Spor o 13. platovou třídu: odbory odmítají „společné“ stanovisko

Materiál, který Ministerstvo zdravotnictví prezentuje jako společné stanovisko s Ministerstvem práce a sociálních věcí a odbory k zařazování nelékařských zdravotnických pracovníků do 13. platové třídy po změnách katalogu prací, odbory neodsouhlasily. Podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové je nová verze výkladu restriktivnější, méně srozumitelná a může vést k právní nejistotě i sporům mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo 24. března upravenou verzi stanoviska k zařazování některých nelékařských zdravotnických pracovníků do 13. platové třídy. Dokument navazuje na novelu katalogu prací účinnou od 1. ledna 2026 a podle resortu má přispět ke sjednocení aplikační praxe. Zdravotnické odbory však upozorňují, že na rozdíl od původní verze z 23. prosince 2025, kterou podepsaly, finální text jejich souhlas nemá. Spor se tak netýká jen podmínek pro zařazení sester, porodních asistentek, dětských sester či zdravotnických záchranářů do 13. platové třídy, ale i toho, jak byl výsledný dokument připraven a prezentován.

Původní shoda vzala za své

Zveřejněný materiál vychází z prosincového stanoviska, které bylo výsledkem dohody ministerstva zdravotnictví, ministerstva práce a sociálních věcí a OSZSP. Právě na tuto původní verzi se zdravotnické odbory nadále odvolávají. Ve své tiskové zprávě zdůrazňují, že „pouze původní stanovisko z 23. 12. 2025 bylo odsouhlaseno i naším odborovým svazem“ a že je i nadále považují „za správné a pro potřeby praxe za naprosto dostatečný výklad podmínek pro zařazování nelékařských zdravotnických pracovníků do 13. platové třídy“.

Podle ministerstva má nynější upravená verze zvýšit právní jistotu při aplikaci novely katalogu prací. V textu podrobněji rozvádí, že zařazení do 13. platové třídy je vázáno na výkon diagnostické nebo léčebné péče, kterou jinak provádí lékař po absolvování základního kmene, a současně na získání specializované nebo zvláštní odborné způsobilosti. Zároveň zdůrazňuje, že katalog prací sám o sobě nerozšiřuje kompetence nelékařských zdravotnických pracovníků, ale slouží k jejich platovému zařazení.

Právě do této upravené podoby však podle zdravotnických odborů ministerstvo zasáhlo jednostranně. „Připomínky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k této upravené verzi stanoviska nebyly přijaty a finální verze stanoviska nebyla před jeho zveřejněním naším odborovým svazem odsouhlasena,“ uvedl svaz v tiskové zprávě. Za nepřijatelné pak označil, že ministerstvo takto upravený text dál prezentuje jako společný dokument.

Volnější výklad, rozdílná praxe

Výhrady zdravotnických odborů nesměřují jen k proceduře, ale především k praktickým dopadům nové úpravy. Podle Dagmar Žitníkové byla původní verze širší a dávala zaměstnancům i zaměstnavatelům konkrétnější oporu. „My jsme právě tím původním výkladem, ve kterém byly uvedeny i příklady, například těch certifikovaných kursů, chtěli dát zaměstnancům i zaměstnavatelům návodnější stanovisko. V té nové verzi už to v podstatě není,“ uvedla pro Medical Tribune.

Podle ní se tím zároveň otevírá větší prostor pro individuální rozhodování jednotlivých zaměstnavatelů. „Ten výklad je daleko volnější, takže zaměstnavatelé se budou rozhodovat sami,“ řekla Žitníková. Právě v tom odbory vidí jedno z hlavních rizik nové verze – stejná právní úprava může být v různých nemocnicích a dalších zařízeních vykládána odlišně, což může vést k nejednotnému zařazování zdravotníků do 13. platové třídy.

S tím podle odborů souvisí i obava z budoucích sporů. Pokud nebude výklad dostatečně předvídatelný a nebude poskytovat jasná vodítka pro praxi, nemusejí mít zdravotničtí pracovníci jistotu, zda budou zařazováni jednotně a v souladu s původním záměrem změny katalogu prací. Žitníková v této souvislosti varuje, že důsledkem mohou být i soudní spory mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.

Otazníky kolem financování změn

Vedle samotného výkladu podmínek hraje podle zdravotnických odborů roli také financování celé změny. Dagmar Žitníková uvedla, že signály ke zúžení okruhu pracovníků, kteří by mohli být do 13. platové třídy zařazeni, přicházely spíše od zaměstnavatelů. Ti podle ní upozorňovali, že pro takové zařazení nemají dostatečné finanční prostředky.

To je přitom podle zdravotnických odborů v rozporu s dosavadním průběhem jednání. „My jsme předchozí jednání, která trvala skoro dva měsíce, vedli s tím, že podle informací z ministerstva zdravotnictví fakultní nemocnice prostředky mají a zvládnou to,“ řekla Žitníková pro Medical Tribune.

Podle zdravotnických odborů tak otázka financování patří k okolnostem, které provázely celý proces přípravy stanoviska. Na rozdíl od očekávání, s nimiž do jednání vstupovaly, nebylo podle nich přeřazení zaměstnanců na vyšší platovou třídu reálně finančně zajištěno. „Jako odborový svaz vnímáme jako problém, že přeřazení zaměstnanců nebylo kryto potřebnými finančními zdroji. To mělo ministerstvo zdravotnictví říct a řešit jinak,“ uzavřela Žitníková.