Strategie počítá s povinně elektronickou zdravotnickou dokumentací
Odlepit se ze dna žebříčku a dostat se do roku 2035 mezi lídry digitalizace zdravotnictví v Evropě. To je ambice nové národní strategie schválené vládou. Bude vyžadovat investice i změny legislativy.
Nová Národní strategie elektronického zdravotnictví ČR 2025–2035, kterou schválila vláda 8. října, navazuje na předchozí strategii z roku 2016, klade ale větší důraz na monitoring a řízení naplňování cílů.
„V předchozí strategii jsme nalezli myšlenky a cíle, které vůbec nebyly špatně vymyšlené. Spousta lidí absolvovala spousty schůzek, aby v roce 2016 strategii vytvořili. Chyběla potom drobnost, že se ji nepodařilo efektivně naplnit. Proto nově v rámci strategie proběhne každý půlrok hodnoticí schůzka, která shrne aktuální stav rozpracovanosti, a závěry schůzky projedná Národní rada elektronického zdravotnictví. Předpokládáme, že o výstupy budou mít zájem média a že bude pravidelně vycházet hodnocení rozpracovanosti v jednoduché grafické podobě,“ uvedl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn. Předchozí oficiální strategie byla za devět let naplněna pouze ze 33 procent, ukázalo se při jejím vyhodnocení.
Pro sledování míry naplnění strategie byl proto vytvořen manažerský nástroj. Už nyní na barevných kruzích nabíhají grafické výseče za zahájení prací na některých cílech. „Budeme trvat na tom – a budeme chtít, aby nás k tomu nutila veřejnost a pacientské organizace –, aby se znovu nepromarnil potenciál a aby se změny správně nastartovaly,“ uvedl Foltýn.
Národní strategie elektronického zdravotnictví do roku 2035 vznikala od letošního února a podílelo se na ní 190 odborníků ze 71 organizací napříč zdravotnictvím, mezi nimi Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Ústav zdravotnických informací a statistiky, nemocnice, sdružení různých skupin lékařů nebo pacientské organizace. Měli příležitost se aktivně zapojit do příprav anebo připomínkovat návrhy v několika kolech. Na vládu šla strategie po připomínkovém řízení bez rozporu. Materiál vymezuje pět hlavních strategických cílů, které zastřešují celkem 40 specifických cílů.
Pět cílů: aktivní pacient, kvalita, efektivita, spolehlivá infrastruktura a kvalitní řízení
Prvním strategickým cílem je zvýšení zainteresovanosti občana na péči o vlastní zdraví. V roce 2035 bude mít podle strategie každý občan bezpečný a snadný online přístup ke všem svým zdravotním údajům. Portál elektronického zdravotnictví, digitální zdravotní deník nebo notifikace a připomínky pro pacienty mají posílit informovanost a samostatnost pacienta. Lidem budou chodit notifikace o očkování, preventivních prohlídkách nebo kontrolách. Předpokládá se vývoj systému personalizovaných připomínek na základě věku, pohlaví, diagnóz a individuálního zdravotního stavu.
Druhým strategickým cílem je zvýšení efektivity zdravotního systému. Počítá se zajištěním elektronizace propouštěcí zprávy z nemocnice, zprávy z laboratorního vyšetření, zprávy ze zobrazovacího vyšetřování a elektronizace lékařských snímků, dále elektronizace ambulantní zprávy, záznamu o výjezdu zdravotnické záchranné služby, pacientského souhrnu a s přípravou návrhu centralizovaného modulu pro bezpečné sdílení informací o obrazové dokumentaci, RTG a plánované péči. Pro zajištění bezpečného sdílení elektronických záznamů napříč zdravotnictvím počítá strategie s povinným zapojením poskytovatelů do systému. Systém elektronických žádanek má mít funkcionalitu sledování aktuálního stavu eŽádanky, včetně automatizovaného přenosu laboratorních výsledků.
Třetí strategický cíl elektronizace je zvýšení kvality a dostupnosti zdravotních služeb. K tomu patří rozvoj telemedicíny, měření kvality zdravotních služeb, zřízení centrální digitální platformy pro klinické doporučené postupy, podpora vzniku algoritmů pro identifikaci pacientů s rizikem vzniku onemocnění nebo komplikací, vybudování digitální platformy pro domácí péči nebo vytvoření zákonem povinného používání online komunikačního nástroje mezi urgentními příjmy různých nemocnic.
Čtvrtý strategický cíl je vybudování spolehlivého a bezpečného digitálního zázemí pro fungování elektronického zdravotnictví, jeho infrastruktury a správy. S tím souvisí mimo jiné vytvoření afinitních domén, kmenových registrů, závazných datových standardů a podpora kybernetické bezpečnosti.
Pátý strategický cíl je již zmiňované strategické řízení. Mezi zásadní opatření v tomto bodě patří vytvoření jasně definovaných řídicích struktur a kompetencí v oblasti eHealth a vytvoření nástroje pro veřejné sledování pokroku digitalizace zdravotnictví. Vzniknout má také víceletý investiční plán pro rozvoj elektronického zdravotnictví. Investiční plán bude připraven do konce roku 2026. Strategie mimo jiné počítá také se zřízením kompetenčního a metodického centra pro umělou inteligenci ve zdravotnictví a vytvořením resortní strategie AI ve zdravotnictví. Dalším specifickým cílem je automatizovat klíčové administrativní procesy ve zdravotnictví s cílem snížit zátěž zdravotnického personálu a zvýšit efektivitu systému.
Ambicí je posunout ČR mezi lídry v digitalizaci
Na konci období, ke kterému se strategie váže, by měl být funkční, bezpečný, udržitelný a komplexní rámec elektronického zdravotnictví, který zajistí dostupnou, bezpečnou a digitálně podporovanou zdravotní péči pro každého. „Deset let vypadá jako dlouhé období, ale myslím, že nám to uteče jako voda,“ poznamenal Foltýn. Česko tlačí k zajištění dostupnosti zdravotních dat pacientům i analytikům schválené evropské nařízení EHDS, povinnosti z něj budou účinné postupně a klíčovým datem je rok 2031. „Pokud budou na národní projekty napojeny nemocniční a ambulantní informační systémy, tak docílíme už v příštím roce velkého procenta připojených lékařů. Vždycky bude existovat nějaké procento lékařů, kteří budou z nějakých důvodů rigidní, ale v horizontu jednotek let si myslím, že se tomu nevyhne nikdo,“ řekl ředitel Foltýn.
Tvůrci strategie připomněli, že se Česká republika v roce 2023 umístila na předposledním místě evropského indexu digitální ekonomiky společnosti DESI v oblasti přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům, když dosáhla skóre jen 51,06 bodu. „Národní strategie elektronického zdravotnictví do roku 2035 obsahuje specifické cíle a opatření, jež mají za úkol posunout Českou republiku mezi evropské lídry v digitalizaci zdravotnictví. Cíle a opatření přímo podporují plnění požadavků indexu DESI v oblasti elektronických zdravotních záznamů a směřují k dosažení maximálního hodnocení 100 bodů,“ uvádí se přímo v materiálu.
Jedním z opatření pro zajištění standardizace zdravotnické dokumentace a vybudování zázemí pro elektronické zdravotnictví je zavedení elektronické zdravotnické dokumentace jako povinné formy jejího vedení.
„Předpokládáme, že budou upravovány zákon o elektronizaci zdravotnictví a zákon o zdravotních službách, který je nosným zákonem pro vedení zdravotnické dokumentace. Rozsah bude blíže specifikován v implementačních aktech, tak jak bude národní strategie elektronického zdravotnictví dále podrobně rozšiřována,“ uvedla Vladimíra Těšitelová, zástupkyně ředitele ÚZIS a garantka strategie za legislativu. „Už nyní probíhají na ministerstvu zdravotnictví kroky k přípravám úprav zákonů, a to v souvislosti s evropskou legislativou i s technologickým vývojem,“ dodala. Podle ní přinese strategie rozšíření stávajících práv pacientů a zvýšení efektivity, kvality a bezpečnosti zdravotních služeb.
Co dřív a co potom?
Bude na ministrovi zdravotnictví a jeho týmu, která konkrétní opatření nebo specifické cíle označí za prioritní, podle toho začnou vznikat akční plány s jasným harmonogramem a konkrétními časovými milníky. Akční plány budou také obsahovat rámcový rozpočet a identifikaci zdrojů financování. Na základě akčních plánů budou vznikat konkrétní realizační projekty a každý projekt bude mít svého odborného garanta.
„Je to určitý neduh českého zdravotnictví, že se dotace staly povinnou součástí rozvoje IT v nemocnicích. Ve chvíli, kdy peníze z dotací nejsou, nemá to řešení, ve standardních rozpočtech se na to nemyslí. Národní strategie poukazuje na to, že zdravotnictví má takové požadavky, že na elektronizaci musí být standardní financování,“ říká Foltýn.
Několik cílů je naplňováno projekty, které už běží. Nové akční plány by podle Foltýna měly začít vznikat v první polovině roku 2026, aby se mohly realizovat hned návazně po skončení největšího objemu prací na aktuálně běžících evropských projektech.
Za významný cíl považuje Foltýn zvýšení efektivity zdravotnictví tak, aby se investice do elektronizace vrátily nejen vyšší kvalitou, ale i ekonomicky.
Na vzniku strategie se podílely i pacientské organizace, které mimo jiné požadovaly, aby pacienti dostali jednoduchý přístup ke svým zdravotním datům na jednom místě. „Pokud se podaří všechny cíle strategie naplnit, myslím, že se z toho chvostu Evropské unie, co se týče elektronizace zdravotnictví, opravdu posuneme dopředu. To pacienti potřebují. Potřebují kvalitní, dosažitelné, efektivní a bezpečné zdravotnictví,“ uvedla Kristýna Čillíková z České aliance pro kardiovaskulární onemocnění. Ocenila, že se pacientské organizace mohly příprav účastnit, a přihlásila se k úkolu rozšiřovat informace o nástrojích elektronického zdravotnictví. „Věnujeme se kardiologickým pacientům a v únoru spustíme pilotní projekt ve spolupráci s Lázněmi Poděbrady. Budeme se snažit zranitelnější populaci seniorů přiblížit, co to je elektronizace zdravotnictví, pomůžeme jim instalovat EZKartu. Myslím si, že jít mezi lidi, pracovat s nimi a poslechnout si jejich obavy jsou dobré začátky,“ uvedla Čillíková.
Na posílení digitální gramotnosti pracuje mimo jiné Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ), který se také na vzniku strategie podílel. „Naší vizí je vzdělávání zdravotnických pracovníků pro 21. století a využití všech digitálních technologií, které aktuálně v našem časoprostoru fungují. Proto jsme k 1. červnu na IPVZ založili novou katedru, která se bude zabývat digitálními inovacemi, virtuální realitou a umělou inteligencí. Jedním z projektů je Virtuoz, zaměřený na trénink ve virtuální realitě,“ řekl Zdeněk Blažek, náměstek pro IT a digitální transformaci IPVZ.
Podle ředitele Nemocnice Havířov Norberta Schellonga, který se příprav také účastnil, má strategie elektronického zdravotnictví potenciál zlepšit nejen kvalitu zdravotních služeb, ale velmi rychle i veřejné zdraví. „Vidím ve strategii podporu chytré prevence. Pokud budeme mít data od pacientů, budeme je upozorňovat, že mají využívat prevenci, že mají chodit k lékaři, dočkáme se výsledků podle mě ještě před rokem 2035. Pro mě bude měřítkem úspěchu, že se například zvýší záchyt onkologických onemocnění už v prvním, druhém stadiu nebo že se sníží prevalence kardiovaskulárních onemocnění,“ říká Schellong.