Prohlubující se krizi v NUDZ začalo řešit ministerstvo
Na napjatou atmosféru v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) upozornila skupina 130 zaměstnanců ústavu ministra zdravotnictví již v listopadu 2024. Od té doby mu zaslali další tři otevřené dopisy. Ten poslední předali 7. 5. kanceláři ministra osobně. V reakci na vyhrocenou situaci rozhodl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek o vypsání výzvy k předložení vize řízení a dalšího rozvoje NUDZ pro roky 2025 až 2030. Zájemci o budoucí vedení ústavu mají své plány předložit do konce června.
„Situace v Národním ústavu duševního zdraví není ideální. Bohužel jsme se dostali do situace, kdy věci, které by se měly řešit na poradách, zaznívají v médiích. Oblast duševního zdraví v České republice má zcela jistě k řešení jiné záležitosti, než jsou spory jednotlivých osob či skupin v jedné z klíčových institucí v této oblasti. Proto jsem rozhodl, že dám příležitost komukoli, kdo má zájem a kvalifikaci vést instituci tohoto typu, aby nastínil vizi, jak si další vedení a rozvoj NUDZ představuje. O vizi dalšího fungování NUDZ požádám i současného ředitele Winklera,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, podle něhož musí být úkolem vedení přímo řízených organizací Ministerstva zdravotnictví kromě odborné kvalifikace i dobré manažerské vedení.
Podle vyjádření MZ ČR se jedná o transparentní postup, jak dát komukoli možnost navrhnout vizi řízení a dalšího směřování NUDZ. Termín předložení vize byl stanoven na 30. června 2025. Odborná komise poté doporučí další postup, na jehož základě ministr zdravotnictví rozhodne.
Dlouhodobá nespokojenost vyústila otevřenými dopisy
Dlouhodobě neuspokojivá situace v NUDZ vyvrcholila v lednu 2025, kdy 130 zaměstnanců vědecko-výzkumné a klinické části NUDZ ve dvou otevřených dopisech adresovaných ministrovi zdravotnictví vyjádřilo nedůvěru současnému řediteli PhDr. Petru Winklerovi, Ph.D. Zároveň žádají prověření ekonomického a personálního řízení ústavu.
Již v prvním dopise z 26. 11. 2024 upozornili jeho autoři na diskriminaci klíčových pracovníků NUDZ, ohrožování stability klinických a výzkumných týmů a vytváření prostředí nejistoty. „Ředitel svévolně a logicky neodůvodnitelně pozastavuje probíhající grantové projekty, zdržuje schvalování projektových žádostí, případně účelově zdržuje přijetí nově získaných projektů. Jedná se o projekty v celkové výši stovek milionů korun… Jeho odůvodnění opakovaného výše uvedeného jednání budí závažné podezření z účelové diskriminace z jeho osobních důvodů. Zmíněné jednání mělo negativní dopad na spolupráci s řadou organizací a výzkumných týmů mimo NUDZ a závažně snížilo reputaci a důvěryhodnost u poskytovatelů dotací,“ uvádí se v dopisu.
Podle ředitele Winklera se toto nařčení objevilo poté, co vedení NUDZ začalo prověřovat podezřelé aktivity v jednom z projektů. „Podezření spočívá v možnosti, že v tomto projektu došlo k využití veřejných prostředků v řádech milionů korun k obohacení soukromých osob. NUDZ musí jednat s péčí řádného hospodáře, tedy kontrolovat, jak se nakládá s veřejnými prostředky, a činit preventivní kroky,“ uvedl.
Další dva dopisy z ledna 2025 upozorňují na zásadní pochybení v oblasti řízení, finančního řízení a obecné správy přímo řízené organizace, etická pochybení, nedobrovolné zasahování do chodu zdravotní péče, netransparentnost a neadekvátní jednání se zaměstnanci včetně bossingu.
V posledním dopise ze 14. 4. vyjadřují kritici současného vedení NUDZ nespokojenost se zhoršující se ekonomickou situací a za zcela nevyhovující považují vnitřní komunikaci. „Přes opakované dotazy a projevenou snahu o dialog nejsou zaměstnancům, a dokonce ani vedoucím odborných týmů, poskytovány srozumitelné a transparentní informace o skutečném stavu hospodaření ústavu. Ilustrativní je fakt, že odborové organizace v souladu s kolektivní smlouvou a zákoníkem práce dostaly ještě v září informaci, že ústav je za poslední pololetí v plusu cca 9 mil. Kč. Nicméně před měsícem vyplynulo na povrch, že NUDZ vykazuje zhoršený hospodářský výsledek za rok 2024 minus 39,6 mil. Kč,“ píší autoři.
Špatné hospodářské výsledky NUDZ potvrdil i ředitel odboru přímo řízených organizací Jan Michálek. Za jeden z možných důvodů označil to, že MZ ČR poslalo ústavu loni meziročně o 25 milionů nižší provozní příspěvek.
Vedení NUDZ s kritikou nesouhlasí
„Zejména v posledních třech letech došlo k výraznému poklesu institucionálního financování ve prospěch financování projektového. V roce 2023 bylo historicky nejvyšší grantové financování, a to na úrovni 75 procent nákladů instituce (vyjma klinické části). Tyto údaje svědčí o výrazném zlepšení efektivity hospodaření NUDZ od změny na pozici ředitele ústavu v polovině roku 2021. Zároveň je třeba zdůraznit, že od roku 2021, kdy jsem se stal ředitelem NUDZ, hospodaří instituce s rekordně nízkým institucionálním financováním,“ uvedl na dotaz ohledně hospodaření pro MT ředitel Winkler, podle něhož se od doby, kdy je na pozici ředitele, hospodaření výrazně zlepšilo. Negativní hospodářský výsledek za rok 2024 vysvětluje nižším příspěvkem ministerstva, než bylo přislíbeno, a zvýšením nákladů o 15 milionů korun kvůli zákonnému navýšení platů zdravotníků (viz tabulku).
„V NUDZ fungují tři hlavní výzkumné programy – preklinický, klinický a veřejné duševní zdraví. Ty jsou dále doplněny specializovanými výzkumnými centry zaměřenými na různé oblasti psychiatrického výzkumu. Rozdělování zdrojů probíhá po mém nástupu – poprvé v historii NUDZ – zcela transparentně na základě konsensuálních kritérií, která zahrnují dva klíčové parametry: publikační výkon a míru pokrytí externími granty v jednotlivých výzkumných centrech a programech,“ říká PhDr. Winkler.
Podle vyjádření tiskového oddělení NUDZ obsahuje dopis řadu nepravdivých tvrzení. „Některá nařčení, která se dotýkají přímo osoby ředitele NUDZ Petra Winklera, lze dle jeho názoru posoudit jako trestný čin pomluvy, a v této věci proto podniká právní kroky. Situaci považujeme za nešťastnou, nicméně je třeba konstatovat, že ředitel NUDZ se od počátku snaží o otevřený dialog, poskytování informací a ujištění všech zaměstnanců, že stojí za jejich prací a že i nadále podporuje všechny činnosti, které z ústavu činí špičkové vědecko-výzkumné i klinické pracoviště. Ředitel NUDZ nevidí důvod k rezignaci. Za dobu jeho vedení došlo prokazatelně ke zlepšení hospodaření NUDZ a transparentnímu nastavení řady procesů. Ústav funguje dobře, tvoří jej silný tým a realizuje důležité projekty, které si zasluhují kontinuitu a podporu,“ uvedl tiskový mluvčí Mgr. Jan Červenka.
Je 130 málo, nebo dost?
„Otevřený dopis pracovníků NUDZ ředitel odmítl jako nepodložený a zaměstnance, kteří ho podepsali, označil za snadno zmanipulovatelné a neschopné vlastního názoru. Jedná se přitom o širokou skupinu lidí, kteří odvádějí v NUDZ vysoce kvalifikovanou práci, mnozí z nich zastávají vedoucí pozice,“ říká MUDr. Miloslav Kopeček, Ph.D., vedoucí lékař 3. oddělení NUDZ a jeden ze signatářů. „Také v odborné rovině na dobře míněné zpětné vazby od lékařů kliniky nereagoval, a postupně tak ztratil jejich důvěru. Příkladem jsou výsledky studie o výskytu známek deprese u školáků, které ředitel v rozporu s interními pravidly NUDZ medializoval a kritické připomínky pracovníků kliniky o zavádějící prezentaci výsledků ignoroval,“ dodává.
Vedoucí výzkumných týmů, nositelé prestižních grantů a mezinárodně uznávaní odborníci, kteří dlouhodobě prezentují NUDZ na světové úrovni, upozorňují, že toxické pracovní klima a nově i ekonomický propad ohrožují nejen budoucnost klíčových projektů, ale i základní provozní stabilitu samotného ústavu.
„Vznik NUDZ byl financován z Evropské komise s cílem vybudovat centrum neurovědního a psychiatrického výzkumu. Za současného vedení je tento výzkum upozaďován. Nikdo z nás neví, co způsobilo negativní finanční bilanci za loňský rok, a chybí jistota, jak budou financovány jednotlivé výzkumné skupiny a klinická oddělení v dalších letech,“ přibližuje situaci PhDr. Jana Kopřivová, Ph.D., jedna z vedoucích pracovnic podepsaných pod dopisem, který směřoval i členům vlády.
Kritikům vadí bagatelizace problému vedením NUDZ, podle něhož je 130 nespokojených zaměstnanců jen zlomkem těch, kteří tam pracují. „Jestliže 130 lidí, zejména ve velmi vyhrocené atmosféře, která nyní v NUDZ panuje, podepíše takto drsný otevřený dopis, je to velmi výrazný signál pro vedení. Říci, že jde o zmanipulované zaměstnance, je výrok mimo prostor a čas. Je to výrok, který říká, že reflexe krizové situace se nekoná,“ shodli se na setkání před budovou MZ ČR signatáři dopisu, kteří zároveň oceňují otevřený přístup ministerstva.
K lednu 2025 měl NUDZ přibližně 700 zaměstnanců, z toho ale 219 na dohodu o provedení práce a 79 na dohodu o pracovní činnosti, na hlavní pracovní poměr zde pracovalo 457 zaměstnanců, na klinice 139.
„V současné době hrozí, že pokračující ekonomická nestabilita a eroze důvěry uvnitř ústavu povedou k odchodu špičkových odborníků do zahraničí či jiných institucí. Takový vývoj by měl zásadní dopad nejen na samotný NUDZ, ale i na celou českou psychiatrii a neurovědy,“ uvedl vedoucí výzkumného centra NUDZ MUDr. Filip Španiel, Ph.D. Jak dodává, během deseti let fungování ústavu se podařilo vytvořit zajímavé společenstvo, které mixuje celou řadu profesí, a i o to může česká psychiatrie přijít.
„Většina zaměstnanců NUDZ se plně soustředí na svou odbornou práci, která je smyslem a motorem našeho ústavu,“ uvádí Petr Winkler s tím, že se opírá o důvěru a spolupráci napříč většinou úseku klinického, hospodářsko-technického a samozřejmě úseku ředitele. „Dále také o podporu vedoucích výzkumných programů, které tvoří páteř výzkumné činnosti NUDZ. Právě díky těmto lidem NUDZ zůstává špičkovým pracovištěm, a to i ve chvílích, kdy čelíme nepříjemným a často uměle vyvolaným turbulencím,“ oponuje PhDr. Winkler.
Fluktuace zaměstnanců podle něho odpovídá běžné úrovni a nevykazuje významné rozdíly oproti letům, kdy byl ředitelem prof. Cyril Höschl. „Zvýšený odchod zaměstnanců v roce 2022 souvisí s výrazným zefektivněním fungování ústavu, které se projevilo zejména v ekonomické oblasti – klinika NUDZ dosáhla poprvé kladného hospodářského výsledku a výzkumné programy i centra se poprvé obejdou bez vnitřních dluhů,“ vysvětluje.
Ke kritizovaným problémům patří např. digitalizace medikace, která se bez předchozího vyzkoušení plošně uvedla do praxe a způsobuje řadu problémů. Jako příklad bossingu uvádějí zaměstnanci např. skutečnost, že přední kritik a oponent jednání současného ředitele dnes jako seniorní výzkumník nesmí podávat granty, čímž je znehodnocena práce celé jeho skupiny. Terčem kritiky byl i vynucený odchod vrchní sestry kliniky nebo snaha o zrušení dětské skupiny. Řada zaměstnanců nesouhlasí ani s povinností podepsání prohlášení o mlčenlivosti, podle něhož je porušením pracovní kázně vynesení jakékoli informace z pracoviště do veřejného prostoru, a to i po ukončení pracovního poměru.