Politici před volbami: Podpora návrhů ekonomů a vize digitalizovaných zítřků

V příštím volebním období je nutné pokročit v restrukturalizaci kapacit lůžkové péče. Očekává se také pokrok v elektronizaci českého zdravotnictví. Na předvolební debatě zdravotnických expertů sedmi politických stran zazněly výzvy ke zvýšení efektivity uvnitř zdravotnictví a také k nastavení vyrovnaného hospodaření zdravotních pojišťoven.

Osmnáct dní před sněmovními volbami proběhla předvolební debata pořádaná Asociací inovativního farmaceutického průmyslu. Pozvaní zdravotničtí experti politických stran na začátku debaty sdíleli svoji vizi, jak by mělo české zdravotnictví vypadat po příštím volebním období nebo dvou, tedy ve výhledu osmi let.

„Zdravotnictví musí být plně digitalizováno, bude v něm o 9 000 akutních lůžek méně, bude debyrokratizované a zaměřené na prevenci. A bude samozřejmě umožněna volba pacienta,“ řekl ministr a 1. místopředseda TOP 09 Vlastimil Válek, který kandiduje do Sněmovny jako třetí na kandidátce SPOLU v Jihomoravském kraji. Zmínil některé kroky, které směrem k těmto cílům učinil v tomto volebním období.

„Budeme mít aktivní zdravotní pojišťovny, které budou pracovat s daty o nákladové efektivitě a kvalitě, budou na jejich základě rozhodovat o struktuře péče pro své pojištěnce, bude tu silná primární péče, měli bychom mít silnou instituci, která se bude věnovat ochraně veřejného zdraví, a zdravotnictví bude bezpapírové - zdravotnická dokumentace se povinně povede elektronicky,“ shrnul svoji vizi lídr ANO v Jihočeském kraji Adam Vojtěch.

„Zdravotnictví je služba pacientům, a proto bych za čtyři až osm let rád viděl silnější roli pacientů v něm. Stejně tak by měly hrát silnější roli zdravotní pojišťovny. Platíme si jako občané zdravotní pojištění a měli bychom mít kontrolu nad tím, jaké služby za ně získáváme. Zdravotnictví by si mělo udržet současnou kvalitu a mělo by být efektivnější. Běhat mají data, a ne pacient s papírem. Mělo by současně být atraktivní pro mladé zdravotníky,“ vylíčil poslanec ODS Petr Fifka, devátý na pražské kandidátce SPOLU.

„Zdravotnictví by mělo být efektivní, propacientské a chytré. Měli bychom využívat moderní technologie, které budou šetřit čas lékařům i pacientům. Lékařské zprávy mají obíhat lékaře, ne aby obíhali pacienti. Je potřeba otevřít pojišťovnám možnost konkurence. Důležitá je i administrativní stránka, ulehčit v této oblasti lékařům, využívat AI a telemedicínu a s nimi posouvat věci dopředu,“ uvedla za STAN Michaela Matoušková, náměstkyně ministra zdravotnictví.

„Hlavně aby to za osm let kvůli nějakým neuváženým krokům nebylo horší než teď,“ poznamenal poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL), který kandiduje v Praze na šestém místě kandidátky SPOLU. „Byl bych rád, kdyby to bylo mnohem lepší než teď. Věřím, že v příštím volebním období bude digitalizace dokončena v tom smyslu, že nebude běhat pacient, ale jeho nálezy. Myslím, že více nastoupí umělá inteligence, nahradí některé profese a zkvalitní péči o pacienty,“ uvedl Philipp. „Musíme si také vychovávat zdravotníky tak, aby jich byl dostatek, a musíme zajistit plošnou dostupnost, která není v tuto chvíli plná. Pojišťovnám patří větší pravomoce, ale také větší odpovědnost,“ doplnil.

„Do čtyř až osmi let bychom měli vidět posílenou primární péči, zejména v počtu praktických lékařů v regionech, nejen ve velkých městech, a menší úbytek zdravotníků do zahraničí a mimo zdravotnictví, než jakého jsme dnes svědky.  Rozhodně bychom měli vidět spravedlivé úhrady, aby i regionální nemocnice měly vyrovnané rozpočty. Mělo by být méně papírů, aby se sestry a lékaři mohli méně věnovat administrativě a více pacientům,“ uvedla jako svou vizi poslankyně SPD Iveta Štefanová, dvojka na kandidátce SPD v Jihočeském kraji.

„Pro mě a pro Piráty je kromě jiného klíčová digitalizace. Pokud ji nebudeme blokovat, tak digitalizace ve zdravotnictví dosáhneme tak, aby data byla k dohledání. Důležitá je také koordinace péče, aby pacient nebyl vlastní manažer péče, ale aby mu byla cesta zdravotnictvím co nejvíce usnadněna a narovnána. Dalším bodem je prevence, sekundární i primární – tady by velkou roli měli hrát zaměstnavatelé. Rozhodně je to posílení primární a ambulantní péče. Jsou tu relativně jednoduché cesty, jak toho dosáhnout. Například relativně malá investice na rezidenční místa se bohatě vrátí. A konečně je to otázka narovnání podmínek pro všechny zdravotní pojišťovny,“ popsal svoji vizi v horizontu čtyř až osmi let Albert Štěrba, který je na 11. místě kandidátní listiny Pirátů v Praze.

Nominální pojistné? Skoro všichni jsou pro

Předtím, než politici dostali prostor vyjádřit se k tématu zvyšování efektivity v českém zdravotnictví, vystoupil se svou prezentací ekonom Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Jako specifika českého zdravotnictví v mezinárodním kontextu vypíchl vysoký podíl veřejných zdrojů na jeho financování, který podle něj posiluje politizaci této oblasti, a vysoký podíl výdajů na nemocnice na celkových výdajích na péči, což není efektivní. „Malé zapojení oficiálních soukromých zdrojů vyvolává debaty o tom, kam se bude zdravotnictví ubírat a jestli bude držet při sobě, nebo se rozdělí na dvojkolejné zdravotnictví – jedno bude soukromé a jedno bude teoreticky nízkoprahové, ale s omezenou dostupností pro ty, kdo si to nedokáží v systému zařídit,“ konstatoval ekonom. Upozornil také na špatnou trajektorii stárnutí populace, kdy se u nás k nepříznivému demografickému stromu přidávají vysoký výskyt rizikových faktorů, nemocnost, nízká proočkovanost a nezdravý životní styl. „Příliv pacientů v postproduktivním věku, kteří budou potřebovat péči, tady bude bezprecedentní,“ uvedl Rod.

Ekonomové očekávají, že vývoj ekonomiky a příjmů zdravotního pojištění nebude krýt růst nákladů českého zdravotnictví. NERV z toho vycházel, když v létě představil set doporučení v oblasti zdravotnictví pro vládu. Tato doporučení se zabývají čtyřmi oblastmi, kde se dá posílit udržitelnost zdravotnictví: prevencí, efektivitou, soukromými zdroji financí pro zdravotnictví a změnou výběru pojistného. NERV navrhuje zavést dvojsložkové pojistné s nominální složkou, což by umožnilo cenovou soutěž mezi zdravotními pojišťovnami. „Zvýšila by se v rámci informovanosti hmatatelnost nákladu na zdravotní pojištění, zároveň by se podnítila motivace zdravotních pojišťoven hospodařit efektivněji,“ uvedl Rod.

Když mohli diskutující na jasnou otázku, jestli souhlasí s návrhem NERV na zavedení nominálního pojištění, odpovědět jedině buď ano, nebo ne, byla proti pouze představitelka SPD poslankyně Štefanová.

S tím, že by se nemocenské pojištění převedlo na zdravotní pojišťovny, souhlasili úplně všichni, a stejně tak i s tím, že by ministerstvo zdravotnictví mělo mít omezenou pravomoc vydání úhradové vyhlášky tak, aby nemohlo určit v daném roce více úhrad, než jaké se očekávají příjmy systému.

Hlavně efektivně

„Nedává smysl do systému přidávat další peníze, bez dalších změn tam nenávratně zmizí,“ zdůraznil Fifka. „Než se budeme bavit o přilévání peněz, je potřeba se podívat, kde je systém nejvíc neefektivní,“ uvedl rovněž Štěrba s tím, že neefektivita mimo jiné plyne z nedostatečné digitalizace. K tomu, co je potřeba pro zvýšení efektivity ve zdravotnictví, padlo v debatě několik podnětů. „Neefektivní je využití odborného personálu, když se musí věnovat jiným než odborným činnostem. Potřebujeme přidat administrativní personál,“ uvedla Štefanová.

Stávající síť nemocnic není efektivní a neodpovídá aktuálním potřebám pacientů, zmínilo několik diskutujících. „Máme akutní lůžka, která jsou neobsazená, a vážou náklady a personál,“ poznamenal Vojtěch. „Ministerstvo zdravotnictví by mělo stanovit síť akutní péče,“ myslí si Matoušková. „Je třeba vysvětlovat lidem, že v 21. století je možné a nutné si dojet za péčí,“ dodala. Podle Válka by měla transformace nemocnic probíhat tempem asi 2 000 akutních lůžek ročně. To je zhruba počet, který se podařilo Všeobecné zdravotní pojišťovně vyjednat při poslední obnově pětiletých smluv. „Počet akutních lůžek se sníží až o dva tisíce a to bude pokračovat, ale nesmí do toho vstupovat politika a hejtmani,“ řekl Válek. Philipp, který je předsedou správní rady VZP, k probíhající transformaci poznamenal: „Byl to těžký boj a tlak ze strany politiků je výrazný.“

Inovativní léčba jako investice

V debatě došlo i na téma dostupnosti inovativních léků. Ta je v Česku vysoká, co se týká příchodu nově schválených léků k prvním pacientům, jsou tu ale bariéry jejich širší dostupnosti k většímu počtu pacientů, kteří by z nich měli prospěch.

Diskutující podpořili posílení role praktických lékařů a přesun některých centrových léků do terénu. Podle většiny politiků s výjimkou poslance Philippa je současný model preskripce inovativních léků výhradně v centrech již přežitý.

Pro pořadatele, Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu a Hospodářskou komoru, byla debata příležitostí nadnést před zdravotnickými politiky svůj pohled na aktuální výzvy zdravotního systému. Předsedkyně sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Eva Karásková vypíchla význam prevence, která je podle jejích slov nejen medicínsky správná cesta, ale také ekonomická nutnost. Zanedbaná prevence znamená vyšší náklady z veřejných zdrojů nejen ve zdravotnictví, ale i v sociálním sektoru, například na nemocenské a dalších dávkách. Jako příklad uvedla diabetes mellitus 2. typu, kde roční výdaje zdravotního pojištění na péči vycházejí na 15 miliard korun, zatímco sociální dávky v nemoci, invalidní důchody a ošetřování člena rodiny vyjdou dokonce na 28 miliard korun.

„V dnešní situaci už opravdu není prostor pro další navyšování odvodů zaměstnavatelů, protože náklady na práci v Česku patří mezi nejvyšší v Evropě. Pokud chceme zachovat současnou úroveň dostupnosti a kvality zdravotní péče, není řešením odvody donekonečna navyšovat, ale transparentně vpustit do zdravotnictví soukromé zdroje. Řada lidí již dnes do svého zdraví investuje, ale bylo by mnohem lepší, aby to mohli dělat formou dobrovolného doplňkového připojištění nebo jasně definovaných plateb, než být nuceni pohybovat se v šedé zóně,“ uvedl jako spolupořadatel debaty Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR.

„Je zarážející, že praktický lékař u nás nemůže předepsat moderní léky na diabetes nebo kardiovaskulární onemocnění, i když v zahraničí je to běžná praxe. Problém není v odbornosti našich praktiků, ale v nastavení systému. Podobnou situaci vidíme u tzv. centrové léčby. Pokud se pacient do centra dostane, zpravidla obdrží nejlepší možnou péči, ale neumíme pacienty z center účelně vracet zpět do regionů a do ambulantní sféry, což nejen snižuje jejich komfort, ale také způsobuje další slabiny zdravotního systému. Přitom právě to by přineslo více rovnosti i efektivity v poskytování péče,“ upozornil David Kolář, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).