Vojtěch slibuje rychlejší vstup AI do úhrad

Zdravotnické prostředky s umělou inteligencí dostanou možnost získat úhradu z veřejného zdravotního pojištění do roka od uvedení na trh, aby z nich byl prospěch dřív, než zastarají, oznámil ministr zdravotnictví Vojtěch.

Ministerstvo zdravotnictví zacílilo na pokrok ve využití umělé inteligence v medicíně. Slibuje si od toho zvýšení kvality i efektivity, a tedy i pomoc s řešením nedostatku personálu při stárnutí populace.

Využití potenciálu, který umělá inteligence v medicíně nabízí, má v současnosti velké bariéry. Jednou z nich jsou dlouhé schvalovací procesy při stanovení úhrady, ať se jedná o nový zdravotní výkon, zdravotnický prostředek na poukaz, nebo zdravotnický prostředek používaný při hospitalizaci. Doba, než dostane AI úhradu, je nekompatibilní s běžným životním cyklem AI technologií.

„Chceme nastavit zrychlený mechanismus. Cílem je, aby mohly tyto technologie vstupovat do systému veřejného zdravotního pojištění maximálně do jednoho roku od uvedení na trh,“ přislíbil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Zatím je to na nadšencích, kteří je zavádějí, a na individuálních pilotních programech. Potřebujeme nastavit systém tak, aby se certifikované zdravotnické prostředky s umělou inteligencí dostávaly rychle do úhrad, pokud mají nákladovou efektivitu. Jejich vlastností je, že rychle zastarávají. Musejí se do systému dostat včas, ne za čtyři pět let,“ vysvětlil. „Musíme vytvořit nový separátní mechanismus, který tyto technologie dostane do systému rychleji a odzkouší je. Může se pak ukázat, že nezískají trvalou úhradu,“ avizoval ministr s tím, že se při přípravě procesů bude inspirovat v zahraničí.

Kromě toho se chce ministerstvo věnovat také vzdělávání. Na některých fakultách i na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví už určité vzdělávací aktivity probíhají, ministerstvo zdravotnictví chce přispět k nastavení celkového rámce vzdělávání o AI. „Pro lékaře by to měla být standardní součást vzdělávání. Do budoucna to bude součást péče lege artis, bez použití těchto technologií už nebude v mnoha oblastech péče odpovídat požadavkům,“ uvedl Vojtěch. Česká společnost pro umělou inteligenci a inovativní digitální technologie v medicíně ČLS JEP (CSAIM) už má návrh koncepce vzdělávání v umělé inteligenci v medicíně, uvedl doc. David Zogala, přednosta kliniky nukleární medicíny VFN Praha a místopředseda pro vzdělání CSAIM.

AI využívají kromě radiologů kardiologové, gastroenterologové a oftalmologové

Podle šetření, které udělalo ministerstvo zdravotnictví, využilo umělou inteligencí 67,6 procenta českých nemocnic, některé pouze v rámci testování. Dalších 15,2 procenta využití AI plánuje. Na 30 otázek ministerstva o využití AI odpovědělo 105 respondentů z různých typů nemocnic i léčeben. Jako klinické oblasti, kde může být umělá inteligence využita, nejčastěji uvedli radiologii, kardiologii, gastroenterologii a oční lékařství. V menší míře onkologii, chirurgii, psychiatrii, patologii, neurologii, epidemiologii, dermatologii, intenzivní péči, laboratoře, urgentní příjem a jiné. Podle ministra Vojtěcha má umělá inteligence velký potenciál také ve zdravotnické administrativě.

Ministerstvo průzkum představilo na klinice zobrazovacích metod v Motole. Tamní přednosta prof. Lukáš Lambert ocenil, že se ministerstvo problematikou AI zabývá, a představil přínos umělé inteligence ve svém oboru. Technologie s umělou inteligencí významně zkracují vyšetření, tím zvyšují kapacity oddělení a šetří čas pacienta. Například při vyšetření prostaty magnetickou rezonancí v programu včasného záchytu karcinomu prostaty umí technologie urychlit vyšetření o 45 procent. Zlepšují detekci, snižují radiační zátěž. Zpřesňují měření délek kostí a jejich úhlů na ortopedických rentgenových snímcích. Zrychlují vyhodnocení CT u pacientů s cévní mozkovou příhodou, a tím zlepšují jejich vyhlídky. „Je potřeba nastavit logiku tak, aby investice do těchto technologií odpovídala jejich benefitu, a vybrat ty technologie, které mají efektivitu,“ podotkl prof. Lambert.

V ošetřovatelství se umělá inteligence uplatňuje v prediktivních modelech, které na základě dat ze zdravotnické dokumentace nebo ze senzorů umějí rozpoznat riziko zhoršení stavu pacienta, doplnila Mgr. Petra Krulová, místopředsedkyně České asociace sester. Mohou včas odhalit riziko sepse, vzniku dekubitu, riziko pádu a další. V USA nebo Kanadě se prediktivní modely běžně používají v klinické praxi, v Česku se zatím testují v pilotních projektech, uvedla.

Národní strategie pro AI v medicíně

Vojtěch také oznámil, že ministerský tým dostal za úkol připravit národní strategii pro umělou inteligenci ve zdravotnictví. „Do konce roku budeme mít připravenou strategii s jasnými úkoly s výhledem do dalších tří let,“ ohlásil Ing. Adam Gřunděl z ministerstva zdravotnictví.

Na ministerstvu zdravotnictví vzniklo v rámci sekce zdravotních technologií oddělení inovací, strategického rozvoje a digitálních technologií AI. „Umělá inteligence bude mít poprvé dedikovaný tým v rámci ministerstva zdravotnictví. Organizačně se ministerstvo posunulo do 21. století,“ říká ministr.

Za inovativními AI zdravotnickými prostředky jsou často startupy, které začínají s nízkým kapitálem, investují do vývoje, pak zhruba rok pracují na získání certifikace a čekat dalších několik let na vstup do hrazeného zdravotnictví pro ně může být ekonomicky likvidační. Česko přitom má několik úspěšných startupů v oblasti zdravotnických technologií s AI a stát považuje tento průmysl za perspektivní.