Vláda schválila program za 13 miliard na vzdělávání sester a dalších nelékařů

Více než 30 000 úvazků všeobecných sester má během deseti let zaniknout kvůli odchodům do důchodu. Aby zdravotnictví a sociální péče tuto ztrátu zvládly, schválila vláda Program na podporu navýšení kapacit veřejných vysokých škol ve vybraných nelékařských zdravotnických oborech. Strategický dvanáctiletý projekt s rozpočtem 12,8 miliardy korun má zajistit generační obměnu i dostatek odborníků pro zvládnutí demografického stárnutí. Po měsících příprav tak kabinet definitivně stvrdil kroky, které vysoké školy už mezitím začaly naplňovat – první studenti byli přijati ještě před samotným schválením financování.
Vláda 9. července 2025 schválila dlouho očekávaný dvanáctiletý program, jehož cílem je zásadně posílit vzdělávání v nelékařských zdravotnických oborech. Investice ve výši 12,8 miliardy korun má umožnit navýšení kapacit zejména u oborů všeobecná sestra, dětská sestra, zdravotnický záchranář, porodní asistentka, radiologický asistent a nutriční terapeut.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka program reaguje na dlouhodobě přehlížený problém stárnutí zdravotnické pracovní síly. „To, že se to před dvaceti lety neudělalo, vedlo k tomu, že nám postupně stárnou jak lékaři, tak nelékaři,“ konstatoval s tím, že analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) jasně ukázaly potřebu systémového zásahu. „Z dat, která jsme získali od ÚZIS, jasně vyplývalo, že musíme udělat nějaký radikální krok,“ dodal.
Nový program s oficiálním názvem Podpora navýšení kapacit veřejných vysokých škol ve vybraných nelékařských zdravotnických studijních programech“ vznikl ve spolupráci ministerstev zdravotnictví a školství, ÚZIS, odborných společností a akademické sféry. Zapojeno je celkem 17 vysokých škol, z toho šest lékařských fakult. „Zahájili jsme intenzivní diskusi se zástupci vzdělavatelů v těchto oborech a společně jsme datově zmapovali potřeby systému. To nám ukázalo obory, kde nás tlačí bota a kde je potřeba zasáhnout velmi rychle a zvýšit kapacity,“ uvedl ministr.
Díky podpoře ve výši 200 milionů korun mohly školy už při letošních přijímacích řízeních navýšit počty přijatých studentů, a to ještě před definitivním schválením programu. Jak uvedl Zdeněk Horák, rektor Vysoké školy polytechnické Jihlava a místopředseda České konference rektorů, o tyto obory je mezi uchazeči zájem. „Zatím z prvních dat je zjevné, že je zájem o tyto studijní programy ze strany studentů. Letošní závazek navýšení v průměru o 20 procent přijatých studentů se nám velmi pravděpodobně podaří splnit,“ uvedl. Zároveň potvrdil, že se podařilo navýšit i počty akademiků, kteří budou mít na starosti vzdělávání nelékařů. „Je důležité nejen navýšit počet studentů, ale zachovat stávající kvalitu výuky,“ dodal.
Na vážnost situace upozornil také děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Petr Widimský. Podle něj představuje nedostatek všeobecných sester ještě zásadnější problém než nedostatek lékařů. „Pokud by se nestalo nic, do deseti let řada zdravotnických zařízení úplně skončí, protože nebude mít kdo pečovat o pacienty,“ varoval.
Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková v této souvislosti připomněla pozitivní zkušenost s vládním programem na podporu lékařských fakult z roku 2019. „Je větší množství absolventů, program plní svoji roli – a i tento program pro nelékařské zdravotnické profese bude opravdu výsledky přinášet,“ uvedla.
Program však nereaguje pouze na potřebu generační obměny. Opírá se o detailní datovou analýzu, která odhalila i strukturální slabiny a dopady demografického stárnutí napříč jednotlivými zdravotnickými profesemi. Právě tato čísla a predikce sehrála klíčovou roli při formulaci návrhu.
Navýšení kapacit odpovídá predikovanému úbytku
Podle ředitele ÚZIS prof. Ladislava Duška nelze problém nedostatku nelékařských pracovníků zjednodušit na samotné počty. „Ten problém není ani tak v kvantitativním počtu zdravotnických pracovníků jako v tom, že jsme je nechali velmi významně demograficky zestárnout,“ uvedl. Z aktuálních dat vyplývá, že 27 procent kapacit všeobecných sester dnes tvoří osoby ve věku 55 let a více, přičemž dalších 15 procent již překročilo 60 let. „To znamená, že zhruba do nějakých deseti až dvanácti let nevyhnutelně odejdou do důchodu,“ dodal.
Tato predikce se týká přibližně 30 000 úvazků, které bude třeba nahradit – a současně navýšit. Nejvýraznější posílení počtu studentů se proto plánuje právě v oboru všeobecná sestra, kde by vysoké školy měly mít možnost zvýšit kapacitu o 35 i více procent. „Model je postaven tak, že navýšení by mělo tyto odchody vykrýt a zároveň mírně posílit kapacity zejména u ošetřovatelských profesí,“ popsal Dušek hlavní smysl programu.
Podle modelu připraveného ÚZIS by měl program za 12 let připravit přibližně 22 000 vysokoškolsky vzdělaných odborníků navíc – z toho více než 11 000 všeobecných sester, 3 600 zdravotnických záchranářů, 2 550 porodních asistentek, 1 750 radiologických asistentů, 1 550 dětských sester a 1 250 nutričních terapeutů. Kumulativní produkce by tak měla odpovídat predikovanému vývoji potřeb zdravotnictví.
Zásadní roli v systému nadále hrají i vyšší odborné školy, zejména tam, kde univerzitní kapacity nedokážou pokrýt celou poptávku po nových úvazcích. „U sesterských profesí nemají vysoké školy šanci nahradit všechny úvazky. Proto je tady důležitá synergie a kooperace se vzděláváním na vyšších odborných školách, kde se také již nyní projevuje zájem o toto studium,“ uvedl Dušek.
Rychlejší příprava studentů do praxe
Vyšší odborné školy představují v systému vzdělávání nelékařů nejen nezbytný doplněk univerzitních kapacit, ale také flexibilnější nástroj, jak do systému rychleji dostat nové profesionály. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka byla v této oblasti podpora spuštěna již před dvěma lety. „Oslovili jsme tehdejší i současnou asociaci hejtmanů a požádali je, aby navyšovali počty studentů vyšších odborných škol. A to se děje. Je potřeba poděkovat hejtmanům minulým i současným,“ uvedl Válek.
Současně došlo k úpravám vzdělávací cesty, které zjednodušují přechody mezi jednotlivými stupni studia a umožňují větší započítání dosavadní praxe. „Studium čtyřletého maturitního oboru praktická sestra se nyní více uznává při nástupu na VOŠ, obdobně se uznávají i znalosti a praxe z VOŠ při přechodu na bakalářské studium,“ vysvětlil. Podle něj to v praxi znamená zkrácení celkové doby přípravy – aniž by tím utrpěla kvalita vzdělávání. „Zkrátili jsme studium tak, že když pak budou dělat navazující studium, nebudou muset studovat tak dlouho,“ vysvětlil.
Větší prostupnost systému se podle ministra projeví postupně – u bakalářských programů za tři až čtyři roky, u magisterských zhruba za pět. Efekt vyššího počtu studentů se však může v praxi pozitivně odrážet už nyní, a to například díky vysokému podílu praxe během studia. „Například radiologičtí asistenti pomáhají ve zdravotnických zařízeních už během třetího ročníku. O prázdninách často vykrývají ta místa, kde chybějí radiologičtí asistenti, kteří čerpají dovolenou. Jsou schopni velmi kvalitně dělat snímky a řadu dalších úkonů,“ doplnil Válek.
Odbornost 913: Varování z pobytových služeb
Vládní program na podporu vzdělávání nelékařů může pomoci nejen nemocnicím, ale i personálně poddimenzovaným sociálním službám. Klíčovou roli zde hrají všeobecné sestry. Program ovšem sám o sobě nezaručuje, že se do těchto oblastí dostane dostatečný počet absolventek – a právě to podle ÚZIS představuje jedno z největších systémových rizik následujících dekád.
„Už nyní máme přibližně o 30 procent méně úvazků, než kolik potřebujeme. A především, 37 procent těchto pracovníků je ve věku, kdy mohou v horizontu 12 let odejít do starobního důchodu,“ varoval prof. Ladislav Dušek s tím, že v oblasti dlouhodobé péče a pobytových sociálních služeb můžeme brzy čelit ještě závažnější situaci než v nemocnicích.
„Za posledních deset let narostl počet klientů v těchto službách o 16 procent. U náročnějších případů, například osob s demencí nebo jinými neurobehaviorálními poruchami, dokonce o 50 procent. A to přitom ještě nezačalo to skutečné demografické stárnutí,“ upozornil ředitel ÚZIS.
Podle něj je nezbytné sladit růst kapacit v ošetřovatelských profesích s objektivně rostoucí potřebou péče. „Když se podíváme na pacienty s vysokou potřebou dlouhodobé ošetřovatelské péče, troufám si říct, že u této skupiny jsou sesterské profese důležitější než lékařské,“ poznamenal. Data za poslední dekádu podle něj ukazují nárůst poptávky po této péči o 50 procent.
„Nemůžeme si dovolit, aby nám v dalších letech ubylo dvacet až třicet tisíc úvazků všeobecných sester,“ zdůraznil. „Už dnes, i bez započítání demografického stárnutí, využívá dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči téměř milion obyvatel. A podle projekce Českého statistického úřadu se jejich počet do roku 2040 minimálně zdvojnásobí,“ doplnil.
V závěru svého vystoupení připomněl, že největší výzva teprve přichází. „Udělání powerpointové prezentace je ta snadná část. Ta těžší teď čeká vysoké školy a učitele – udržet kvalitu vzdělávání a motivovat mladé lidi, aby do těchto náročných profesí skutečně vstoupili,“ uzavřel.
Absolventi do praxe nastupují, jen je udržet
Ředitel ÚZIS v této souvislosti připomněl časté pochybnosti ohledně budoucího uplatnění absolventů. Vzdělává stát lékaře a sestry pro vlastní systém – nebo pro jiné země? A co ti, kteří odcházejí do zcela jiných oborů? Podle dostupných dat jsou obavy z odlivu mimo obor nebo mimo republiku zbytečné.
„Můžeme doložit, že 85 až 90 procent absolventů těchto klíčových nelékařských oborů působí ve veřejném zdravotním pojištění,“ uvedl prof. Ladislav Dušek. Absolventi podle něj tedy ve velké většině vstupují do systému, podílejí se na péči o pacienty nebo pokračují ve specializačním vzdělávání. „Data ukazují, že toto vzdělávání je efektivní, je ve prospěch našich pacientů – a že to bude fungovat,“ ujistil.
Obavy z exodu absolventů mimo republiku nebo mimo zdravotnictví jsou liché i podle ministra Vlastimila Válka. Mnozí z nich podle něj nacházejí uplatnění v zařízeních sociálně-zdravotní péče, v hospicích a paliativních službách – tedy v oblastech, kde jsou mimořádně potřební, a zůstávají v tuzemsku. „V případě lékařů je to 90 procent. Zůstává zde dokonce i 66 procent těch, kteří studují ve slovenském jazyce, a toto procento dále roste. Obavy, že investujeme do vzdělávání lékařů a nelékařů, kteří pak odcházejí do zahraničí, jsou naprosto liché,“ zdůraznil ministr.
Zároveň odmítl černobílé vnímání odchodů do zahraničí. „Je dobře, že část absolventů odchází na zkušenou, na praxi do zahraničí. Vždy jsem jako vysokoškolský pedagog podporoval Erasmus a stáže, a to jak u lékařů, tak u nelékařů. Bez zkušenosti ze zahraničí bych ani já nebyl tam, kde jsem,“ uvedl Válek s tím, že univerzity podle něj dělají maximum pro to, aby se tito lidé vraceli zpět do systému. „Vracejí se se zkušenostmi – a to není ztráta pro české zdravotnictví. Naopak. Je to obrovské plus,“ dodal.
Na systému tak podle obou představitelů záleží, jak si své absolventy udrží a jak efektivně využije jejich potenciál – ať už zůstávají v nemocnicích, nebo přinášejí zkušenosti z jiných segmentů či ze zahraničí.
K věci...
K programu se přihlásilo šest lékařských fakult a jedenáct dalších škol
Lékařské fakulty:
- 1. LF Univerzity Karlovy
- 2. LF Univerzity Karlovy
- 3. LF Univerzity Karlovy
- LF Univerzity Karlovy v Hradci Králové
- LF Masarykovy univerzity
- LF Ostravské univerzity
Ostatní vysoké školy:
- ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
- FVP Slezské univerzity v Opavě
- FZS Technické univerzity v Liberci
- FZS Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
- FZS Univerzity Pardubice
- Vysoká škola polytechnická Jihlava
- Vysoká škola zdravotnická, o. p. s.
- FZS Západočeské univerzity v Plzni
- FBMI ČVUT
- Fakulta humanitních studií Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
- Fakulta zdravotnických věd UP Olomouc