Zdravě žít chtějí všichni, daří se to jen polovině Evropanů a třetině Čechů

Proč? Češi tvrdí, že kvůli chybějící motivaci, nedostatku času a financí. To jsou některé výsledky letošního průzkumu Stada Health Report 2025, které také ukazují, že v Česku nadužíváme sociální sítě nejvíce ze všech Evropanů, každý desátý Čech denně konzumuje alkohol a často ani neví proč, 92 procent obyvatel ČR se sice zajímá o zdravý životní styl, ale jen 33 procent ho skutečně žije. Data zároveň poukazují na zlepšující se trend využívání preventivních programů v ČR.

Tato nezávislá studie, která se v Evropě provádí od roku 2014, byla realizována na reprezentativním vzorku dospělé populace ve 22 zemích, včetně ČR, a pokrývá více než 30 otázek na aktuální témata, jako je udržitelnost zdravého životního stylu, vnímání vlastního duševního zdraví, důvěra ve zdravotní systémy, role umělé inteligence v medicíně, důvěra v lékaře a lékárníky nebo vlastní přístup k prevenci.

Ukazuje se, že Česká republika v oblasti zdravého životního stylu zaostává. Přitom jeho význam a úzkou souvislost mezi životním stylem a délkou života potvrzují i např. údaje z Eurostatu, podle nichž se nejdelší průměrnou délkou života v EU pyšní Španělsko (84 let), v ČR je to sice 80 let (77 muži, 83 ženy), avšak v počtu prožitých let ve zdraví je ČR o osm let za evropskými premianty. (62 vs. 70). Posledních dvacet let tedy prožíváme v nemoci, v čemž se zásadně lišíme od jižních národů.

„V odpovědi na otázku ‚Jak byste hodnotil/a svůj zdravý životní styl‘ máme bohužel jako ČR nejhorší skóre. Jako zdravý ho hodnotí jen 33 procent lidí, na opačném pólu jsou Španělé, kde svůj životní styl jako zdravý vnímá 68 procent obyvatel,“ komentoval výsledky průzkumu Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika.

Přitom povědomí o zdraví a o tom, co pro ně dělat, je v Evropě jednoznačně silné – 96 procent lidí (ČR 92 %) uvádí, že se zajímají o zdravý životní styl. Alespoň nějaké „zdravé“ aktivitě se minimálně jednou týdně věnuje 72 procent Evropanů a 74 procent Čechů – ať už jde o užívání doplňků stravy, vyváženou stravu nebo pravidelný pohyb. Všechny nebo některé preventivní prohlídky navštěvují dvě třetiny Evropanů, avšak celých 75 procent české populace, což představuje nárůst o pět procentních bodů oproti roku 2023.

Velké ambice, slabé výsledky

Ačkoli si téměř každý přeje žít zdravě a většina lidí pro to alespoň něco dělá, pouze polovina Evropanů má pocit, že se jim to dlouhodobě skutečně daří. Nejlépe hodnotí svůj životní styl Španělé (68 %), v České republice dle svých slov žije zdravě jen 33 procent lidí. Ačkoli si 87 procent dotázaných (84 % v ČR) uvědomuje výhody zdravého stravování, řídí se jeho zásadami jen 57 procent, v ČR dokonce jen 40 procent. Nejlépe jsou na tom v tomto směru Španělé, z nichž 93 procent věří v pozitivní vliv zdravého stravování a 73 procent jeho zásady dodržuje.

Ani fyzická aktivita není na cestě za zdavým životním stylem první volbou Čechů. Z těch, kteří dodržují alespoň jednou týdně preventivní opatření, jich nejvíce (70 %, ČR 79 %) dodržuje správné hygienické návyky (pravidelné mytí rukou, čištění zubů atd.) a užívá vitaminy, minerály a jiné doplňky stravy (65 %, ČR 81 %). Až na třetím místě je pravidelný pohyb (62 %, ČR 43 %), za ním zdravé stravování (57 %, ČR 40 %) a vyhýbání se škodlivým návykům (kouření, nadměrné pití alkoholu) (51 %, ČR 50 %). V Česku, které je jedničkou v užívání potravinových doplňků, jako jsou vitaminy a minerály, patří mezi nejčastější suplementy přípravky na podporu imunitního systému, pro doplnění živin a pro pleť, vlasy a krásu (21 %, ČR 27 %).

„Evropané se průměrně hýbou dva ze tří, ale Češi jen ve 40 procentech. My spíše spoléháme na to, že si vezmeme suplement, než na zdravý pohyb. I ve zdravém stravování jsme pod evropským průměrem. Zatímco více než polovina Evropanů si myslí, že jedí zdravě, v ČR je to 40 procent. Jako národ bohužel excelujeme v nezdravých návycích, hlavně v pití alkoholu,“ komentuje výsledky M. Šlégl s tím, že zdravý život začíná uvnitř – klíčem je vlastní odpovědnost. „Jen každý třetí Čech hodnotí svůj životní styl jako zdravý. Ten ale začíná a končí u každého z nás a stále zůstává výzvou,“ zdůraznil.

Jednou z hlavních překážek zdravého životního stylu je podle výzkumu nedostatek motivace, který přiznává 41 procent respondentů (38 % v ČR). Dále dodržování zdravého životního stylu brání nedostatek času (ČR 35 %) či financí a špatné psychické rozpoložení.

Preventivní prohlídky jsou častější, stále to ale nestačí

Dobrou zprávou je, že roste účast na preventivních prohlídkách, a to významně právě v Česku. Ještě v roce 2023 některé, nebo všechny dostupné preventivní prohlídky absolvovalo v Evropě průměrně 58 procent obyvatel (ČR 61 %), v letošním roce to bylo již 66 procent a v ČR dokonce 75 procent. Nicméně stále zůstává 34 procent těch (v ČR 25 %), kteří preventivní prohlídky ignorují.

Šampionkami v preventivních prohlídkách jsou ženy nad 55 let věku, z nichž 73 procent (v ČR dokonce 77 %) chodí na prevenci. V případě mužů v této věkové kohortě prevenci nezanedbává 58, resp. 73 procent. Např. ve věkové skupině 18–34 let navštěvuje preventivní prohlídky 59 % Evropanů (69 % Čechů).

„Cítím se zdravě, prevenci nepotřebuji“ je nejčastější důvod, proč lidé na prohlídky nechodí (28 %, ČR 22 %). V Česku je však nejčastějším důvodem nedostatečná edukace. Celých 33 procent (Evropa 25 %) z dotázaných neví, na jaké preventivní prohlídky mají nárok. Druhým nejčastějším důvodem v ČR je omezená dostupnost těchto prohlídek (24 %, Evropa 18 %).

Důvěra ve zdravotní systém pokulhává, důvěra v AI roste

Bez větších změn oproti minulosti zůstává spokojenost se zdravotními systémy. S těmi je spokojeno 58 procent obyvatel (ČR 70 %). V průměru jen polovina lidí považuje systém za spravedlivý. Zatímco v Dánsku systém jako spravedlivý vnímá osm z deseti obyvatel, v ČR jsou to dva ze tří Čechů, ale např. v Maďarsku vnímá systém jako spravedlivý jen každý pátý. Nespravedlnost pak podkopává i důvěru v systém. V ČR systému důvěřuje více lidí než v okolních zemích – 72 procent mužů a 64 procent žen (v Evropě 61 % mužů, 55 % žen). Celkem 83 procent (85 % v ČR) těch, kteří považují systém za spravedlivý, mu také důvěřuje. Z těch, kteří ho pokládají za nespravedlivý, mu důvěřuje jen 31 procent (39 % v ČR).

Navzdory všem výše uvedeným obavám a výtkám zůstává důvěra v jednotlivé aktéry zdravotních systémů vysoká. Mezi nejdůvěryhodnější osoby v oblasti zdraví se stále řadí praktičtí lékaři. Celkově praktickým lékařům důvěřuje 69 procent populace (ČR 72 %), v Česku mají ještě větší důvěru lékaři specialisté – 74 procent (Evropa 61 %), další místa zaujímají vědci (59 %, ČR 58 %) a lékárníci (58 %, ČR 61 %).

Fenoménem posledních let je doktor Google, fenoménem posledního roku se stala umělá inteligence. Online vyhledávačům věří v průměru 21 procent lidí (ČR 22 %), následuje umělá inteligence (15 %, ČR 12 %) a online zdravotničtí influenceři (11 %, ČR 7 %). Politikům důvěřuje osm procent, v ČR dokonce jen čtyři procenta lidí.

Ačkoli důvěra v umělou inteligenci zatím není rozšířena, ochota využívat tuto technologii postupně roste. Již dnes si 39 procent lidí dokáže představit, že by se pro zdravotní radu obrátili na AI místo na lékaře. Nejvíce otevřeni této myšlence jsou obyvatelé Dánska (48 %) a Švédska (47 %), v České republice je to 37 procent. Další čtvrtina respondentů v Evropě i ČR uvádí, že by byli ochotni AI využít v budoucnu, až technologie dosáhne ještě vyšší úrovně. Nicméně dostupnost a pohodlí zvyšují již nyní otevřenost k AI ve zdravotnictví. Právě z tohoto důvodu by se na ni obrátilo 49 procent dotázaných (ČR 55 %). Objektivity si na ní cení 36 procent Čechů a anonymity 22 procent dotázaných.

I přes rychlý rozvoj a rostoucí roli AI zůstává lidský přístup důvěryhodných profesionálů nenahraditelný. „Lékaři a lékárníci zůstávají důležitými partnery při péči o zdraví. Například téměř polovina Čechů uvádí poradenství od lékárníků jako zásadní důvod, proč navštěvují kamenné lékárny, “ říká Martin Hefner, ředitel výrobního závodu STADA Walmark Group.

Ekonomická situace: hlavní překážka lepšího zdraví

Lékařské studie potvrzují, že finanční stres má významný dopad na fyzické zdraví. Výzkumníci z University College London a King’s College London analyzovali data téměř 5 000 dospělých ve věku 50 let a více z anglické longitudinální studie stárnutí a během čtyř let sledování změn v biomarkerech (např. kortizol a zánětlivé parametry), které souvisejí s rizikem chronických onemocnění, zjistili, že lidé trpící vysokou mírou chronického stresu měli o 60 procent vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do skupiny s vysokým zdravotním rizikem. Finanční starosti měly ze šesti zkoumaných typů stresu nejvýznamnejší biologický dopad. I při absenci dalších stresových faktorů samotné finanční napětí výrazně zvyšovalo riziko.

Právě finanční situace a duševní zdraví – a zejména jejich úzké propojení – představují jedno z důležitých témat Stada Health Report 2025. Tyto dva faktory vytvářejí dodatečné bariéry pro Evropany, kteří chtějí žít zdravějším životním stylem. Z lidí, kteří se potýkají s finančními obtížemi, označuje svůj životní styl za zdravý pouze 36 procent respondentů, v ČR dokonce jen pětina. Naopak u osob ve finančně komfortnější situaci je to 58 procent (v ČR 39 %). Výraznou roli sehrává také psychika – Evropané, kteří trpí psychickými obtížemi, mají přibližně třikrát menší pravděpodobnost, že budou vést zdravý životní styl, než ti, kteří hodnotí své duševní zdraví jako dobré. Celých 72 procent Evropanů (65 % Čechů), kteří jsou finančně zajištěni, uvádí dobré duševní zdraví. A pouze 49 procent (ČR 40 %) těch, kteří mají finanční potíže, hodnotí své duševní zdraví jako dobré. V roce 2023 to bylo ještě 56 procent.

Největší překážky ve zdravotní péči Evropanů

Ekonomické překážky zdravého životního stylu Evropanů:

• 32 % žen se potýká s finanční zátěží spojenou se zdravým životním stylem ve srovnání s 24 % mužů (ČR 29 % vs. 19 %)

Osobní důvody, které Evropanům brání žít zdravě:

• 41 % (ČR 38%) postrádá motivaci
• 31 % (ČR 35 %) uvádí, že nemá čas
• 24 % (ČR 20 %) má pocit, že nepotřebuje preventivní vyšetření
• 27 % (ČR 33 %) neví, jakou prevenci mají k dispozici

Systémové překážky, kterým čelí všichni Evropané:

• 60 % (ČR 54 %) si myslí, že fyzickému a duševnímu zdraví není věnována stejná pozornost
• 44 % (ČR 31 %) považuje zdravotní systém ve své zemi za nespravedlivý
• 39 % (ČR 25 %) je nespokojeno se svým zdravotním systémem

Překážky, kterým čelí Evropané s psychickými potížemi:

• 64 % (ČR 66 %) nevyhledá žádnou externí pomoc při problémech s duševním zdravím 
• 19 % (ČR 13 %) uvádí, že vedou zdravý životní styl – ve srovnání s 62 % (ČR 44 %) těch, kteří mají dobré duševní zdraví
• 29 % (ČR 23 %) si vzalo nemocenskou kvůli stresu