Předvolební sliby ANO i koalice: Podpora prevence a transformace nemocnic

Rozhodne následující volební období o tom, jestli zdravotnictví dokáže udržet kvalitu a dostupnost při očekávaném demografickém nárazu? Politici akcentují význam prevence, mluví o transformaci lůžkové péče nebo o modernizaci rozdělení kompetencí mezi pracovníky ve zdravotnictví. Dalším tématem je reforma orgánů veřejného zdraví.

Podpora prevence je společnou prioritou v oblasti zdravotnictví pro experty a kandidáty jak současné vládní koalice, tak i hnutí ANO, ukázalo se hned v úvodu předvolební debaty, která proběhla na konci června pod záštitou Hospodářské komory. Mezi svými prioritami ji jmenovali všichni zúčastnění politici.

Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek jako svou prioritu pro příští volební období uvedl také zavedení „pacientovy volby“, tedy možnosti připlatit si za nehrazené zdravotní služby nebo materiál nad rámec úhrady ze zdravotního pojištění, podobně jako si pacienti hradí doplatky na léky, které jsou částečně hrazené. Mezi prioritami zmínil také další debyrokratizaci a dokončení digitalizace zdravotnictví.

K tématu připlácení se připojil poslanec ODS Petr Fifka. Mezi svými prioritami na příští volební období zmínil vytvoření podmínek pro umožnění vstupu soukromých peněz do zdravotnictví. Dále by se chtěl soustředit také na péči o duševní zdraví s fokusem na mladou generaci.

Místopředsedkyně hnutí STAN poslankyně Michaela Šebelová vnímá prevenci jako téma číslo jedna, kromě toho se chce prioritně zabývat regionální dostupností zdravotních služeb.

Poslanec KDU-ČSL a předseda správní rady VZP Tom Philipp považuje za jednu z priorit digitalizaci a elektronizaci českého zdravotnictví, včetně rozvoje distanční péče. „Musíme využít potenciál AI,“ uvedl. Důležitá je podle něj restrukturalizace akutní lůžkové péče a rozvoj následní péče, podpora domácí péče a stacionářů. Mezi prioritami zmínil i vytváření dobrých podmínek pro personál ve zdravotnictví a navyšování počtu míst pro zdravotnické profese na vysokých školách.

Bývalý ministr zdravotnictví a volební lídr ANO v Jihočeském kraji Adam Vojtěch by chtěl prosadit silnější roli zdravotních pojišťoven v systému. Zmínil vedle podpory prevence zároveň podporu primární péče. A důležité je pro něj také dokončení digitalizace zdravotnictví.

Válek: Podařila se nám automatická valorizace a nové změny v pojišťovnách

Ministr Válek uvedl několik změn, které v současném volebním období prosadil a které by měly podle něj zlepšit české zdravotnictví. Především zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce. To je systém schválený sněmovnou v roce 2022, který od roku 2024 stanoví meziroční růst platby ze státního rozpočtu do systému zdravotního pojištění podle součtu růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy. V roce 2023 dostávaly zdravotní pojišťovny od státu za každé dítě, seniora nebo nezaměstnaného měsíčně 1 900 korun, v roce 2024 došlo k automatickému navýšení na 2 085 korun a v roce 2025 na 2 127 korun. Pro rok 2026 se odhaduje měsíční platba za státního pojištěnce na 2 184 korun.

Podle Válka je na novém systému podstatné, že už o výši plateb státu do zdravotnictví nerozhoduje jen vláda, ale případnou změnu by musela projednat sněmovna. „Do vydírání na konci roku vstupovaly skupiny odborářů a bohužel i lékařská komora. Dnes už vláda není tak vydíratelná,“ uvedl ministr. „Osobně nebudu souhlasit se zvyšováním pojistného ani změnou valorizace plateb za státní pojištěnce,“ řekl.

Jako další úspěch svého ministerského působení zmínil čerstvě schválenou novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, která od příštího roku mimo jiné dovoluje zdravotním pojišťovnám vyčlenit mnohem vyšší podíl vybraného pojistného na jejich fondy prevence. Z těch zdravotní pojišťovny nabízejí klientům různé benefity od příspěvků na nehrazená očkování po příspěvky na lyžařský kurs nebo přilbu pro děti. „Novela zvyšuje roli zdravotních pojišťoven v nasmlouvání péče,“ uvedl Válek. Za katastrofu zdravotní politiky považuje politizaci. Uvedl také, že Národní institut kvality a excelence ve zdravotnictví dodává zdravotním pojišťovnám nové podklady. Podle Válka by se zdravotní pojišťovny měly chovat více racionálně.

Vojtěch: Transformujme lůžkovou péči, posilme praktické lékaře

Válkův předchůdce Vojtěch kritizoval, že ministerstvo v posledních letech přimělo zdravotní pojišťovny platit víc, než kolik vybraly na zdravotním pojištění a platbách od státu, a tak se jejich rezervy z předchozích let ztenčily. První zdravotní pojišťovna už zpožďuje platby nemocnicím za zdravotní služby a další varují před stejným vývojem. „V posledních letech systém hospodařil deficitně. Je potřeba se vrátit k tomu, aby se většina segmentů dohodla na úhradách se zdravotními pojišťovnami a ty, které se nedohodnou, aby nemohly být zvýhodněny,“ uvedl Vojtěch. Podle něj je namístě upravit zákon tak, aby byla větší motivace se se zdravotními pojišťovnami dohodnout.

Jak ale docílit vyrovnaného hospodaření, když příjmy nejsou nekonečné? Podle Vojtěcha může pojišťovenský systém se silnější rolí zdravotních pojišťoven stabilitu přinést. „Musíme se podívat na strukturu lůžek. Jsem přesvědčen, že silná role praktických lékařů by prospěla efektivitě systému. Namístě je také transformace lůžek. Produkce akutní péče se u řady poskytovatelů každý rok snižuje, protože se péče přesouvá do ambulantních zařízení. Podle mě je to role zdravotních pojišťoven, které mají v ruce smluvní politiku. Měly by dát na stůl perspektivu, co budou od poskytovatelů za pět, deset let očekávat,“ uvedl Vojtěch.

Podle Vojtěcha souvisí ekonomická neudržitelnost systému i s tím, že s výjimkou léčiv neprobíhá hodnocení nákladové efektivity (health technology assessment, HTA). Zatímco do systému hrazené péče přicházejí nové postupy a materiály, nijak systematicky se nevyřazují ty, které už jsou překonané. „Na ministerstvu bohužel není v tomto směru žádný leadership. Měla by tam vzniknout nová sekce pro HTA a měla by vytvořit jasnou metodiku hodnocení nákladové efektivity. I o tom je ekonomická udržitelnost, hradit jen to, co nákladovou efektivitu splňuje,“ myslí si Vojtěch.

Podobně se vyjádřila Šebelová: „Málo využíváme evidence-based data, často platíme léčbu, která není efektivní. Hradíme například elektroléčbu na bolesti zad, která není efektivní. To jsou neúčelně vydané peníze a je jich spousta.“

Šebelová se postavila i za modernizaci nemocnic. „Nemůže být všechna péče všude. V některých krajích si dovedou udělat v nemocnicích systém a pořádek a centralizují výkony v některých nemocnicích. Je to obrovské politikum, ale ve finále se to vyplatí i pacientům. Je pro ně lepší, když dojedou o něco dál, kde bude péče kvalitnější a bezpečnější,“ uvedla.

Podle poslance Fifky bude příští volební období extrémně důležité. „Co budeme dělat příští čtyři roky? Připravovat podmínky, abychom přežili další roky, kdy budou přicházet lidé ze silné generace do věku s vysokou nemocností. Náraz do zdi přijde s demografickým vývojem. Máme přesně jedno volební období se na něj připravit. Pokud to propásneme, už to nestihneme,“ varuje Fifka.

Je úhradová vyhláška absurdní?

Samostatným tématem se v debatě stal systém, jak ministerstvo zdravotnictví rozhoduje, kolik zdravotní pojišťovny platí poskytovatelům za zdravotní služby.

„Úhradová vyhláška má být nastavena tak, aby nevyčerpávala víc, než je vybráno, a to se v posledních letech nedařilo,“ uvedl Tom Philipp. „Kolik se vybere, to se dá odhadnout. Chce to jen přísnost. Není to jednoduché, ale nezbude než být ostřejší než dosud,“ myslí si Philipp.

Podle Fifky je úhradová vyhláška řetěz, který nás svazuje. „Úhradová vyhláška je pro mě bizarní dokument. Nevím, jestli ještě někde v rámci českého hospodářství existuje dokument, kterým dvěma stranám třetí strana nařizuje, jak spolu obchodovat,“ podotkl. „Moje zdravotní pojišťovna má pro mě koupit péči a potřebuju ji kvalitní a časově a místně dostupnou. Úhradová vyhláška, i když nemáme alternativu, brání rozvoji žádoucím směrem,“ řekl Fifka.

„Úhradová vyhláška je ve své podstatě absurdní dokument,“ připustil i Válek.

Očkování v lékárnách? Proč ne, ale moc si od toho neslibujme

Jedním z témat, kterými by se měla vláda v příštím období zabývat, je reálná podpora efektivní prevence a zdravého životního stylu, podpora veřejného zdraví. Dluhem politiků zůstává reforma hygienické služby. Změny ve fungování krajských hygienických stanic navrhovala už v dubnu 2020 tehdejší vláda Andreje Babiše, ve které byl ministrem zdravotnictví Vojtěch. Současné vedení ministerstva v roce 2022 představilo svůj záměr vybudovat nový orgán ochrany veřejného zdraví, Státní hygienickou službu, která měla nahradit stávající strukturu krajských hygienických stanic. „Je škoda, že jsme nezvládli reformu hygienických stanic,“ poznamenala Šebelová.

Válek připomněl, že za jeho působení vznikla pro podporu prevence Rada vlády pro veřejné zdraví, což je poradní orgán, který má 22 členů a který vládě doporučuje koncepční směry pro oblast zdraví. Vznikl Národní kardiovaskulární plán, vzniká Národní program proti obezitě, brzy by měl vyjít spotřební koš pro školní jídelny. „Další vláda by v tom měla pokračovat,“ uvedl Válek.

Philipp poznamenal, že zdraví je sice individuální odpovědnost každého z nás, ale podpora zdraví je celospolečenská záležitost.

Pro Šebelovou je velké téma podpora zdravého životního stylu a pohybu. „Stát má nastavit podmínky, aby lidi mohli žít zdravě,“ uvedla. Podle ní mimo jiné není možné neregulovat energetické nápoje, chybí jí regulace reklamy na alkohol.

Mezi pilíře prevence patří očkování. Například zlepšení proočkovanosti obyvatel Česka proti chřipce by mělo významné dopady nejen na zdraví, ale i na hospodářství. Fifka se přihlásil k tomu, že je podporovatelem očkování v lékárnách. Debaty se vedou, zbývá sepsat konkrétní návrh. Jak uvedl ministr Válek, ministerstvo zdravotnictví určitý materiál chystá.

„Praktičtí lékaři jsou hlavní pilíř, ale měli bychom umožnit očkování i v lékárnách. Není to v Evropě anomálie. Farmaceuti jsou dostatečně informováni, bavme se o dodatečném kursu,“ uvedl Vojtěch s tím, že vzhledem k nízké proočkovanosti proti chřipce bychom měli využít všechny možnosti, jak bariéry očkování snižovat. Další možností podle něj je zainteresovat zaměstnavatele, aby zaměstnance v očkování podporovali.

Válek připomněl, že v tuto chvíli nemohou podat vakcínu proti chřipce nejen farmaceuti, ale ani všichni lékaři, jen vybrané specializace. „Měli bychom intenzivně diskutovat, proč absolvent lékařské fakulty nemůže očkovat,“ uvedl Válek. Debata by tedy měla být širší než jen o očkování v lékárnách, které ale za rozumných podmínek podporuje. Ovšem hlavní příčinu nízké proočkovanosti proti chřipce vidí jinde: „Problém s chřipkou je nedostatečná propagace významu očkování,“ myslí si Válek.

Podobně se vyjádřil i Philipp. „Ať se v lékárnách za bezpečných podmínek klidně očkuje, ale nemyslím, že to prolomí odpor v populaci,“ poznamenal.

„Máme vůči sezónním respiračním chorobám velký komunikační dluh,“ říká k tomu Fifka.

Moderní zdravotnictví a zkostnatělé kompetence nejdou dohromady

Dalším tématem se v příštím volebním období možná stane změna vzdělávání a kompetencí lékařských a nelékařských profesí. Ministr Válek na debatě uvedl, že pověřil ředitelku Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Irenu Maříkovou, aby vedla odbornou debatu a přípravu změn zákonů o vzdělávání lékařů a nelékařů i vyhlášky o kompetencích. „Chceme do toho vstoupit hned po volbách, než se začne sněmovna více politizovat. Chtěl bych, aby to byla první změna zákonů, která do sněmovny z ministerstva zdravotnictví půjde, aby měla šanci projít,“ uvedl Válek.

Také Vojtěch by chtěl kompetence změnit a posunout část výkonů ke specialistům s o stupeň nižší kvalifikací, z lékařů na sestry, ze sester na nižší zdravotnický personál. „Představa, že všechno musí dělat lékař, je z jiného světa. Máme vysokoškolsky vzdělané sestry, od nich zas přenesme některé kompetence na jiné profese,“ řekl Vojtěch.

„Myslím, že to je obrovský prostor, jak zefektivnit zdravotnictví a zlepšit péči,“ souhlasí Šebelová.

Válek i Vojtěch se vyslovili kladně k přesunu části centrových léků, které jsou dnes už dobře známé a také zlevnily, do nižších pater medicíny. „Spektrum centrových léků je obrovské a u řady z nich je to dnes spíš administrativní bariéra než odborný důvod. V takovém případě by mohly být dostupné v rámci delegované preskripce,“ připustil Vojtěch. Válek zmínil projekt regionálních onkologických center, který pracuje právě s principem delegované preskripce a jeho přínosem má být dostupnost blíž u pacientů, kteří za léčbou dojíždějí. „Přibývají regionální onkologická centra, představuji si, že může být prakticky v každé okresní nemocnici, která splní podmínky,“ uvedl Válek. „Centra byla původně rozumně vymyšlena. Dnes se ovšem v některých oborech stávají administrativní bariérou,“ doplnil Philipp.

Jak už jsme psali dříve, zástupci stran současné koalice by rádi po volbách znovu otevřeli téma připlácení pacientů tam, kde mají na výběr nehrazenou variantu služeb nebo materiálů. Podle Vojtěcha naopak není zvyšování spoluúčasti aktuální téma.

Předvolební debatu zaštítila Hospodářská komora. Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza vyjádřil obavy zaměstnavatelů o financování zdravotnictví v příštích letech. Zaměstnavatelé mají zájem, aby systém nebyl deficitní, a podle Prouzy by ke stejnému cíli měly mít větší motivaci zdravotní pojišťovny, a také k tomu, aby se dělaly se reformy, které jsou potřeba. Podpořil vyjasnění role zdravotních pojišťoven, aby jim ministerstvo zdravotnictví nemohlo úhradovou vyhláškou nařídit vydat více, než kolik na zdravotním pojištění a platbách za státní pojištěnce vyberou. Podotkl také, že zdravotnictví sice oficiálně nemá prostor pro platby od pacientů, stejně si ale pacienti připlácejí v určité šedé zóně. „Průzkumy říkají, že jsme ochotni si připlatit. Měla by to být jedna z priorit pro příští volební období,“ uvedl Prouza.