Nová pražská nemocnice má mít až 1 300 lůžek

Díky efektivnímu provozu bude mít nová nemocnice v Praze mnohem méně lůžek než tři stávající, ze kterých se bude péče přesouvat. Část péče také zůstane ve stávajících areálech. Přesná čísla dá kapacitní studie.

První krok ke stavbě nové nemocnice v Praze byl učiněn. Jak uvedl na jednání zdravotního výboru sněmovny vládní zmocněnec a náměstek ministra zdravotnictví Pavel Scholz, byla vysoutěžena kapacitní studie, na základě které se rozhodne o počtu lůžek a struktuře zdravotních služeb nové nemocnice. „Kapacitní studie přinese čtyři scénáře pražského zdravotnictví. Opře se o demografická data, informace o přístrojovém vybavení nemocnic i o vývoj potřeby lůžkové péče,“ popsal Scholz. Než bude kapacitní studie hotová, je podle jeho slov předčasné mluvit o tom, jaká péče se bude do nové nemocnice přesouvat. „Klinické provozy budou definovány na základě kapacitní studie,“ uvedl.

Sdělil alespoň odhad, jak by mohla být nová nemocnice velká. „Předpoklad je, že se podaří zefektivnit provoz jednotlivých budov a že nová nemocnice bude mít 800 až 1 300 lůžek,“ naznačil.

Vládní projekt, který řídí přímo premiér Andrej Babiš (ANO), má spojit tři pražské fakultní nemocnice, Královské Vinohrady, Bulovku a Všeobecnou. Jen samotná Všeobecná fakultní nemocnice má zhruba 2 000 lůžek, Fakultní nemocnice Bulovka 900 lůžek a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady dalších 1 100 lůžek. Nová nemocnice by tedy mohla být proti nim co do počtu lůžek čtvrtinová.

„Ve světě je běžné, že nová nemocnice má méně lůžek, než měla ta stará,“ komentoval to na výboru ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Musíme to vidět v celkovém kontextu lůžkové péče v Praze a České republice a jejího vývoje. Stabilně klesá produkce akutní lůžkové péče v České republice, řada oborů se přesouvá do jednodenní péče a do ambulantního sektoru,“ uvedl. To, že bude mít nová nemocnice méně lůžek, samo o sobě neznamená, že by přišel nějaký zdravotník ze staré nemocnice o práci. Ne všechna péče se totiž přesune. „Počítáme s tím, že některé provozy ve starých areálech zůstanou,“ uvedl ministr.

Jaká oddělení se budou přesouvat a co v jednotlivých stávajících nemocnicích zůstane, na to také odpoví až kapacitní studie. Podle Vojtěcha by ale dávalo smysl přesouvat spíše velkoobjemové provozy, například kardiologii, zatímco superspecializované obory, „třešničky na dortu“, jako je třeba popáleninové centrum, by podle něj mohly zůstat, kde jsou.

Součástí plánování jsou i úvahy o rekonstrukcích ve stávajících starých areálech pražských nemocnic, uvedl Scholz.

Neznámé zatím zůstává i umístění nové pražské nemocnice, ve hře jsou podle Scholze čtyři lokality, reálnější jsou z toho dvě varianty – pozemky v Letňanech u metra a pozemek v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde měl podle dřívějšího plánu Andreje Babiše stát Český onkologický institut. O umístění nové nemocnice rozhodne vláda.

Kdo zakázku na vytvoření kapacitní studie pro novou pražskou nemocnici vyhrál, zatím nebylo zveřejněno. Předpokládaná hodnota zakázky byla při vypsání tendru 2,5 milionu korun, platit ji budou tři zainteresované pražské fakultní nemocnice. Předpokládaná doba realizace je šest měsíců od zahájení. Následně má proběhnout oponentura zahraničních expertů.

Jak vyplývá ze specifikace zakázky, modelace kapacit má vzít v úvahu dopad zvýšení efektivity péče a změn potřeby v důsledku stárnutí populace. Součástí má být úvaha o personálních dopadech, včetně integrace týmů. Od autorů kapacitní studie se očekává, že předloží několik variant rozdělení péče mezi novou nemocnici a stávající zařízení. V akutní a vysoce specializované péči se počítá s koncentrací do nové nemocnice a omezením duplicit, v oblasti následné, rehabilitační a dlouhodobé péče zase s transformací části stávajících areálů. Zároveň se má pracovat na posílení jednodenní péče a návaznosti na ambulantní sektor.

Po určení optimálního rozsahu nemocnice má podle Scholze přijít druhá etapa, a to strategické rozhodnutí o modelu financování a lokalitě výstavby, architektonicko-urbanistický koncept a projektová dokumentace. Kdy se začne stavět, záleží podle Scholze mimo jiné na tom, jestli bude novelizován stavební zákon. Realizace je naplánována na třetí rok od zahájení projektu a dále.

„Průměrné stáří hlavních budov fakultních nemocnic v hlavním městě Praze přesahuje 50 let, provoz je mnohdy neefektivní,“ uvedl Scholz. Stavba nové nemocnice monoblokového typu v Praze je jednou z priorit vlády a osobně premiéra Babiše. „Vy, kteří žijete v Praze, dobře víte, jak vypadá Bulovka, Královské Vinohrady, Thomayerka, Karlák. To je peklo. Je to velký projekt, který já osobně budu řídit, a udělám všechno pro to, abychom to nastavili tak, aby už se to nedalo zrušit,“ řekl premiér v lednu ve sněmovně. Cílem je podle Scholze dlouhodobá stabilizace zdravotnické infrastruktury pro Prahu a Středočeský kraj s horizontem na 50 a více let.