Přeskočit na obsah

Pilotní projekt na péči a podporu pozůstalým má přinést systémovou změnu

smutné děti
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

V České republice byl zahájen pilotní projekt, který detailně analyzuje poskytování specializované pozůstalostní péče. V rámci projektu se budou během dvou let sbírat data o tom, na jaké úrovni, v jaké formě a v jakém rozsahu se dostává pomoci lidem, kteří prožili náhlou nebo očekávanou smrt blízkého člověka.

Ročně se v České republice setká se smrtí blízkého člověka přes 6 600 dětí. Až 20 procent z nich bolestivou ztrátu nedokáže zvládnout bez odborné pomoci. Podpora v období truchlení tvoří nedílnou součást oblasti dětské paliativní péče a je důležitým krokem pro naplňování Koncepce péče o děti a dospívající se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou, jejich rodiny a rodiny po nečekané ztrátě.

Cílem projektu je získat data v reálné praxi, ověřit funkčnost navrhovaného modelu a identifikovat oblasti, které je třeba dále rozvíjet. K jeho dalším důležitým cílům patří:

  • rozvíjet specializované služby a poradny,
  • zvyšovat motivaci profesionálů dál se vzdělávat v oblasti péče a podpory pozůstalých,
  • posilovat kompetence členů týmů poskytujících podporu pozůstalým,
  • sdílení dobré praxe, využití nových nebo inovovaných metod je součástí profesionálního přístupu,
  • podpořit vzájemnou spolupráci mezi poskytovateli tak, aby pozůstalí vždy našli potřebné služby ve svém okolí – nejsou na svou ztrátu sami.

Až dosud nebyla péči o pozůstalé a jejich podpoře v České republice věnována dostatečná systémová pozornost. Nyní je poskytována různými subjekty (nemocnice, domovy pro seniory, hospice, poradny pro pozůstalé) i v rámci různých profesí (psychologové, psychoterapeuti, kaplani, sociální pracovníci, lékaři, poradci pro pozůstalé, pracovníci v pohřebních službách apod.). Současný způsob podpory postrádá jednotnou koncepci, dostupnost služeb v regionech kolísá a vyřešeno není ani její financování. Pilotní projekt je proto důležitým krokem ke sjednocení a systémovému ukotvení specializované pozůstalostní péče. Jeho ambicí je i navržení finálního modelu péče a podpory pozůstalým u nás.

Do projektu jsou zapojeny tři fakultní nemocnice (Thomayerova nemocnice, FN Hradec Králové a FN Olomouc) a čtyři neziskové organizace (Poradna Vigvam, Strom života, Klára pomáhá a Dlouhá cesta). Strategickým partnerem je v projektu Fakultní nemocnice v Motole, která poskytne odbornou expertizu a další důležitá data pro evaluaci celého procesu. Koordinaci pilotního projektu zajišťuje Institut Pallium, jeho realizace probíhá díky podpoře Nadace rodiny Vlčkových.

Specializované služby a poradny pomáhají jednotlivcům i rodinám ve všech fázích truchlení zvládat emocionální i praktické výzvy spojené s úmrtím a přizpůsobit se nové realitě bez zesnulého. Cílem této podpory je pomoci pozůstalým v návratu do běžného života, kromě individuální podpory nabízí i skupinové nebo párové formy poradenství. Věnují se přitom nejen aktuálně prožívané ztrátě, ale i komplikovanému nebo zpožděnému truchlení, často v důsledku tragických nebo traumatických okolností.

„Se smrtí blízkého člověka se během života setká téměř každý z nás. Většinou se s takovou situací dokážeme poprat, ale je tu nemalé procento těch, kteří bolestivou ztrátu nedokážou zvládnout bez odborné pomoci," vysvětluje Sylvie Stretti, odborná garantka projektu a ředitelka Poradny Vigvam. „U někoho může ztráta vyvolat hlubokou krizi, a pokud není včas a řádně ošetřena, může prohloubit trauma a způsobit vážné problémy, které se promítnou do života celé rodiny," dodává.

Pilotní projekt vznikl z iniciativy pracovní skupiny End of Life působící pod hlavičkou Koncepce péče o děti a dospívající se závažnou život limitující či ohrožující diagnózou a jejich rodiny. Přestože byl záměr primárně nastaven na péči o rodiny, které přišly o dítě, v průběhu přípravy projektu se ukázalo, že principy péče jsou stejné i v případě úmrtí dospělého. Výstupy z projektu proto budou aplikovatelné na ukotvení péče pro všechny věkové kategorie.

„Naší vizí je, aby péče a podpora pozůstalým byla vnímána jako přirozená a samozřejmá součást péče o rodiny, které procházejí nejtěžším obdobím v životě. Stejně jako u jiných oblastí paliativní péče, i zde chceme, aby se kvalitní pomoc dostala včas a prostřednictvím odborně připravených profesionálů,“ doplňuje Jiří Krejčí, ředitel Institutu Pallium, který kromě koordinace projektu zaštiťuje i advokační aktivity zaměřené na změnu systému.

Sdílejte článek

Doporučené

Recept na dlouhověkost. Byznys, nebo věda?

31. 12. 2025

Kdo by se nechtěl dožít vysokého věku ve zdraví? Představa elixíru věčného mládí je tady od nepaměti. V době sociálních sítí se termín longevity stal…

Digitalizace nemocnic – úspěchy a brzdy

30. 12. 2025

Digitalizace v českém zdravotnictví má více podob. Nemocnice se snaží zachytit vstup zajímavých softwarových inovací. Často ale nemají v optimálním…