Stávková pohotovost. Odbory žádají změnu úhradové vyhlášky 2026

Zdravotnické odbory vyhlásily od 1. října stávkovou pohotovost. Reagují tak na návrh úhradové vyhlášky 2026, který podle nich nezajišťuje prostředky na růst platů a zároveň ohrožuje ekonomickou stabilitu nemocnic i dostupnost péče. Kritizují zejména snížení základní sazby a sjednocování úhrad směrem dolů, tlak na krátkodobé hospitalizace a zavedení soutěží v ortopedii, stejně jako snížení úhrad lázním. Odbory kritizují, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s nimi nekomunikuje a klíčového jednání zdravotnické tripartity z 30. září se nezúčastnil. Vyzývají proto Válka k přepracování vyhlášky, premiéra Petra Fialu k řešení dopadů na nemocnice a ministra práce a sociálních věcí Mariána Jurečku k jednání o platech ve veřejných službách.

Vyhlášení stávkové pohotovosti Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) znamená další vyhrocení sporu o podobu úhradové vyhlášky pro rok 2026. Podle odborů hrozí, že návrh předložený ministerstvem zdravotnictví povede k prohloubení ekonomických problémů nemocnic a odchodům zdravotníků, čímž by se zhoršila dostupnost péče. Kritizují zejména postoj ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, který podle nich dlouhodobě odmítá se sociálními partnery jednat. Připomínají i dřívější neplněné závazky vlády a varují, že trpělivost zaměstnanců je u konce.

Ostrý tón jejich vyjádření navazuje na zářijový protest „Zdravotnictví na hraně“, kde už zazněla varování před kolapsem systému, pokud nebudou do vyhlášky promítnuty prostředky na růst platů a mezd. „Nemocnice čeká Sophiina volba – budou se muset rozhodovat, jestli udrží pracovníky, nebo budou léčit,“ uvedla tehdy v rozhovoru pro Medical Tribune předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková. Současný krok odborů ukazuje, že k dohodě se současnou vládou se zatím nepřiblížili.

Vyhláška ohrožuje dostupnost péče, tvrdí odbory

Podle zdravotnických odborů návrh úhradové vyhlášky vychází z mylného předpokladu, že nemocnice hospodaří s přebytky, a proto je možné snižovat základní sazby a omezovat bonifikační mechanismy. „Pokud by byl schválen v předložené podobě, povede to k dalším odchodům zdravotníků a k omezení péče o pacienty,“ uvádějí odbory ve svém stanovisku k aktuálnímu návrhu úhradové vyhlášky.

Odbory upozorňují, že argumentace ministerstva o „bezprecedentních ziscích nemocnic“ neodpovídá realitě. Již dnes se podle nich mnoho nemocnic propadá do červených čísel a v krajích je situace ještě vážnější – v posledních dvou letech musely kraje dofinancovat svá zařízení souhrnnou částkou přes 3,5 miliardy korun. „Mnohé nemocnice byly nuceny si vzít na zvýšení mezd úvěry,“ připomíná OSZSP.

K nejvíce kritizovaným změnám patří snížení základní sazby CZ-DRG, tlak na rozšiřování režimu krátkodobých hospitalizací a sjednocování úhrad směrem dolů. Podle Dagmar Žitníkové odbory již v minulosti opakovaně po ministerstvu požadovaly data, která by umožňovala vyhodnotit dopady takové změny na způsob péče, data ale neobdržely. „Dle našeho názoru tlak na jednodenní péči bude reálně znamenat, že nemocnice nedostane uhrazeny náklady na hospitalizaci, přestože ji z medicínských důvodů musí pacientovi poskytnout,“ varuje svaz ve svém stanovisku. To podle odborů povede k situaci, že nemocnice budou nuceny propouštět pacienty dříve, než je medicínsky vhodné. „Rizikoví nemocní se tak dostávají do ohrožení, protože ekonomický tlak bude nemocnice nutit omezovat délku hospitalizace i tam, kde to může ohrozit život či zdraví,“ uvádí OSZSP.

Dalším sporným a dle odporů nedomyšleným bodem je zavedení cenových soutěží v ortopedii. Podle návrhu mají pojišťovny hradit nemocnicím jen 75 procent výkonů podle stavu z roku 2024, zbylých 25 procent má být předmětem soutěží. „Takový mechanismus je nepromyšlený, nebezpečný a vůči pacientům nezodpovědný. Povede k prohloubení nerovností v dostupnosti péče, zhoršení kvality poskytovaných služeb a k dalšímu zadlužování nemocnic,“ konstatují odbory s odkazem na riziko neprovedení části výkonů. Bod proto požadují z vyhlášky vypustit a počet výkonů zvýšit na loňská čísla.

Kritiku vyvolalo také navržené snížení úhrad pro lázně. Předsedkyně svazu Dagmar Žitníková k tomu uvedla, že jde o krok v rozporu s deklarovanou podporou prevence. „Většina nemocných jezdí do lázní s tím, že po lázeňské léčbě, mnohdy již v jejím průběhu, se omezuje medikamentózní terapie, snižuje se počet exacerbací nemocí, a tudíž se snižuje počet hospitalizací a pracovních neschopností. U většiny indikací je lázeňská péče základním předpokladem stabilizace zdravotního stavu a v konečném důsledku snižuje čerpání finančních prostředků v jiných segmentech péče,“ upozorňuje OSZSP a požaduje, aby úhrady za lázeňskou péči v roce 2026 naopak o pět procent rostly.

Platy a mzdy jako ústřední požadavek

Stěžejní výhradou odborů k návrhu úhradové vyhlášky zůstávají mzdy a platy. Podle OSZSP dokument vůbec nepočítá s finančními prostředky na jejich růst, přestože vláda oznámila desetiprocentní navýšení tarifů. „Finanční prostředky na zvýšení platů a mezd nejsou do návrhu úhradové vyhlášky vůbec zakomponovány. Požadujeme proto, aby byly vymezeny zvlášť, a to minimálně ve výši vládního návrhu na zvýšení platových tarifů,“ konstatuje svaz.

Odbory navrhují, aby ministerstvo využilo obdobné mechanismy, které se v minulosti osvědčily – například kompenzační vzorce použité při vyplácení mimořádných odměn v roce 2020 či dohody z prosince 2023. „Zajišťují, že se finance skutečně promítnou do platů zaměstnanců,“ míní OSZSP. Podle návrhu svazu by takto měly být pokryty nejen nemocnice a záchranná služba, ale i lázeňská zařízení a odbornost 913 – všeobecná sestra v sociálních službách.

Požadavek na desetiprocentní navýšení se podle odborů netýká pouze nemocnic. Zdůrazňují také potřebu posílení hygienické služby, která je dlouhodobě podfinancována, a upozorňují na kritickou situaci v sociálních službách, kde jsou mzdy pod průměrem a chybějí tisíce pracovníků. Připomněli, že už dnes v České republice chybí více než 3 000 sester a během pěti let může odejít do penze dalších 15 000, což podle nich bez stabilního finančního prostředí ohrozí dostupnost péče.

Požadavek na úpravu úhradové vyhlášky svaz podpořil vyhlášením stávkové pohotovosti od 1. října, tedy jen dva dny před volbami do Poslanecké sněmovny. Odbory tak směřují tlak především na dosluhující vládu, v jejíchž rukou je finální podoba vyhlášky pro rok 2026. Jaké kroky odbory podniknou dál, bude záviset na výsledku jednání s vládou a na tom, zda se jejich požadavky v připravovaném předpisu skutečně odrazí.