Svoboda: Chemoprevence nádorů GI je připravena vstoupit do klinické praxe
„Data jsou silná a jasně ukazují, že acetylsalicylová kyselina dokáže snížit riziko vzniku kolorektálního karcinomu i úmrtnost na něj,“ říká v rozhovoru pro Medical Tribune prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického ústavu. Na 49. Brněnských onkologických dnech hovoří o důkazech podporujících chemoprevenci nádorů gastrointestinálního traktu, o vhodnosti jejího nasazení u lidí ve věku 50 až 65 let i o snaze začlenit tento přístup do doporučených postupů. Jako další slibný směr do budoucna zmiňuje i vakcinaci proti přednádorovým lézím.
- O konceptu chemoprevence onkologických onemocnění se hovoří už desítky let. Co je v této oblasti nového u nádorů zažívacího traktu?
Máte naprostou pravdu, ta myšlenka rozhodně není nová. Dnes už ale máme dostatek důkazů o tom, že pokud nejsou přítomné kontraindikace, mělo by se u lidí ve věku zhruba 50 až 65 let – někdy se zvažuje i horní hranice 70 let – uvažovat o preskripci acetylsalicylové kyseliny za účelem prevence kolorektálního karcinomu. Data jsou silná a jasně ukazují, že acetylsalicylová kyselina dokáže snižovat riziko vzniku adenomů, adenomů s vyšším stupněm gradingu i kolorektálního karcinomu, a dokonce snižuje úmrtnost u pacientů, kteří onkologické onemocnění prodělali.
- Týká se tento preventivní efekt jen kolorektálního karcinomu?
Nejen. Ukazuje se, že preventivní účinek existuje i u nádorů jícnu, kardie žaludku, žlučníku či slinivky – to všechno vychází z poměrně rozsáhlých metaanalýz. Dobrou zprávou je i to, že se vyjasňuje otázka dávkování – dlouho se diskutovalo, zda podávat 75, 100, 300 či 500 mg, ale dochází ke konsensu, že i poměrně nízké dávky 75 až 100 mg denně dokážou vyvolat preventivní účinek. Například studie CaPP3 ukázala, že to funguje i u pacientů s Lynchovým syndromem, kde se dříve testovaly mnohem vyšší dávky.
- Kde je naopak třeba opatrnost – existují rizika spojená s užíváním?
V roce 2017 se objevily poměrně poplašné zprávy o riziku krvácení. Acetylsalicylová kyselina má antitrombotický účinek, a tudíž to riziko skutečně existuje. Je ale předvídatelné a dá se minimalizovat. Pokud máme člověka ve věku 50 až 65 let s kompenzovanou hypertenzí, ideálně nekuřáka, bez dalších závažných onemocnění a bez léků, které by mohly účinky acetylsalicylové kyseliny zesilovat, není důvod se zvýšeně obávat vzniku takového krvácení. Před nasazením léčby je dobré vyloučit infekci Helicobacter pylori, která zvyšuje riziko krvácení ze žaludku – dnes to lze snadno dechovým testem nebo při gastroskopii. Pokud infekci prokážeme, pacienta přeléčíme.
- Hraje roli i věk pacienta?
Ano, právě věk je nejdiskutovanější otázkou. Riziko závažných krvácivých příhod je do 65 let skutečně minimální, a dokonce se ukazuje, že riziko fatálních krvácení je u lidí, kteří acetylsalicylovou kyselinu užívají, nižší. Do 65 let bychom tedy neměli mít obavy. Určitě plánujeme, že k tomu vydáme stanovisko a pokusíme se tuto problematiku zakomponovat do doporučených postupů, přičemž ji chceme ještě prodiskutovat s kolegy v rámci multioborové diskuse. Já osobně jsem na základě dostupných dat přesvědčeným zastáncem toho, že acetylsalicylová kyselina by měla být podávána alespoň pro prevenci kolorektálního karcinomu, a s tím se „svezou“ i další nádory.
- V poslední době se stále častěji hovoří o využití vakcinace v prevenci nádorových onemocnění. Jaké jsou v této oblasti aktuální poznatky?
To je další pozitivní zpráva. Ukazuje se, že vakcinace pomocí neopeptidů, mRNA nebo dalších forem imunomodulace může působit velmi dobře právě na přednádorové léze. Už dnes máme první studie s terapeutickými vakcínami, například u karcinomu pankreatu v kombinaci s FOLFIRINOXem, které přinášejí zajímavé výsledky. Pokud se koncept očkování neoantigeny podaří posunout do fáze premaligních lézí, první data naznačují, že můžeme být velmi úspěšní. A na to se osobně velmi těším.
