Návrh úhrad na rok 2026 škrtí nemocnice. Ale málo, píší pojišťovny

AČMN má k návrhu úhradové vyhlášky 90 námitek. Ministerstvo podle asociace zastupuje i při tvorbě úhradové vyhlášky jím zřizované fakultní a další přímo řízené nemocnice.

Zástupci regionálních nemocnic nesouhlasí s restriktivním návrhem úhradové vyhlášky na příští rok. Považují ji za nespravedlivou a v některých ohledech protiústavní.

Ministerstvo zdravotnictví dalo do vnějšího připomínkového řízení návrh, podle kterého dostanou v roce 2026 nemocnice akutní péče jako segment proti letošku na úhradách téměř o procento méně. Celkově mají úhrady zdravotních služeb v celém zdravotnictví narůst o 3,8 procenta a ministerstvo předpokládá deficit příjmů oproti výdajům 6,5 mld. Kč.

Zatímco celkové úhrady pro segmenty stomatologie, praktických lékařů, ambulantních specialistů, následné péče, centrové péče nebo léků a zdravotnických prostředků podle návrhu mírně porostou, u laboratoří a nemocnic jsou plánovány úspory celkových úhrad, a to o půl miliardy u laboratoří a o dvě miliardy korun u nemocnic. (Růst celkových nákladů pro jednotlivé segmenty ovšem není totéž jako růst pro jednotlivé poskytovatele nebo růst jednotkových cen – zatímco v některých segmentech objem péče klesá, v jiných naopak soustavně roste.)

„Pokles úhrad v akutní lůžkové péči je cílené konsolidační opatření, které společně s úpravou centrové léčby rozděluje část přebytků nemocnic zpět do systému veřejného zdravotního pojištění (v roce 2024 byl zisk nemocnic přes 11 mld. Kč a aktuální zůstatky na účtech přímo řízených nemocnic přesahují 32 mld. Kč, další zůstatky jsou na účtech ostatních nemocnic),“ uvádí důvodová zpráva ministerstva zdravotnictví.

Podle Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) ale návrh nezohledňuje ekonomickou situaci regionálních nemocnic, nekryje inflaci a nezahrnuje ani diskutované zvyšování tabulkových platů zaměstnanců. „Nesouhlasíme s tvrzením MZ, že sektor nemocnic je bezprecedentně ziskový. Ministerstvo to může tvrdit o ‚svých‘ zřizovaných nemocnicích, které s péčí řádného hospodáře zastupuje při tvorbě úhradové vyhlášky pro rok 2026. Dle dat, která máme posbírána z 58 regionálních nemocnic, je zřejmé, že ziskovost malých a středních regionálních nemocnic klesla o více než miliardu korun a třetina zařízení se vyskytuje ve ztrátě za první pololetí letošního roku,“ tvrdí asociace.

Naproti tomu Svaz zdravotních pojišťoven ve svých připomínkách píše, že podle něj utáhlo ministerstvo nemocnicím kohoutky ještě málo. „Z dopadů úhradových vyhlášek za uplynulé roky je v důvodové zprávě správně uvedeno, že financování, zejména akutní lůžkové péče, bylo v minulých vyhláškách nadhodnoceno a vedlo k přesunu finančních rezerv pojišťoven do spotřeby v nemocnicích více, než bylo potřebné, a to v řádu desítek miliard korun. Toto chybné nastavení úhrad je v návrhu korigováno nedostatečně,“ píše SZP. Podle svazových pojišťoven by měla být úhradová vyhláška ještě více restriktivní, aby nebyly pojišťovny nuceny znovu vydávat více, než vyberou. „Návrh vyhlášky a průvodní dokumenty nikterak nedokládají, že plánovaný deficit systému pro rok 2026 je nezbytně nutný pro správnou funkčnost a nákladovou efektivitu systému,“ píše svaz.

Podle výpočtů svazu už zaměstnanecké zdravotní pojišťovny nebudou mít rezervy, kterými by pokryly deficit plánovaný pro rok 2026. Navíc pojišťovny odhadují nižší příjmy, než s jakými počítá ministerstvo, a zároveň vyšší výdaje plynoucí z vyhlášky, než jaké deklaruje ministerstvo. „Přijetím aktuálního návrhu ÚV na rok 2026 s nedostatečně doloženým veřejným zájmem na navrhovaném zvýšení výdajů hrozí již v závěru roku 2026 úplné vyčerpání finančních zdrojů,“ odhaduje svaz.

Ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě uvádí, že zdravotní pojišťovny měly k 31. 12. 2024 zůstatky ve výši 47,7 mld. Kč a k 31. 12. 2025 se očekávají zůstatky ve výši 41,7 mld. Kč.

„Zůstatky pojišťoven jsou stále dostatečné pro krytí deficitu, ale již dlouhou dobu se nacházejí pod bezpečnou hranicí 10 procent výdajů běžného období. Systém je tak velmi zranitelný vůči ekonomickému příjmovému šoku,“ píše ministerstvo v důvodové zprávě.

Nekoncepční, neústavní

Zároveň jsou v návrhu vyhlášky podle AČMN některé nekoncepční prvky, které zhorší efektivitu českého zdravotnictví a dostupnost péče. Jako příklad zmiňuje úplnou novinku v návrhu vyhlášky – zavedení cenové soutěže pro totální endoprotézy. Podle návrhu by nemocnice o kontrakt na 25 procent soutěžily. Vyhláška podle asociace neřeší pravidla takové soutěže ani lokální podmínky pro pacienta, pokud jeho nejbližší nemocnice vyčerpá základní objem produkce a více od ní pojišťovna neobjedná. Konkrétní podobu návrhu na zavedení cenové soutěže na TEP kritizuje ve svých připomínkách i Všeobecná zdravotní pojišťovna, ačkoli obecně cenovou soutěž vítá.

AČMN čeká na vyjádření Ústavního soudu k úhradové vyhlášce na letošní rok. Ústavní stížnost na její podnět podala skupina senátorů a poslanců. Některé principy, které stížnost napadá, jsou přitom i v návrhu nové vyhlášky. „Odeslali jsme na ministerstvo zdravotnictví více než 90 námitek, připomínek a návrhů za změnu a úpravu celé řady ustanovení úhradové vyhlášky pro rok 2026. Pokud opětovně nedojde k jejich zohlednění a ministerstvo zdravotnictví bude dále koncipovat úhradovou vyhlášku v rozporu s ústavním pořádkem a ve prospěch fakultních nemocnic a center vysoce specializované péče, budeme nuceni iniciovat ústavní stížnost i na úhradovou vyhlášku pro rok 2026,“ uvádí se v prohlášení AČMN.

Také podle připomínek Všeobecné zdravotní pojišťovny je návrh v několika bodech v rozporu s Ústavou, například když navrhované úhrady nejsou předvídatelné nebo když ministerstvo zdravotnictví překračuje své zmocnění, když se snaží určit, jak se mají pojišťovny dohodnout o úhradách s novým Národním onkologickým centrem ve Fakultní nemocnici v Motole a Na Homolce.

Česká lékařská komora ocenila vstřícnost ministerstva zdravotnictví k segmentu ambulantních specialistů v návrhu úhradové vyhlášky. Ani tak ale není podle komory navrhovaý objem úhrad pro něj dostatečný. Kromě toho ČLK kritizuje navrhovaný meziroční pokles úhrad za výkony jednodenní péče, které loni ministerstvo v úhradách významně podpořilo, aby podnítilo rozvoj této péče.

Úhradovou vyhlášku má ministerstvo zdravotnictví vydat do konce října.