Přelomové studie na ESC 2025: Co změní budoucnost kardiologie?
Letošní kongres Evropské kardiologické společnosti (ESC) se bude konat společně se Světovým kardiologickým kongresem v Madridu i online od 29. srpna do 1. září. V průběhu deseti setkání Hot Line budou představeny výsledky nedávno dokončených přelomových klinických studií. Jejich výsledky by mohly významně ovlivnit péči o pacienty na celém světě.
Během deseti zasedání Hot Line na kongresu ESC 2025, největším kardiovaskulárním kongresu na světě, bude představeno více než 40 klíčových studií. „Zasedání Hot Line na kongresu ESC odhalují dlouho očekávané odpovědi na hlavní klinické otázky, o nichž se po léta často diskutuje.Tato zasedání jsou budována na základě pečlivě vybraných nejnovějších klinických hodnocení, která představují nové léčebné postupy, průlomové postupy a přímé srovnání nových a zavedených léčebných postupů,“ uvedl profesor Tomasz Guzik, předseda programového výboru kongresu ESC.
Letošní kongres je zaměřen na globální zdraví. Zkoumá, jak kardiovaskulární onemocnění mění priority zdravotní péče na celém světě. Studie prezentované na kongresu reflektují hlavní nenaplněné potřeby v globální kardiovaskulární péči.
„S lepšími výsledky naší léčby je čas přehodnotit dlouhodobé terapie. Studie REBOOT-CNIC, BETAMI a DANBLOCK zkoumají, zda je dlouhodobé podávání betablokátorů při infarktu myokardu stále potřebné, zejména při zachované ejekční frakci, což potenciálně snižuje lékovou zátěž a náklady pro miliony lidí. Podobně antiagregační a antikoagulační studie, jako jsou NEO-MINDSET, TARGET FIRST, DUAL-ACS a ALONE-AF, testují dřívější vysazení kyseliny acetylsalicylové nebo perorálních antikoagulancií za účelem snížení rizika krvácení a zjednodušení léčby,“ uvedl profesor Guzik.
ESC se zavázala podporovat globálně relevantní inovace. Skvělým příkladem je studie PARACHUTE-HF, která se zabývá chronickou Chagasovou kardiomyopatií, jež postihuje 6–7 milionů pacientů, zejména v Latinské Americe, ale stává se širší hrozbou v důsledku zvýšené migrace nemocných jedinců. „Studie testuje sakubitril/valsartan versus enalapril s cílem poskytnout první důkazy o mortalitě na úrovni doporučených postupů pro tento zanedbávaný stav,“ vysvětlil prof. Guzik.
Výsledky studií prezentovaných v sekci Hot Line také poskytují kardiologům okamžité a měnící se poznatky, které mají přímý dopad na jejich každodenní péči o pacienty.
V případě srdečního selhání studie DAPA ACT HF-TIMI 68 zkoumá zahájení léčby inhibitory SGLT2 během hospitalizace pro akutní srdeční selhání, což je přístup, který by mohl každoročně prospět více než 11 milionům pacientů na celém světě. Studie VICTOR a VICTORIA rozšiřují roli vericiguatu jako jednoduché, jednou denně podávané možnosti léčby v případě chronického srdečního selhání.
Další dvě klíčové studie fáze III, ODYSSEY-HCM a MAPLE-HCM, mohou podle odborníků transformovat péči o pacienty s hypertrofickou kardiomyopatií tím, že zavedou perorální inhibitory myosinu, mavakamten a afikamten, jako účinné alternativy k invazivním strategiím.
V neposlední řadě se hypertenzí, která je stále celosvětově nejčastější příčinou úmrtí, zabývá studie BaxHTN, v rámci níž se zkoumá nový inhibitor enzymu aldosteron syntázy, a KARDIA-3, v jejímž rámci se testuje zilebesiran, dvakrát ročně podávaná siRNA terapie, jež by mohla být průlomová v dlouhodobé kontrole krevního tlaku a dodržování léčby.