Očkování, prevence a screening v lékárně? Lidé preferují praktické lékaře

V posledních měsících diskutované očkování v lékárnách má své odpůrce i zastánce. Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí by se proočkovanost při zapojení alespoň 200 lékáren mohla zvýšit ze stávajících sedmi na deset procent. Podle praktických lékařů však tato změna potřebné zvýšení proočkovanosti nepřinese, nutné jsou systémové kroky, včetně úhrady chřipkové vakcíny z veřejného zdravotního pojištění. Navíc podle reprezentativního sociologického výzkumu společnosti INRES (n = 1 805), který na konci loňského roku mapoval postoje občanů ČR ke zdravotnictví a zdravému životnímu stylu, si většina lidí přeje být očkována u svého praktického lékaře.

„Opakovaný výzkum dlouhodobě ukazuje, že většina lidí je spokojena s péčí a časem, který jim praktický lékař věnuje. Od roku 2015 převažuje stabilní důvěra v praktiky,“ komentuje výsledky průzkumu doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. Průzkum mimo jiné také upozornil na problém záměny léků v lékárnách, s níž se setkalo přes 71 procent respondentů, přičemž s rostoucím věkem je záměna častější. „Logickým vysvětlením je, že starší občané jsou více nemocní a mají více léků, takže pravděpodobnost narůstá. Závažnější je zjištění, že ve 23 procentech není vysvětleno, proč k záměně došlo,“ říká doc. Býma.

„Jedním z důvodů může být to, že lékárenské řetězce systematicky zaměňují námi předepsaný lék za jiný pouze proto, že na něm mají vyšší marži. Podle našich zkušeností o důvodech záměny pacienty mnohdy ani neinformují. Zejména seniory to mate a mnohdy pak omylem užívají dva léky s jiným názvem, ale stejnou účinnou látkou. Naši pacienti si také stěžují na to, že musejí často do lékárny s jedním receptem dvakrát, protože lékárna nemá dostatečné množství předepsaného léku a musí ho objednávat. To komplikuje život starším a handicapovaným a pacientům ve venkovských oblastech, kteří musejí do lékárny cestovat řadu kilometrů,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka.

Jen 26 procent dotázaných si chce léky vyzvedávat vždy v lékárně. Největší část, téměř třetina (32,3 %), by přivítala, kdyby jim jejich praktický lékař mohl přímo v ordinaci vydat všechny léky, které jim předepsal. Dalších 18,4 procenta respondentů by preferovalo, kdyby jim jejich praktický lékař mohl přímo v ordinaci vydat pouze v emergentních situacích (návštěva u pacienta, pohotovostní služba, ošetření po skončení otevíracích hodin lékárny) některé skupiny léků (např. ATB, léky na bolest).

Možnost mít a vydat léky na akutní stav by uvítali i dětští lékaři. „Když k nám přijde maminka s dítětem ve zhoršeném akutním stavu, bylo by přínosné, kdybychom mohli rovnou vydat například potřebná antibiotika, případně lék proti zvracení nebo sirup na sražení horečky,“ doplňuje MUDr. Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.

Podle MUDr. Šonky pacientům také vadí, že jim jsou v lékárně při výdeji léků na recept nabízeny potravinové doplňky, které nepotřebují a znamenají pro ně zbytečný finanční výdaj. Zejména senioři mají problém tomuto tlaku čelit. To potvrdil i výzkum, v němž největší část respondentů (38,5 %) uvedla, že jim při vyzvedávání léků na recept lékárník často z vlastní iniciativy nabídne také potravinový doplněk. Dalších 34,2 procenta dotázaných tuto zkušenost uvádí výjimečně.

S nedostatkem léků se podle průzkumu setkalo 71 procent občanů. Z nich největší část (48,6 %) uvádí, že se jim to stalo výjimečně, 11,6 procenta zvolilo odpověď „stává se to často, ale nevadí mi to“ a téměř 11 procent uvádí, že se jim to stává často a vadí jim to. Tato skupina je se službami lékáren v tomto směru nejvíce nespokojena.

Očkování v lékárnách problém neřeší

Sociologický výzkum ukázal jasnou preferenci očkování u praktických lékařů před lékárnami: téměř 83 procent lidí si přeje být očkováno u praktika nebo specialisty, případně v očkovacím centru. Pouze 3,4 procenta respondentů souhlasilo s očkováním v lékárnách a necelých 14 procent nemá na uvedenou věc názor.

Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS), která sdružuje lékárenské řetězce, by se proočkovanost při zapojení alespoň 200 lékáren mohla zvýšit ze stávajících sedmi na deset procent. V loňském pilotním projektu, kdy se lidé mohli nechat v lékárně očkovat, lidé podle asociace ocenili zejména snadnou dostupnost a možnost očkování o víkendu.

Podle praktických lékařů je očkování v lékárnách možné, ale nevnímají to jako recept na zvýšení proočkovanosti. Navíc je potřeba splnit řadu potřebných předpokladů, např. doplnění vzdělání lékárníků nebo zajištění stejných hygienických a bezpečnostních podmínek jako u VPL (čekací místnost, WC pro pacienty atd.). „Nutná je i povinnost elektronického záznamu očkování v reálném čase a korektní by bylo, kdyby lékárna elektronicky informovala registrujícího praktického lékaře o proběhlém očkování, aby nedocházelo k duplicitám,“ uvedl MUDr. Šonka.

Jak však dodal, i kdyby v lékárnách dostali vakcínu na chřipku všichni zájemci, s proočkovaností to nepohne. „Tu změní k lepšímu pouze komplexní změna celého systému vakcinace v ČR. Spočívá v tom, že necháme očkovat všechny lékaře a umožníme očkování v nemocnicích. Je také potřeba umožnit samostatně očkovat zdravotním sestrám i sestrám v domácí péči a v pobytových zařízeních sociálních služeb,“ je přesvědčen MUDr. Šonka. Za zásadní také považuje úhradu vakcíny proti chřipce všem pojištěncům, nebo alespoň lidem od 40 let. Příkladem je např. očkování proti klíšťové encefalitidě, která je dnes hrazena lidem nad 50 let věku a v této věkové skupině se proočkovanost dramaticky navýšila.

„Jak je možné, že ze 40 000 lékařů může očkovat jen 7 000, jak je možné, že ze 80 000 sester nemůže očkovat žádná? A my tady řešíme 3,4 procenta lidí, kteří by si přáli očkování v lékárně. Nevidíme žádný důvod, proč by v současné době nemohli očkovat například internisté, geriatři, kardiologové nebo pneumologové, zapojit je třeba také sestry, které jsou k očkování plně kvalifikovány, na rozdíl od lékárníků,“ apeluje doc. Býma. Obě společnosti sdružující praktické lékaře v ČR souhlasí, že by větší proočkovanosti pomohlo, kdyby vakcíny proti chřipce mohly podávat i jiné specializace.

„Není možné, aby ekonomická rizika spojená s objednávkou vakcín nesly pouze ordinace praktických lékařů. A je špatné, že farmaceutické firmy do ČR nepřivezou relevantní množství vakcín nad rámec objednávek praktických lékařů, které navíc musejí být uzavřeny už rok předem. Tento začarovaný kruh je skutečnou bariérou, která brání zlepšení proočkovanosti proti chřipce. Přestože na ni upozorňujeme řadu let, ministerstvo zdravotnictví ji neřeší. Převzít finanční garanci za vakcíny, které se dovezou nad rámec objednávek ordinací, by měl stát,“ dodal MUDr. Šonka. Jak zástupci obou společností připomněli, letos vakcíny na chřipku došly, i když o ně lidé ještě měli zájem, a to i přes to, že jejich složení nebylo úplně optimální a nefungovaly tak, jako v minulých letech.

Podle MUDr. Ilony Hülleové plní praktický lékař často funkci psychologa. „Rodičům malých dětí a dospívajícím vysvětlujeme, proč je důležité nechat dítě očkovat proti té či oné nemoci a kdy je vhodné očkování provést. Stejně tak vysvětlujeme adolescentům, co z očkování je vhodné doplnit dle jejich věku a zdravotního stavu. Ještě stále bojujeme s opatrným přístupem české veřejnosti a někdy i s předsudky, které se snažíme za pomoci faktů rozptýlit,“ vysvětluje.

Právě skepse Čechů k očkování stojí podle zdravotníků za nízkou proočkovaností populace, která se v případě chřipky pohybuje jen kolem sedmi procent. „Dramaticky nám chybí moderní marketingová kampaň, která by propagovala očkování proti chřipce a snažila se ovlivnit rezervovaný postoj české veřejnosti. Hlavní bariérou nízké proočkovanosti je to, že se lidé očkovat nechtějí. Nabízím očkování proti chřipce každému a z deseti pokusů pacienta přesvědčit, aby se nechal naočkovat, jsem devětkrát odmítnut,“ popisuje realitu MUDr. Šonka s tím, že v tomto ohledu stát zcela selhává.

Také prevence a screening patří  do ordinace VPL

Lidé se ve výzkumu INRES ohradili proti provádění prevence a screeningu v lékárnách. Většina (65,7 %) si přeje, aby je prováděl lékař, který k tomu má kvalifikaci, a v ordinaci, která poskytuje pro tato vyšetření klid a důvěryhodné zázemí. Lékárník podle těchto respondentů do prevence a screeningu vstupovat nemá. Necelých devět procent pacientů nemá obavy tyto úkony v lékárně absolvovat. 12,5 procenta dotázaných se domnívá, že lékárník by měl pacienta upozornit, že v ČR máme systém preventivních prohlídek a screeningových programů, a doporučit mu, aby je u svého VPL absolvoval. Nejmenší část respondentů (8,6 %) uvedla, že by bez obav takové vyšetření v lékárně absolvovali. Zbývající dotázaní (13,2 %) uvedli, že nevědí nebo nemají na tuto problematiku jasný názor.

Více než polovina (57,5 %) občanů je toho názoru, že v případě provádění prevence a screeningu v lékárnách by citlivé údaje o svém zdravotním stavu lékárníkovi nikdy nesdělila z důvodu, že nemá důvěru k jeho mlčenlivosti a prostředí lékárny nepovažuje za intimní prostor pro takový rozhovor. Další zhruba čtvrtina (25,4 %) uvedla, že by jí bylo nepříjemné s lékárníkem o těchto věcech hovořit v prostředí lékárny za přítomnosti druhých osob, ale že věří v jeho mlčenlivost a v bezpečnost nakládání s jejími zdravotními údaji v lékárně. Jen 5,5 procenta dotázaných by bez obav citlivé údaje o svém zdravotním stavu lékárníkovi sdělilo. Zbývající 11,6 procenta dotázaných uvedlo, že nevědí nebo nemají na danou záležitost jasný názor.

Podle vyjádření APLEKS v průběhu jara a podzimu 2025 proběhlo 44 715 měření glykémie v lékárnách a prostřednictvím mobilní jednotky, která uskutečnila 106 zastávek v 68 městech. Rychlá konzultace u lékaře byla doporučena v 900 případech. „I zde se spolehlivě ukazuje, že lidé o prevenci mají zájem, a pokud je péče dostupná a nenáročná, využívají ji spontánně. Lékárny se svými dlouhými otevíracími hodinami, dostupností bez objednání a odbornou podporou vytvářejí efektivní síť prevence, která umožňuje včas odhalit rizikové osoby a doporučit jim návštěvu praktického lékaře,” komentuje data ředitelka APLEKS Mgr. Irena Storová.

„Jestliže očkování si v lékárnách představit dovedu, prevenci a screening nikoli. Jsem přesvědčen o tom, že to do lékáren nepatří a že lékárník je v této oblasti jen poučeným laikem bez formálního i praktického vzdělání. Náhodné stanovení náhodného parametru náhodnému pacientovi v náhodné době není v žádném případě screening,“ upozornil MUDr. Šonka, podle něhož nejde jen o zjištění hodnoty TK nebo glykémie, ale o její interpretaci v kontextu klinického obrazu pacienta, anamnézy atd. „Systém komplexních preventivních programů by to rozbilo a ztratili bychom důvěru pacientů v prevenci,“ říká s tím, že od 1. 1. 2026 se dramaticky změnila náplň preventivních prohlídek a účast na nich narůstá – aktuálně dosahuje 60 procent (v předchozích letech nepřesahovala 50 % a před pár desítkami let byla jen 20%). Premiantem účasti na preventivních programech je Slovinsko se 75procentní účastí na preventivních programech u praktických lékařů, které jsou však v pětiletém intervalu.