Přeskočit na obsah

Kašpárek: Vracíme se k odborné psychiatrii

Kasparek Tomas prof. Foto archiv FN Brno

S velkým zájmem se na letošní 68. česko-slovenské psychofarmakologické konferenci setkalo sympozium Psychiatrické společnosti ČLS JEP „Psychiatrie a společnost pod tlakem“, které moderoval předseda PS ČLS JEP prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno.

  • Jaká sdělení nebo témata letošní konference byste označil za klíčová?

Nesporně to bylo téma Psychiatrie a společnost pod tlakem, protože jsme začali mluvit poměrně detailně o tom, co stojí za krizí duševního zdraví, co z toho vyplývá a jaké intervence by mohly ukázat cestu ven. Jsem rád, že se na konferenci hodně mluvilo o psilocybinu, který v České republice můžeme od letošního roku používat k léčebným účelům. Diskutovaným tématem byla také psychofarmaka a to, jak je využívat, aby byla efektivní a bezpečná. Důležité v tomto směru bylo sympozium o olanzapinu. Mnoho potřebného také zaznělo o neurobiologii jednotlivých duševních nemocí, včetně toho, jak nové poznatky využít pro léčbu.

  • Jedním z diskutovaných témat byla i psychiatrizace. Jak tento problém vnímáte?

Psychiatrizace je určitě fenoménem dnešní doby a my se o něm musíme bavit takovým způsobem, abychom lidi, kteří se necítí dobře a vidí v tu chvíli jako jediné řešení pomoc ve zdravotních službách, u psychiatrů, nasměrovali na služby, které jim mohou pomoci, aby neutíkali do nemoci. Abychom jejich potíže a problémy nepopisovali jako zdravotní problém, ale nasměrovali je na podpůrné služby, které mohou pomoc v těžkých životních okamžicích.

  • Kam se z vašeho pohledu za uplynulý rok česká psychiatrie posunula?

Za důležité určitě považuji, že opět mluvíme o psychiatrii jako takové. Co může nabízet, kde jsou její limity a kde potřebuje spolupracovat s ostatními obory. Zásadní je také to, že se opět víc zaměřujeme na inovace ve vlastní psychiatrii. A nejde jen o novinky ve farmakoterapii, ale i v poznání neurobiologie a etiologie duševních nemocí a jak z nich může vycházet cílená terapie. Vracíme se k medicínským tématům, ale zároveň řešíme i jejich limity – kde se již o medicínské téma nejedná a musíme mluvit o dalších psychosociálních souvislostech.

  • Řekl jste „vracíme se“ – to znamená, že došlo k nějaké odchylce?

Ano, protože jsme procházeli fází, kdy jsme se zaměřovali především na nové služby, jaká je jejich role, jak by měly vypadat… A to nás určitě hodně zaměstnávalo. Myslím, že v tomto směru dnes již máme jasnou představu. Víme, jak tyto nové služby mají vypadat a jakou mají mít roli, a máme tak zase větší prostor bavit se o odborných tématech.

Sdílejte článek

Doporučené

Psychiatrie a společnost pod tlakem

26. 1. 2026

Situace v oblasti duševního zdraví se nejen v Česku dlouhodobě zhoršuje. Tlak na psychiatrické služby je enormní. Jaký je aktuální stav v ČR a jaké…