Motol a Homolka se spojí. Synergie má posílit medicínu i výzkum a přinést úspory

Letitý plán „Motolka“ realitou. Dvě ze sedmi pražských přímo řízených všeobecných nemocnic se mají z rozhodnutí ministra zdravotnictví spojit.

Největší česká nemocnice, Fakultní nemocnice v Motole, se má od ledna 2026 spojit se sousední Nemocnicí Na Homolce. Nová organizace ponese název Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce a kapacitou odskočí od druhé největší nemocnice v Česku, Fakultní nemocnice Brno. Ta má 1 700 lůžek a dvě spojované nemocnice dohromady 2 600 lůžek.

Spojenou nemocnici nadále povede Petr Polouček, který už dnes řídí obě dvě. „V posledních měsících jsem s panem ředitelem mnohokrát jednal a byla mi představena strategie obou nemocnic na dalších několik let,“ uvedl ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek. „Variant dalšího postupu bylo několik, konzultoval jsem je s řadou odborníků, s týmem ministerstva zdravotnictví, i já mám zkušenosti z managementu fakultní nemocnice. Rozhodl jsem se, že nejlepším řešením je synergické spojení dvou silných nemocnic, a to od 1. 1. 2026. Zadal jsem panu řediteli Poloučkovi připravit do konce září plán propojení tak, aby vznikl silný komplex, který bude odpovídat velkým evropským nemocnicím,“ doplnil ministr.

Poloučka, který je od roku 2018 ředitelem Nemocnice Na Homolce, pověřil ministr Válek řízením Motola letos k 1. dubnu v rámci řešení korupční kauzy jeho předchůdce. Bývalý dlouholetý ředitel Motola Miloslav Ludvík zůstává kvůli podezření z korupce ve vazbě. Je obviněn, že inkasoval úplatky za ovlivněné veřejné zakázky. Zatčen byl letos na konci února. Kromě konsolidace Motola po odhalení rozsáhlé korupce a řešení stavebních investic bylo jedním z hlavních Poloučkových úkolů předložit podklady k rozvoji obou nemocnic a případnému spojení.

„Spojení Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce rozhodně neznamená zánik ani pohlcení jedné z nich. Homolka i Motol zůstávají svébytnými areály s vlastní odbornou strukturou a identitou. Pro pacienty i zaměstnance se v každodenním provozu nic zásadního nemění – péče v medicínských programech bude pokračovat bez přerušení a ve stejné kvalitě,“ ujistil Polouček.

Skoro jako berlínská Charité

Válek má od spojení dvou špičkových nemocnic velká očekávání. „Vznikne celek, který bude důstojným partnerem Allgemeine Krankenhaus Charité a dalším špičkovým velkým celkům v Evropě a bude mít možnost čerpat největší granty v Evropě. Bude naprosto srovnatelný s univerzitními centry v zahraničí, což výrazně posílí pozici českého zdravotnictví v rámci Evropské unie, výrazně zlepší péči o pacienty a samozřejmě posílí i zdravotnický personál v obou zařízeních,“ uvedl ministr. Nemocnice Charité – Universitätsmedizin Berlin má celkovou kapacitu 3 011 lůžek, srovnatelně s novým celkem na Praze 5, ale zhruba 18 000 zaměstnanců. Nová Fakultní nemocnice v Motole a Na Homolce bude přebírat 7 650 zaměstnanců.

„Spojení bude mít synergický efekt a promýšleli jsme všechny detaily. Výhody budou čerpat zaměstnanci i pacienti. Důležitým aspektem rozhodování bylo, že dojde k velkým úsporám v oblasti provozních agend. Využijeme obrovský potenciál obou nemocnic, včetně komplexního onkologického centra,“ uvedl dále ministr.

Provozní úspory a příležitost pro vědu

Polouček vidí možnosti úspor hlavně ve správě nemocnic. „Úspory budou plynout zejména ze sdílení synergických činností. Mluvíme zejména o technicko-hospodářské a správní podpoře. Už v současné chvíli vidíme, že úspory jsou možné, ale kalkulovány budou moci být teprve postupem času,“ prohlásil ředitel. O spojování klinických medicínských pracovišť vůbec neuvažuje, ani o snížení počtu náměstků.

Ředitel očekává, že se ze spojených nemocnic podaří vytvořit instituci „evropského, možná světového formátu“. „Když jsem pracoval v obou nemocnicích, vnímal jsem vzájemné propojení velmi silně, a to nejen v medicínské oblasti, ale i v oblasti provozně-správní,“ uvedl Polouček.

Jako příležitost vnímá spojení dvou sousedících nemocnic i děkan 2. lékařské fakulty UK prof. Marek Babjuk. „Vznikne veliké medicínsko-univerzitní centrum, které je srovnatelné s podobnými kapacitami v zahraničí, což nám dává obrovskou možnost získávání projektů a grantů,“ uvedl děkan. „Získat některé evropské výzkumné granty a tak dále vyžaduje velice podstatné zázemí,“ dodal. Silnější instituci se podle něj bude snáz navazovat mezinárodní spolupráce na vědeckých projektech.

Motolské onkologické centrum jako propojovací článek

Určitým spojovacím prvkem mezi oběma nemocnicemi je nejen symbolicky, ale i geograficky vznikající Motolské onkologické centrum. „Bude silným propojovacím článkem mezi oběma nemocnicemi. Lokálně je blíž k Homolce než k hlavní budově Motola. Pevně věřím, že se nám podaří vzájemnými silami posílit budování Motolského onkologického centra, tak aby bylo plně funkční a aby se stalo špičkou evropského formátu,“ řekl Polouček.

Tato významná investiční akce, největší dotační projekt zdravotnické části Národního plánu obnovy, se staví v extrémně napjatém časovém harmonogramu. „Motolské onkologické centrum se stihne postavit v termínu a evropské prostředky na ně nejsou v žádném případě ohroženy," řekl Válek. Výstavba nabrala pod předchozím vedením Motola zpoždění. Přitom na ni a na výstavbu simulačního centra mají jít z Národního plánu obnovy více než čtyři miliardy korun. Podmínkou vyplacení dotace je přitom včasné dokončení investic.

Motol i Homolka byly loni v zisku, podle údajů ministerstva financí vykázal Motol kladný hospodářský výsledek přes 540 milionů korun při výnosech 17,9 miliardy korun. Nemocnice Na Homolce skončila v plusu 484 milionů korun při výnosech 5,1 miliardy Kč. Motol ovšem bude muset zaplatit vícenáklady nad plánovanou cenu dotovaných investic. Ředitel Polouček před časem pro podcast Druhý názor odhadl, že to Motol bude stát až 1,5 miliardy korun, jen na samotné Motolské onkologické centrum bude muset najít až miliardu korun navíc.

Plán na spojení Motola a Homolky se v minulosti skloňoval už několikrát, poprvé už před dvaceti lety.