Úhradová vyhláška na rok 2026 dělá vrásky pojišťovnám

Pokud se v roce 2026 nezvýší platby ze státního rozpočtu nad rámec pravidelné valorizace, systém veřejného zdravotního pojištění finančně zkolabuje a zdravotní pojišťovny budou zpožďovat platby za zdravotní služby, přiznává ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k úhradové vyhlášce na příští rok. Ta opět nutí zdravotní pojišťovny platit za služby víc, než kolik na zdravotním pojištění vyberou.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek podepsal pro rok 2026 významně deficitní vyhlášku. Po neúspěšném dohodovacím řízení, kde se na pravidlech úhrad za zdravotní služby dokázali se zdravotními pojišťovnami domluvit jen stomatologové, gynekologové a lékárny, sice navrhl částečně restriktivní vyhlášku, po připomínkovém řízení ale od úspor výrazně ustoupil. Z původního návrhu, který měl šetřit zejména v nemocnicích, se stala vyhláška hlubokého deficitu zdravotních pojišťoven.

V důvodové zprávě ministerstvo zdravotnictví uvádí, že vyhláška povede k očekávanému deficitu příjmů a celkových nákladů zdravotních pojišťoven 15,5 miliardy korun, ale to jen díky tomu, že proti původnímu návrhu do příjmů přičetlo čtyři miliardy navíc ze zvýšeného výběru odvodů díky zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Pokud by tento nový předpoklad nevyšel, směřovala by vyhláška k deficitu 19,5 miliardy korun.

Na tak vysoké úhrady ale už systém zdravotního pojištění nemá. „Je zřejmé, že pro zabránění finančnímu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a zpožďování plateb pojišťoven bude nutné v roce 2026 provést mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce, které systém finančně stabilizuje,“ píše ministerstvo zdravotnictví v důvodové zprávě k vyhlášce. Přitom přilití peněz ze státního rozpočtu nad rámec automatické valorizace ministr Válek dříve kategoricky odmítal a automatickou valorizaci, kterou prosadil, vnímal jako stabilizační prvek.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš a kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch navýšení schodku kritizovali. Mluvčí ministerstva Ondřej Jakob na to pro ČTK reagoval, že po připomínkách poskytovatelů zdravotní péče byl návrh upraven tak, aby jim zajistil finanční stabilitu a zachoval dostupnost péče. Ministr Válek podotkl, že i letos schodek dopadne lépe, než se předpokládalo v úhradové vyhlášce.

Prostor pro vyšší platy a mzdy

Už původní návrh kritizoval Svaz zdravotních pojišťoven, že navržené zvýšení výdajů není dost podloženo veřejným zájmem a že účty pojišťoven zcela vyčerpá. Nad to po připomínkovém řízení ministr zdravotnictví náklady zdravotních pojišťoven zvýšil ještě o další 9,7 miliardy korun, z toho 7,5 miliardy pro nemocnice. Na původním návrhu zůstal růst u stomatologů, kde se v souvislosti s ukončením používání amalgámu meziročně zvýší náklady pojišťoven o 26,3 procenta, domácí péči (11,5 %), u pobytových zařízení sociálních služeb (7,7 %), centrových léků (8,6 %), léků na recept (4,6 %), zdravotnických prostředků a očkovacích látek. Všem ostatním segmentům, tedy i těm nákladově nejvýznamnějším, ministr proti původnímu návrhu přidal.

V segmentu akutních nemocnic (bez centrových léků) mělo podle původního návrhu dojít k mírnému meziročnímu snížení nákladů pojišťoven o dvě miliardy (necelé procento nákladů na tento segment). Ministerstvo argumentovalo tím, že nemocnice jsou už od pandemie covidu bezprecedentně ziskové, a proto jsou úsporná opatření namístě. Ve schválené verzi vyhlášky pojišťovny pošlou do nemocnic meziročně o 5,5 miliardy víc.

„Byl vytvořen mírný prostor pro navýšení osobních nákladů. Určité náklady pak představuje i přesun financování lékařské pohotovostní služby z krajů na systém veřejného zdravotního pojištění,“ píše se v důvodové zprávě.

Ministerstvo mimo jiné ustoupilo od návrhu zavést částečnou cenovou soutěž na operace totálních endoprotéz, která by směřovala k tomu, že by nemocnice, které zvládnou operaci levněji, mohly vykázat více operací. Návrh zněl, že 75 procent objemu péče pojišťovny uhradí jako dosud, zbylou čtvrtinu vysoutěží. Podle Asociace českých a moravských nemocnic byl návrh rizikový. Ministerstvo tedy ustoupilo, ale počítá s tím do budoucna.

U praktických lékařů vyhláška nadále počítá s podporou týmových praxí. U gynekologů pracuje s měsíční agregovanou platbou za registrovanou pojištěnku. Platby pro laboratoře mají podle vyhlášky stagnovat.

VZP odhaduje deficit v roce 2026 na 12,7 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která má zhruba 60 procent pojištěnců, na základě informací o úhradové vyhlášce spočítala v prvním návrhu zdravotně pojistného plánu na rok 2026 schodek 12,7 miliardy korun. To je více než letos. Na letošní rok má VZP plánován schodek 7,5 miliardy korun, aktuálně očekává o trochu lepší výsledek, a to minus 6,6 miliardy korun.

Náklady na zdravotní služby podle odhadu VZP příští rok porostou o 6,2 procenta, zatímco příjmy o 4,6 procenta. Výdaje rostou rychleji než příjmy už dlouhodobě a rozdíl dosud sanovaly zdravotní pojišťovny z přebytků na svých účtech z předchozích let.

„Konečný návrh úhradové vyhlášky byl pro nás nemilým překvapením, o sto procent zvyšoval negativní saldo,“ uvedl předseda správní rady poslanec Tom Philipp. „Pro VZP jsme počítali, že bude kolem šesti miliard, místo toho bude dvojnásobné.“

VZP má i v přepočtu na jednoho pojištěnce nejvyšší zůstatky na účtech. Nejnižší má Vojenská zdravotní pojišťovna. „Jako zdravotní pojišťovna, která má poměrně solidní zůstatky na účtech, se se situací vyrovnáme a zajistíme plnou úhradu péče o naše pacienty. Když se díváme na celek, je otázka, jak se s tím vyrovnávat, aby nedošlo na platební neschopnost,“ uvedl Philipp s tím, že je potřeba počkat na nového ministra zdravotnictví.

Předseda ANO Babiš pro Českou televizi naznačil, že uvažuje o mimořádném přerozdělení pojistného mezi zdravotními pojišťovnami. Dříve mluvil Adam Vojtěch o možnosti mimořádné valorizace plateb za státní pojištěnce. Podle Philippa není pravděpodobné, že by vláda změnila příjmy zdravotních pojišťoven tak, aby to řešilo rok 2026, protože by to vyžadovalo legislativní změny.

Úhradové mechanismy odolaly ústavní stížnosti

Regionální nemocnice považují některé úhradové mechanismy v aktuálně platné i v nové úhradové vyhlášce za nespravedlivé. Iniciovaly proto ústavní stížnost, návrh na zrušení části vyhlášky ale Ústavní soud 22. října zamítl. V odůvodnění se píše, že snaha o zlepšení kvality poskytované péče prostřednictvím finanční motivace k centralizaci léčby vybraných diagnóz je legitimní cíl a že soudu nepřísluší hodnotit účelnost konkrétní varianty takové politiky.

Stížnost byla postavena na diskriminaci regionálních nemocnic oproti vysoce specializovaným centrům pomocí koeficientu centralizace. Soud se podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Michala Čarvaše měl více zabývat tím, zda jsou rozdíly přiměřené. „Věříme, že nové vedení ministerstva bude méně profakultní a bude více zastupovat všechna zdravotnická zařízení v celé ČR,“ uvedl Čarvaš pro ČTK.