Parlament řeší změny, které se dotknou všech ve zdravotnictví

Rok 2025 se ponese ve znamení debat o změnách zdravotnických zákonů. Řeč bude o převedení miliard korun ze zdravotního pojištění na preventivní fondy zdravotních pojišťoven nebo o vyšších pokutách za nelegální poplatky vybírané od pacientů.

V nejbližších měsících bude ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v parlamentu hájit čtyři návrhy novel, které sám označuje za naprosto zásadní. V Parlamentu jsou otevřeny všechny nejdůležitější zákony oboru: zákon o zdravotním pojištění, o zdravotních službách, o elektronizaci zdravotnictví i o specifických zdravotních službách.

Základního zákona o veřejném zdravotním pojištění z roku 1997 už se od jeho vzniku dotklo několik desítek novel a změn. I v tomto volebním období vláda prosadila novelu, která se týkala evropské spolupráce v hodnocení zdravotních technologií (HTA) a která také změnila administrativu limitů započitatelných doplatků na léky.

Nejnovější návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění je aktuálně na stole poslanců zdravotního výboru Sněmovny, který se k němu má vyjádřit mezi prvním a druhým čtením na plénu Sněmovny. Než na svém posledním loňském zasedání debatu o tomto návrhu poslanci zdravotního výboru přerušili, avizovali k němu košatou diskusi. Návrh je obsáhlý, má 294 bodů a zasahuje do mnoha oblastí. Během připomínkování návrhu proto zaznělo, jestli jde ještě o novelizaci, nebo jestli by nemělo ministerstvo spíše předložit zákon nový.

O zdravotním pojištění: Nové rozdělení peněz z pojištění

Mezi body, o kterých budou opoziční poslanci ohledně novely zákona o zdravotním pojištění určitě chtít debatovat, jsou úhrady zubních plomb a stěžejní návrh na změnu fondového hospodaření zdravotních pojišťoven.

Záměrem návrhu je vytvořit zdravotním pojišťovnám prostor pro pozitivní motivaci pojištěnců k prevenci. Návrh ruší a rozpouští rezervní fond, ve kterém dnes mají mít zdravotní pojišťovny minimálně 1,5 procenta pojistného pro případy hromadných onemocnění a přírodních katastrof.

Místo toho má vzniknout fond obecně prospěšných činností až ve výši až 0,5 procenta pojistného (aktuálně zhruba 2,5 miliardy korun ročně). Z něj mají jít prostředky průběžně na financování rezidenčních míst předatestačního vzdělávání, podporu pacientských organizací a spolufinancování ÚZIS.

Zároveň fond prevence, ze kterého dávají pojišťovny svým pojištěncům různé příspěvky, má vzrůst až na šestinásobek, místo 0,5 procenta nově může být až tři procenta celkových příjmů zdravotních pojišťoven.

Navýšení fondu prevence na tři procenta by znamenalo místo zhruba 2,5 miliardy vyčlenit ročně 15 miliard korun. Je to sice maximální výše, kterou pojišťovny nemusejí naplnit, ale v rámci konkurence se budou snažit navýšit fondy prevence a příspěvky pro své pojištěnce co nejvíc.

Poslanec Jiří Mašek (ANO) se na prosincovém jednání výboru pozastavil nad tím, proč by měly být z fondu obecně prospěšných činnosti financovány správní činnosti, které jsou dosud placeny ze státního rozpočtu. „Přijde mi, že je to zjevný úmysl ušetřit tady na úkor zdravotního pojištění, a nemyslím si, že to je dobře,“ řekl Mašek.

Ambicí novely je také snížit regionální rozdíly v dostupnosti péče. Zdravotní pojišťovny by musely každý rok zveřejnovat zprávu o síti smluvních poskytovatelů až na úroveň jednotlivých úvazků. Pokud plátce uzavře novou smlouvu mimo preferované regiony a specializace, bude to muset zdůvodnit.

Novela má rozšířit možnosti úhrady přeshraniční péče, a zlepšit tak dostupnost zdravotních služeb v příhraničních oblastech, změnit některá pravidla pro vstup nových léků nebo pro úhrady potravin pro zvláštní lékařské účely, má záměr po vzoru referenční sítě nemocnic pro systém DRG zavést síť pracovišť, která budou referovat o cenách ze segmentů následné, dlouhodobé a jednodenní péče.

Co se týká zmíněných změn v úhradách stomatologické péče, tady by případné neschválení zákona mohlo způsobit v praxi problémy. Od 1. července totiž bude zakázáno používat amalgámové plomby s ohledem na jejich dopad na životní prostředí. Novela zavádí úhradu jiných materiálů a bez ní by nebyla žádná zubní výplň plně hrazena.

Co ve vládním návrhu novely zákona o zdravotním pojištění naopak není? Naplnění slibu vládního prohlášení „Zavedeme možnost dobrovolného doplňkového připojištění“. Pozměňovací návrh, který by to dodatečně do novely včlenil, připravoval nedávno zesnulý senátor ODS Roman Kraus. Dosud ovšem žádný konkrétní návrh v paragrafovém znění předložen nebyl.

Válek také během připomínkování upustil od nápadu, podle kterého by zdravotní pojišťovny vymáhaly náklady na léčení od lidí, kteří si sami způsobili zdravotní újmu při protiprávním jednání. To v návrhu aktuálně tedy také není.

Představena byla iniciativa člena Národní rozpočtové rady vlády Pavla Hroboně a Hospodářské komory, která by do novely chtěla vložit ustanovení omezující pravomoc ministra zdravotnictví při vydávání úhradové vyhlášky. Ministr by napříště mohl úhradovou vyhláškou rozdělit jen tolik prostředků, kolik se v daném roce očekává na výběru zdravotního pojištění. Pokud by v daném roce předčil výběr očekávání, vytvořilo by to zdravotním pojišťovnám prostor pro vlastní zdravotní a smluvní politiku. Prostor pro předložení tohoto návrhu, nebo jakéhokoli jiného, budou mít zákonodárci během projednávání ve Sněmovně nebo Senátu.

Přijít mohou různé návrhy, které některý z poslanců nebo senátorů předloží. Náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Bodnár před časem prozradil, že se vedou jednání o zavedení možnosti, že by zdravotní pojišťovny nakupovaly centrové léky, místo aby je proplácely jednotlivým centrům, a měly tak lepší kontrolu nad náklady na ně.

Zákon o elektronizaci zdravotnictví: Bez novely by to nešlo

„Díky zákonu o elektronizaci zdravotnictví výrazně pokročíme v digitalizaci českého zdravotnictví. Obsahuje přes dvacet projektů, které se budou v následujícím roce pilotně realizovat a v průběhu první poloviny roku 2026 budou všechny plně funkční,“ uvedl na sklonku roku 2024 na svém profilu na síti X ministr Válek.

Ano, novela, která sotva prošla prvním čtením ve Sněmovně a která má plánovanou účinnost od 1. ledna 2026, skutečně upravuje projekty dotované z evropských fondů a státního rozpočtu, které se už letos pilotují. „Nepřipouštím si možnost, že by se legislativa nestihla,“ říká k tomu ředitel Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví Petr Foltýn. Na jeho tým tlačí čas z několika směrů. Stát nestihl splnit své závazky z původního znění zákona o elektronizaci zdravotnictví a nezprovoznil centrální kmenové registry, bez kterých je celostátně plošné sdílení zdravotnické dokumentace těžko představitelné. Pro druhý pokus o spuštění centrálních služeb eHealth získal stát prostředky z evropského fondu obnovy. Ty umožní rozjet smysluplné projekty, ale s jasným termínem dokončení. Ministerstvu zdravotnictví už se podařilo vysoutěžit dodavatele na projekty, které do legislativy ukotví právě až novela, jako je eŽádanka nebo sdílený zdravotní záznam včetně emergentních informací a údajů o screeningových vyšetřeních. Novela upravuje také, co vše může mít pacient v aplikaci EZKarta, a zavádí registr oprávnění.

Není divu, že si myšlenku na neschválení novely Foltýn nepřipouští. Projekty se spouštějí, platí se z dotací a je do nich zapojena spousta lidí. Není to tak, že by se bez schválení této novely digitalizace zdravotnictví úplně zastavila. Některé zásadní centrální projekty by nejspíš mohly běžet dál, ale viditelné nástroje s přímým dopadem na pacienty a zdravotníky by se rozhodně přinejmenším zdržely.

Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví také umožní lékařům zapsat přes kmenový registr pacientů údaje o zdravotní způsobilostí k řízení motorových vozidel, a nemusejí posudek dávat pojištěnci v papírové podobě, pokud o to nepožádá. Řidiči pak nebudou muset doklady vozit s sebou. Zároveň lékaři dostanou přes kmenový registr přístup informaci, že je daný klient držitelem zbrojního průkazu.

V oblasti digitalizace má vláda nesplněný slib z vládního prohlášení: „Ve spolupráci s pojišťovnami vytvoříme systém monitoringu a správy čekací doby na plánované zákroky a plánovaná vyšetření.“ Pokud bude novela zákona o elektronizaci zdravotnictví schválena, může se systém eŽádanek stát krůčkem k jeho splnění. Naplno se ale bude moci uplatnit pro sledování čekacích dob až tehdy, až bude skutečně široce používán.

O zdravotních službách: Pokuty za nelegální poplatky

Zákon o zdravotních službách se otevírá v krátké době podruhé. Jednu novelu zákona o zdravotních službách zákonodárci schválili loni v létě a mimo jiné otevřela možnost širšího využití telemedicíny díky jasné definici a zmocnění ministra zdravotnictví upravit vyhláškou její pravidla.

Aktuálně projednávaná novela zákona o zdravotních službách mimo jiné převádí plnou odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb na zdravotní pojišťovny, které budou mít povinnost prostřednictvím svých smluvních poskytovatelů dostupnost těchto služeb zajistit. Dosud mají organizaci pohotovostí na starost kraje a jejich páky na lékaře, kteří by na pohotovostech sloužili, nejsou silné. Páteřní síť pracovišť lékařské pohotovostní služby bude stanovena při pracovištích urgentního příjmu. Poskytovatelé zřizující urgentní příjem budou mít povinnost zajistit prostorové a technické zázemí, personální zabezpečení bude odpovědnost zdravotní pojišťovny.

Dalším tématem novely, které ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hodně akcentuje, je posílení ochrany pacientů před nezákonnými poplatky u poskytovatelů zdravotních sužeb. Podle návrhu nesmí poskytovatel zdravotních služeb požadovat úhradu za poskytnutí služeb hrazených ze zdravotního pojištění ani podmínit přijetí pacienta do péče poskytnutím platby, která není nezbytná pro poskytnutí zdravotních služeb.

Pokud přesto poskytovatel požaduje úhradu za poskytnutí zdravotních služeb nebo služeb souvisejících v rozsahu, v jakém jsou tyto služby hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, dopustí se přestupku, za který může dostat pokutu až milion korun.

Zákaz přijmout úhradu od pojištěnce za služby hrazené ze zdravotního pojištění není nový, naopak, je součástí zákona o zdravotním pojištění. Navržená novela má zlepšit vymahatelnost.

Kromě toho podle novely bude moci ministerstvo zdravotnictví chtít po centrech specializované péče plnění indikátorů kvality, a pokud je pracoviště opakovaně nebude plnit, může mu ministerstvo status centra odejmout.

Vzhledem k tomu, že novela zákona o zdravotních službách nestihla loni ani první čtení, hrozí, že spadne pod stůl. Nejpozději 3. a 4. října proběhnou sněmovní volby. Návrhy, které do té doby Sněmovna neprojedná, by si musel v dalším období někdo osvojit a celý proces začít od začátku. Totéž platí pro návrhy, které by do voleb sice prošly Sněmovnou, ale poslal by je zpátky Senát nebo prezident. Poslanci přitom mají ve frontě více zákonů, které chce vládní koalice stihnout projednat, záležet bude tedy jak na vládních prioritách, tak na postoji opozice.

Novela zákona o specifických zdravotních službách: méně razítek

Novela zákona o specifických zdravotních službách byla také teprve poslána do Sněmovny a zatím neprošla ani první čtením. Ačkoli se nejedná o příliš kontroverzní změny, vzhledem k času zbývajícímu do sněmovních voleb je nejisté, jestli bude tento návrh projednán.

Tato novela se věnuje řadě jednotlivostí ohledně genetických vyšetření, záchytných služeb, asistované reprodukce a dalších oblastí. Kromě toho řeší posudky ke vzdělávání, ke sportu a posudky uchazečů o zaměstnání. Mimo jiné, vstupní lékařská prohlídka zaměstnanců v první kategorii nebezpečnosti by podle návrhu měla být pro zaměstnavatele dobrovolná. Je to příspěvek ministerstva zdravotnictví k „antibyrokratickému balíčku“ vlády.

Při darování vajíček bude podle návrhu nově stanovena maximální částka náhrady výdajů dárkyně. Kromě toho se má také omezit počet darování vajíček, které dárkyně může podstoupit, a to na šest za život. „Omezení počtu šesti odběrů vajíček za život ženy vychází z doporučení Americké společnosti pro reprodukční medicínu,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě. Hlavním argumentem jsou rizika, která dárkyně podstupují. Zároveň návrh zakazuje zmiňovat náhradu nákladů souvisejících s odběrem v reklamním sdělení. Nabídka kompenzace může vyvolat dojem možnosti rychlého výdělku a vyplacené náhrady mohou působit jako finanční odměna. To je u dárcovství problém. Dárcovství motivované finančními pohnutkami nese rizika na obou stranách.

Návrh také zakotvuje firemní programy podpory zdraví. Jedním z argumentů je, že u zaměstnanců v České republice vzrostla pracovní neschopnost v porovnání s posledním předcovidovým rokem o 40 procent. Programy podpory zdraví pro zaměstnance by podle předkladatele mohly zlepšit prevenci, což je v Česku zásadní úkol.