Počet lidí bez praktika se podle nových dat zmenšil

V roce 2024 bylo podle nových dat z registru pojištěnců méně lidí bez svého registrujícího praktického lékaře než v předchozích letech. Mezi neregistrovanými dětmi jich většina nemá provedeny preventivní prohlídky.

Ministerstvo zdravotnictví si nechalo od zdravotních pojišťoven dodat data z centrálního registru pojištěnců o tom, kteří lidé mají či nemají registraci u praktického lékaře. Z dat vyplývá, že z celkového počtu 10,9 mil. pojištěnců nemělo v roce 2024 registrujícího praktického lékaře 554 000 osob, což představuje pět procent všech pojištěnců. To je méně než podle dřívějších údajů z registru hrazených služeb. „Zlepšilo se to,“ uvedl ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

Loni byla v Otázkách Václava Moravce zveřejněna data ÚZIS o počtu pojištěnců, na které žádný praktický lékař nečerpá v roce 2023 kapitační platbu, a bylo jich dvakrát tolik, přes 900 000, z toho 794 000 mezi dospělými.

Zvláště varovné je, pokud jsou bez registrujícího praktického lékaře děti. I u nich vyznívají nové údaje optimističtěji, i když se za dřívější roky uváděla čísla o dětech do 19 let a nová jsou o dětech do 18 let. Ke konci roku 2022 bylo 182 000 dětí bez vykázané kapitace PL a PLDD (ČTK, data ÚZIS). V roce 2023 nebylo registrováno 128 000 dětí (Kongres primární péče, data ÚZIS). K poslednímu dni roku 2024 podle nových dat MZ a zdravotních pojišťoven bylo bez registrace PLDD a PL 105 000 dětí.

Děti českých občanů praktika mají, až na 1,7 procenta dětí

Data pojišťoven z centrálního registru pojištěnců také umožňují podrobnější rozbor, kteří pojištěnci registraci praktického lékaře nemají. Velkou skupinu z nich tvoří ukrajinští (a další) žadatelé o mezinárodní ochranu. Platí to i u dospělých, ovšem ještě více u dětí.

Co se týká dětí, nejméně ohroženy nedostatkem primární péče jsou ty, které jsou občany ČR s trvalým pobytem v ČR. Těch je bez registrace u PLDD nebo PL 34 000, tedy 1,7 procenta. Část z nich i tak chodí na prevence a očkování. Mezi českými občany je tak zhruba 23 000 dětí, které nemají registraci u praktického lékaře (PLDD ani VPL) ani nebyly v posledních dvou letech na preventivní prohlídce. Některé z těchto dětí (10 500) byly v Česku u lékaře nebo v nemocnici bez preventivní prohlídky. Jiné (12 600) nebyly u žádného smluvního poskytovatele, ani u zubaře. Je možné, že některé z nich nežijí v Česku.

Mezi dětmi do 18 let – žadateli o mezinárodní ochranu je přes 50 procent pojištěnců bez registrace u PLDD a PL. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek to nepovažuje za problém. „Ukrajinský systém zdravotnictví se liší od toho českého, oni nejsou zvyklí na registrace,“ uvedl. „Není to tak, že nejsou očkováni. Čerpají zdravotní péči. Pouze je mezi uprchlíky z Ukrajiny menší zájem o registraci. Neohrožuje to péči o ukrajinské děti ani dospělé,“ dodal.

Podle nových dat má 16 procent všech dětí bez registrace u PL a PLDD v posledních dvou letech preventivní prohlídku.

Počet neregistrovaných uprchlíků s mezinárodní ochranou klesá, uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Nevidíme, že by mezi nimi jakkoli eskalovala nemocnost,“ dodal.

Podle Válka by měly zdravotní pojišťovny neregistrovaným pojištěncům nabídnout lékaře primární péče. Data chce do budoucna doplnit i o registrace u gynekologů.

Ordinací praktických lékařů pro děti a dorost ubývá, za roky 2020 až 2024 jich ubylo v Česku 336.

Ministr se ohradil proti opakované zkratce, že je „milion lidí v Česku bez praktika“. „Sem tam se objevuje naprosto nesmyslné číslo milion a podobně, ale to je hausnumero,“ sdělil Válek.