Měli jsme princip dvakrát a dost zachovat. Předseda okresního sdružení, který by se tím cítil tlačen, by si vychoval nástupce. Naopak dnes se mladým zdá třeba i nevhodné vyzvat současného předsedu,“ tvrdí Mrozek.