Trvalý dopad infekce covid-19 na kardiovaskulární zdraví

Podle aktuální zprávy Evropské kardiologické společnosti (ESC) mají infekce covid-19 a tzv. long covid vážné účinky na srdce a cévy a pandemie měla rozsáhlý a trvalý dopad na kardiovaskulární zdraví populace. Soubor doporučení vydaný zástupci ESC vysvětluje, jak by měly být tyto stavy diagnostikovány, léčeny a preventovány. Ačkoli je pro pacienty s tímto onemocněním zásadní kardiorehabilitace, mnoho z nich nemá k rehabilitačním programům přístup. Důraz je kladen také na očkování snižující srdeční rizika onemocnění covidem a na význam pokračujících vakcinačních intervencí.
Miliony lidí na celém světě trpí závažnými kardiovaskulárními následky po prodělání infekce covid-19 a dlouhodobého onemocnění covidem. Nedostatek jasných pokynů, jak toto utrpení zmírnit a předcházet dalším škodám, znamená, že pacienti nedostávají péči, kterou potřebují, a někteří se obracejí na neprokázané nebo nebezpečné metody léčby.
Zpráva zveřejněná 18. 9. 2025 v časopise European Journal of Preventive Cardiology uvádí, jak řešit tento rostoucí problém prostřednictvím diagnostiky, léčby, rehabilitace a očkování. Materiál je klinickým konsensuálním prohlášením, jehož autorem je skupina odborníků z celé Evropy pod vedením profesora Vassiliose Vassilioua z University of East Anglia and Norfolk a Norwich University Hospital ve Spojeném království.
„Covid-19 má hluboký a trvalý dopad na kardiovaskulární zdraví, přičemž komplikace se objevují během akutního onemocnění, zotavení, a dokonce i po reinfekcích nebo očkování. Bez jasných pokynů založených na důkazech pacienti riskují škodlivou léčbu a lékaři čelí nejistotě,“ uvedl jménem ESC prof. Vassiliou s tím, že zpráva poskytuje jednotná praktická doporučení pro prevenci, rehabilitaci a dlouhodobou péči a zároveň identifikuje kritické mezery ve výzkumu, aby se zajistilo, že se strategie budou i nadále vyvíjet na základě nejnovějších důkazů.
Pro přípravu této zprávy expertní skupina přezkoumala veškerý existující výzkum týkající se onemocnění covid-19 a kardiovaskulárních onemocnění, včetně účinků akutní infekce, long covidu a očkování proti covidu-19. Tento výzkum využili autoři k souboru doporučení, jak léčit škodlivé kardiovaskulární účinky tohoto onemocnění nebo jim předcházet.
Je známo, že se na celém světě nakazila onemocněním covid-19 téměř miliarda lidí, ačkoli se předpokládá, že skutečný počet je mnohem vyšší. Výzkum ukazuje, že pacienti s covidem, zejména ti, kteří potřebovali hospitalizaci, mají vyšší riziko kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Výzkumníci odhadují, že v současné době žije s long covidem přibližně 100 milionů lidí a přibližně pět procent z nich (pět milionů) bude mít tzv. kardiální long covid s příznaky, jako je angina pectoris (bolest na hrudi), dušnost, arytmie, srdeční selhání, únava a závratě. Dlouhodobý covid může také vést k autonomní dysfunkci, kdy nervy, které normálně řídí srdeční frekvenci, dýchání a tělesnou teplotu, nefungují správně.
Konsensuální prohlášení expertů obsahuje doporučení pokračovat v očkování proti onemocnění covid-19, protože u těch, kteří jsou plně očkováni, je mnohem méně pravděpodobné, že dojde k srdečním komplikacím nebo long covidu, a to i v případě, že se u nich infekce rozvine. Také popisují, jak diagnostikovat a léčit příznaky způsobené tímto onemocněním, jako je dušnost, bolest na hrudi a závratě. Článek zejména doporučuje strukturované programy kardiologické rehabilitace, včetně specializované fyzioterapie, aby se zabránilo vzniku dlouhodobých problémů po infekci a aby se podpořilo zotavení z long covidu.
„Covid nepostihuje jen plíce. Může také poškodit srdce a cévy, a to jak během akutní infekce, tak i měsíce po ní. To znamená, že bolest na hrudi, dušnost, palpitace nebo únava mohou být příznaky kardiálního long covidu. Pokud již máte srdeční onemocnění, covid-19 zvyšuje riziko závažných komplikací jak bezprostředně, tak dlouho po infekci. V obou případech může rehabilitace chránit vaše srdce a podpořit zotavení,“ zdůraznil prof. Vassiliou.
V neposlední řadě odborníci vyzývají k rovnému přístupu k programům kardiologické rehabilitace, zejména pro lidi žijící ve venkovských oblastech. Podle prof. Vassiliou je v současné době kapacita rehabilitačních služeb ve velké části Evropy nedostatečná pro to, aby vyhověla jak konvenčním pacientům s kardiologickým onemocněním, tak i pacientům s kardiálním long covidem. Navíc existují značné regionální rozdíly.
Pro rozšíření kapacity služeb a zajištění spravedlivého přístupu jsou proto podle expertů nutné cílené finanční investice a alokace zdrojů. „Bohužel i nyní kardiální long covid nadále ovlivňuje kvalitu života mnoha pacientů. Musíme zajistit, aby nemocní měli spravedlivý přístup k rehabilitačním službám, podporovat primární prevenci prostřednictvím očkování a programů zaměřených na životní styl a financovat výzkum long covidu a kardiovaskulárních následků. Zdravotní systémy musejí být připraveny na pokračující zátěž, nejen na akutní infekci,“ uzavřel odborník.