Opatrně s chválením léků na hubnutí. Pravidla jsou přísná

„Jakékoli sdílení zkušeností s léky na veřejných sociálních sítích je velmi rizikové,“ upozorňuje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na problémy poukázaly před časem i britské úřady.

Při informování o účincích agonistů receptorů GLP-1 nebo jiných léků na obezitu se lékaři dostávají na tenký led přísných pravidel reklamy na léky. I neplacený obsah na vlastním profilu na sociální síti může být totiž považován za reklamu.

Zákon jasně zakazuje reklamu na ty léčivé přípravky, které jsou vázány na lékařský předpis, směrem k široké veřejnosti.

Pravidla reklamy na léky na recept platí pro všechny přípravky, u analog inkretinů je ale situace mimořádná v tom, že široká veřejnost má nebývalý zájem o informace.

„Sdílení reálných zkušeností lékaře s konkrétním léčivým přípravkem za skupiny agonistů GLP-1 na jeho vlastním veřejném profilu na sociální síti je vysoce problematické a může být za určitých okolností v rozporu se zákonem o regulaci reklamy,“ uvedl na dotaz MT tiskový odbor Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Porušení stanovených pravidel podle vyjádření úřadu jednoznačně nastává, když lékař na svém profilu zveřejňuje obchodní názvy léčivých přípravků, například Ozempic, Victoza, Rybelsus… Neuvádět obchodní názvy ale k tomu, aby člověk dostál pravidlům, nestačí. „Stejně tak je zakázáno používat nepřímé odkazy na léčivé přípravky – může jít o zmínku o jedinečné léčivé látce nebo o specifické lékové formě přípravku –, pokud je pro laika na základě popisu zřejmé, o jaký lék se jedná. I když tedy lékař nepoužije konkrétní jméno, ale popíše lék dostatečně detailně, zejména jedinečnou lékovou formou, aby ho veřejnost rozpoznala, jedná se o možné porušení zákona,“ upřesňuje úřad. „Nevhodná by byla i prezentace subjektivních, přehnaně pozitivních zkušeností s cílem vytvořit přehnaně pozitivní dojem, který bagatelizuje možná rizika a vedlejší účinky,“ doplňuje.

Z pohledu SÚKL existují situace, kdy sdílení informací lékařem pravidla neporušuje, a to jsou vědecké a odborné diskuse mezi zdravotnickými profesionály na uzavřených a ověřených platformách. „Stejně tak je možné poskytovat veřejnosti obecné edukační informace o nemocech nebo skupinách léčiv, pokud ovšem neobsahují žádný přímý nebo nepřímý odkaz na konkrétní léčivý přípravek,“ popisuje tiskové oddělení lékového ústavu. „Informace o konkrétním léku je lékař oprávněn sdílet s pacientem pouze v rámci přímého vztahu lékař–pacient v ordinaci v rámci poskytování zdravotní péče, nikoli na veřejném fóru. Lékaři by si měli být vědomi toho, že jakékoli sdílení zkušeností s léky na veřejných sociálních sítích je velmi rizikové a je nutné být velmi obezřetný a zvažovat informace tak, aby jejich primární hodnota spočívala v poskytování informací prospěšných pro pacienty,“ shrnuje.

V současné době SÚKL řeší několik podnětů týkajících se reklamy na léčiva určená k terapii obezity. Šetření probíhá, a proto úřad nesděluje podrobnosti.

Problém s informováním o lécích na recept, které jsou účinné proti obezitě, nemají jen čeští lékaři. Britské úřady nedávno vydaly doporučení ohledně informování o agonistech GLP-1. Společné oznámení CAP jako regulátora reklamy, britské lékové agentury MHRA a GPhC jako regulátora pro farmaceuty a lékárny zdůrazňuje, že léky na recept nemohou být propagovány pro širokou veřejnost.

Britské orgány evidují, že se to v případě agonistů GLP-1 porušuje. Konkrétně uvádějí, že byla porušení zaznamenána u účinných látek liraglutid, semaglutid, tirzepatid a naltrexon/bupropion. Varují mimo jiné před uváděním obchodních názvů přípravků v obsahu určeném pro laiky, ale i před nepřímou propagací léku na recept bez uvedení jeho názvu.

MHRA také už loni upozornila na anekdotické zprávy o užívání těchto léků mimo schválenou indikaci (u osob, které netrpí obezitou BMI 30+ ani nadváhou BMI 27+ s komorbiditami).

V Česku může obecně lékař předepsat lék mimo indikaci uvedenou v souhrnu údajů o přípravku, pokud nemá k terapii k dispozici jiný schválený přípravek a pokud podání off-label dostatečně zdůvodní vědeckými poznatky. Při off-label indikaci lékař nese plnou odpovědnost a zároveň je povinen o všech rizicích a přínosech informovat pacienta. Zvláštní situace je u léčivého přípravku Ozempic, pro který platí omezení předepsání a výdeje pouze pro pacienty s diabetem a předepsání k jinému účelu není možné.