Těhotenství bez plodové vody. I tak se může narodit zdravé dítě
Díky unikátnímu systému péče porodníků a neonatologů VFN nemusí dnes být diagnóza předčasného odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství fatální. Výsledky Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie (KGPN) 1. LF UK a VFN, které patří k nejlepším na světě, ukazují, že v současnosti přežívá 88 procent dětí narozených po odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství, z nichž 62 procent je bez závažných komplikací a 85 procent má ve dvou letech života normální neurologický vývoj.
Ve světě se předčasně, tedy před 37. týdnem těhotenství, narodí osm až deset procent dětí, v ČR je to dlouhodobě kolem sedmi procent. Zatímco většina pracovišť v Česku i ve světě zahajuje péči o dítě po ukončeném 24. týdnu těhotenství, jsou i taková – a mezi ně patří KGPN 1. LF UK a VFN –, která jsou schopna zajistit péči o děti již od 22. týdne.
Jedním z častých důvodů předčasného porodu bývá předčasný odtok plodové vody. Jak ale potvrzuje česká praxe, i v takovém případě lze se správnou péčí dítě donosit. Předčasný odtok plodové vody před hranicí životaschopnosti plodu patří k nejzávažnějším komplikacím těhotenství. Ve VFN se mu lékaři začali systematicky věnovat již před dvaceti lety, a to jako jedni z prvních na světě. Zatímco ve většině zahraničních i českých center se péče těhotným s touto diagnózou věnuje až od 22.–24. týdne, tým KGPN poskytuje komplexní podporu i ženám, u nichž k odtoku plodové vody došlo mnohem dříve, někdy již ve 14.–16. týdnu.
V takovém případě je pacientka, rozhodne-li se pro udržení těhotenství, do 22. týdne pečlivě ambulantně sledována a po 22. týdnu je hospitalizována na oddělení rizikového těhotenství, aby bylo možné nepřetržitě monitorovat její zdraví i zdraví plodu a při známkách ohrožení byl ihned dostupný porodní sál a intenzivní neonatologická péče. Právě díky ní je dosahováno dlouhodobých excelentních výsledků.
Apolinářský přístup mění prognózy
„Samozřejmě, že některá těhotenství neskončila dobře, došlo k potratu ještě před dosažením hranice životaschopnosti, ale nyní máme k dispozici data, která potvrzují, že ani po předčasném odtoku plodové vody nejsou vyhlídky beznadějné a že jen díky zdrženlivému přístupu se podařilo hodně dětí zachránit. Naším cílem je, v souladu s přáním rodičů, dát šanci každému dítěti a maximálně prodlužovat těhotenství. Naše vlastní zkušenosti dokazují, že i v těchto těžkých situacích má většina dětí šanci na dobrý vývoj. Snažíme se postupovat co nejzdrženlivěji a zasahovat jen tehdy, když je ohrožen život matky nebo dítěte. Ukázalo se tedy, že kromě potratu je tady ještě druhá alternativa – dát dětem šanci, nehrát si na boha a začít se chovat zdrženlivě,“ uvedl pro MT vedoucí lékař perinatologického centra KGPN 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Michal Koucký, Ph.D. Jak zdůrazňuje, základem úspěchu je dokonalá spolupráce perinatologů, neonatologů, psychologů a nově i paliatrů, nezbytný je i individualizovaný přístup a personalizovaná medicína.
Stěžejní pro dobré výsledky je podle něho především neonatologická péče, která je v ČR na špičkové úrovni. Takových neonatologických center, jako je to u Apolináře, je na celém světě pouhá desítka, z toho jediné v celých USA nebo dvě v Japonsku.
Díky úzké spolupráci porodníků a neonatologů, kteří nabízejí unikátní multioborový přístup, se situace zásadně mění. Specializovaná péče o těhotné, intenzivní neonatologická péče a následná podpora rizikových novorozenců dnes dávají reálnou naději tam, kde před pár lety žádná nebyla. Přežít bez komplikací pro budoucí život tak mohou podle lékařů i děti matek, kterým odtekla plodová voda před 22. týdnem těhotenství. Za deset let pečovali na KGPN o zhruba 70 takových těhotenství, jen letos již o osm.
Zatímco ve světě je předčasný odtok plodové vody před 22. týdnem často beznadějnou diagnózou, v Česku je situace díky práci lékařů KGPN 1. LF UK a VFN jiná. Podle světové literatury za období 2005–2025 dosahuje průměrné přežití při odtoku plodové vody do 22. týdne těhotenství 25–50 procent narozených dětí, např. ve Spojeném království pouhých 18 procent, ve Francii 39 procent. „Srovnávání je sice těžké, protože soubory ze zahraničí jsou velmi různorodé, nicméně my se můžeme srovnávat např. s Japonskem, kde je přežití také vysoké a převyšuje výsledky západoevropských zemí. V pražské porodnici u Apolináře přežití dosahuje 88 procent, bez závažných komplikací 62 procent. Normální psychomotorický vývoj ve dvou letech má 85 procent těchto dětí,“ říká MUDr. Tereza Lamberská, Ph.D., KGPN 1. LF UK a VFN.
Klíčová je spolupráce a informovanost
„Neméně důležité je šířit osvětu, protože povědomí o této problematice je bohužel stále nízké, a to i mezi odbornou veřejností. Výsledky, kterých dosahujeme, jsou motivací tuto péči dále nabízet. Naším cílem je maximální bezpečí a zároveň snaha o záchranu těhotenství,“ dodává doc. Koucký. Jak doplňuje MUDr. Lamberská, do 24. týdne je možné z medicínských důvodů indikovat potrat. Nicméně o tom, že existují i možnosti dítě zachránit, podle ní nevědí někdy ani lékaři. „Kdyby o tom věděli, mohli by nám tyto ženy odeslat do péče,“ dodává.
„Plodová voda je důležitá především pro vývoj plic, ale i končetin. Nicméně tím, že plodová voda odteče, těhotenství automaticky nekončí. Z našeho unikátního souboru pacientek, které sledujeme posledních 10–15 let, vychází, že tyto děti mají poměrně dobrý osud a dobrou prognózu, pokud se rodiče rozhodnou pro vyčkávací řešení s tím, že se snažíme co nejdéle prodloužit těhotenství. A je možné, že pro miminka odtok plodové vody není až tak podstatný, ale důležitější je, v kolikátém týdnu se děti narodily. Možná bude důležitější donošenost než samotný odtok plodové vody,“ říká MUDr. Kateřina Macková, Ph.D., KGPN 1. LF UK a VFN.
Největší výzvou pro děti narozené po předčasném odtoku plodové vody je vývoj plic. Bez dostatku plodové vody se plíce nemohou před narozením správně vyvíjet. To přináší vysoké riziko selhání plicních funkcí bezprostředně po porodu, ale i chronických respiračních onemocnění. „Je velmi důležité, aby porod při této diagnóze byl veden v perinatologickém centru s neonatology, kteří mají zkušenosti s náročnou respirační stabilizací u novorozenců s poruchami vývoje plic,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Richard Plavka, CSc., primář neonatologického oddělení KGPN 1. LF UK a VFN. Těmto dětem ve srovnání s jejich stejně starými vrstevníky hrozí vyšší poporodní komplikace, vedle potřeby umělé plicní ventilace je zde riziko plicní hypertenze, potřeba oxygenoterapie, riziko bronchopulmonální dysplazie nebo potřeba domácí terapie kyslíkem.
Díky zkušenostem a vybavení neonatologického týmu ve VFN dostávají tyto děti péči, která překračuje běžný standard – od intenzivní podpory ihned na porodním sále až po dlouhodobé sledování. Do péče se zapojují pneumologové, psychologové i další odborníci, aby rodiny nebyly na náročné cestě samy.
„Péče o takto zranitelná těhotenství patří každopádně do rukou lékařů z vysoce specializovaného perinatologického centra, kteří mají s touto problematikou největší zkušenosti. Správně vedená, citlivá a personalizovaná péče v období před porodem a po něm zásadně ovlivňuje prognózu dítěte,“ zdůrazňuje MUDr. Jiří Vojtěch z KGPN 1. LF UK a VFN. Rodičům čelícím této náročné diagnóze by měly být poskytnuty podrobné a realistické informace o rizicích pro matku i plod. Zároveň je však důležité zdůraznit šanci na příznivý vývoj u dětí, které kritické období překonají. Velkou roli hraje i spolupráce s pacientskou organizací Nedoklubko, která rodinám poskytuje podporu a pomáhá šířit osvětu.
Studie TAILORED-PROM: Léčba šitá na míru
Tým lékařů KGPN se nevěnuje pouze problematice předčasného odtoku plodové vody před 22. týdnem těhotenství. Spolu s Ústavem pro péči o matku a dítě a FN Brno spouští VFN od června 2025 tříletou studii TAILORED-PROM, zaměřenou na individualizaci péče o těhotné ženy s předčasným odtokem plodové vody mezi 22. a 34. týdnem gravidity. Ta má umožnit vytvoření systému pro individuální péči, aby matky nedostávaly léky automaticky či nerodily automaticky ve stejném týdnu těhotenství. Zapojit by se měly stovky žen s předčasným odtokem plodové vody ve 22.–34. týdnu těhotenství. „Chceme, aby ženy s touto diagnózou dostávaly tu nejlepší a nejcílenější péči, která jim i jejich dětem dá co největší šanci na zdravý život,“ uvádí MUDr. Macková.
V České republice je dosud běžnou praxí, že všechny ženy s touto diagnózou dostávají plošně, bez ohledu na přítomnost známek infekce, antibiotickou léčbu se záměrem prodloužit těhotenství. Součástí standardní péče je rovněž okamžité podání kortikoidů k urychlení dozrání plic dítěte. Kortikoidy však mají největší účinek v prvním týdnu po podání, nedojde-li v tomto „okně“ k porodu, jejich efekt mizí. V rámci jednoho těhotenství je navíc možné, kvůli minimalizaci možných nežádoucích účinků, jejich kúru podat maximálně dvakrát.
Studie TAILORED-PROM se proto soustředí na zavedení individualizované léčby šité na míru konkrétní pacientce. „Díky vyšetření plodové vody získáváme detailní informace o stavu nitroděložního prostředí. Lze tak přesněji určit, které ženy antibiotika skutečně potřebují, kdy je optimální načasovat podání kortikoidů tak, aby se miminko narodilo v čase jejich největšího účinku, a zejména dosáhnout toho, aby se léky nepodávaly, pokud to není nezbytné,“ vysvětluje MUDr. Macková. Cílem je prodloužení těhotenství, zvýšení šance na zdravý vývoj dítěte a současně ochrana matky i plodu před zbytečnou zátěží antibiotiky či kortikoidy.
