Praktici: naši pacienti se bojí o domácím násilí mluvit
O tom, jak může praktik pomoci v problematice domácího násilí, hovoří odborníci ve Zlíně na XLIV. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP.
Nejenom fyzické útoky, sexuální zneužívání a psychické násilí, ale i sociální izolace, stalking nebo omezování přístupu k penězům. To vše se považuje za domácí násilí. Podle průzkumu Evropského statistického úřadu zažila někdy násilí za zavřenými dveřmi každá třetí žena v EU. Počty vykázaných případů domácího násilí v Česku jsou přitom mnohem nižší a ročně se pohybují „jen“ v tisících. Hlavní oběti – ženy – se o něm totiž bojí mluvit. Zásadní přitom je odhalit a řešit ho včas. Důležitou roli přitom hrají praktici, kteří znají své pacienty i jejich rodinnou historii nejlépe. „Pokud praktik pojme podezření, že pacient může být obětí, měl by s ním vše citlivě probrat a vyhodnotit případné nebezpečí. Není to jednoduché a vyžaduje to specifické znalosti a empatii,“ popisuje předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. Praktičtí lékaři mají k dispozici několik příruček a manuálů, které se tímto tématem zabývají, žádný z nich ale zatím přesně neodpovídá potřebám primární péče. Doporučuje se v nich, aby součástí vstupního vyšetření nových pacientů byly screeningové otázky zaměřené na osobní zkušenost s násilím v rodině a v partnerských vztazích. Provádění psychosociálního screeningového dotazníku doporučuje také Evropská unie. „Psychosociální screening by měl být součástí preventivních prohlídek, minimálně u všech nově registrovaných pacientů. Praktický lékař by měl zjistit, jestli se pacient pohyboval nebo vyrůstal v psychicky zdravém prostředí. Sociální zázemí navíc výrazně ovlivňuje ochotu a schopnost pacientů spolupracovat při léčbě,“ říká MUDr. Jana Krzyžánková, praktická lékařka a členka Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která bude o tématu na kongresu mluvit. V Česku se podle ní problematika domácího násilí v ordinacích praktiků často opomíjí. „Proto je důležité, aby se v této oblasti praktičtí lékaři pravidelně vzdělávali. Musejí vědět, kdy a jak se ptát, jak reagovat a jak pomoci,“ doplňuje lékařka.
Úvodní větou XLIV. výroční konference SVL ČLS JEP je podle prezidenta programového a organizačního výboru MUDr. Otty Herbera Nenechme pacienty zestárnout. „Chtěli jsme tím naznačit, že důležité je systematicky předcházet obtížím a chorobám, že preventivní péče je významnou náplní práce praktického lékaře. Je to reakce na systémové změny v rámci obsahu preventivních prohlídek od příštího roku a stále širším spektru screeningových programů. Se stárnutím populace a prodlužováním doby života roste počet pacientů s chronickými onemocněními a multimorbiditou. Dobře víme, že primární péče přispívá ke snížení zátěže na sekundární a terciární péči, a tím ke zlepšení dostupnosti i úspornějšímu fungování systému. Vždyť praktičtí lékaři dokážou řešit až osmdesát procent problémů, se kterými pacienti do systému vstupují. To vše za zhruba šest procent prostředků z rozpočtu pojištění. Bez dalšího komentáře z toho vyplývá důležitost a efektivita primární péče,“ říká MUDr. Herber.
