Zrychlená procedura pro umělou inteligenci

Všeobecná zdravotní pojišťovna a ministerstvo zdravotnictví umetají cestičku umělé inteligenci. Slibují si od toho vyšší efektivitu v celém systému.

Běžné procesy stanovení úhrady pro nové zdravotní výkony a zdravotnické prostředky jsou tak dlouhé, že digitální inovace pravděpodobně dříve zestárnou, než se stihnou dostat do systému hrazené péče. Až na výjimky se tak v českém zdravotnictví uplatňují nové zdravotnické prostředky s umělou inteligencí (AI) jen jako pilotní projekty jednotlivých zdravotních pojišťoven nebo jednotlivých nemocnic. A to i když mají evropskou certifikaci pro zdravotnické prostředky a jejich plošné zavedení by mohlo zlepšit péči nebo zvýšit efektivitu jejího poskytování.

Změnu slibuje ministerstvo zdravotnictví i Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pro zdravotnické prostředky s AI a další digitální inovace připravují specifický, rychlejší proces schválení úhrady z veřejného zdravotního pojištění. VZP už rozhodnutím svojí správní rady na konci dubna odsouhlasila projekt na systematické hodnocení inovativních terapeutických postupů a jejich dočasnou úhradu. „V tuto chvíli nemáme jednotný proces, jak technologie digitálního zdraví do systému pouštět. Rozhodli jsme se k tomu přistoupit proaktivně,“ uvedl nový ředitel VZP Ivan Duškov. Náklady na dočasné úhrady očekává za rok v řádu vyšších desítek milionů korun. Peníze půjdou z úspor na provozním fondu pojišťovny, tedy z peněz určených na její chod. VZP se daří na provozním fondu šetřit. Například v roce 2024 mohla dát do provozního fondu z pojistného až 8,6 miliardy korun, ale poslala tam jen 4,2 miliardy a zbytek zůstal na základním fondu k uhrazení zdravotních služeb.

Ověřování procesu udělení dočasné úhrady pro digitální inovace začne ve VZP od letošního července. Pojišťovna bude na trhu hledat vhodné projekty, zejména ty zaměřené na řízení péče o chronicky nemocné s kardiovaskulárními a onkologickými nemocemi, diabetem a duševními či neurodegenerativními onemocněními. Dále projekty zaměřené na diagnostiku a na podporu prevence. Pilotní projekt se v průběhu letošního roku zaměří na vyladění procesů, výsledkem má být transparentní nástroj pro vstup inovací. Jak uvedl Duškov, inspiraci čerpá zejména v Německu a Belgii, kde už proces hodnocení digitálních aplikací a stanovení jejich úhrady mají zaveden. „Dnešní mechanismus stanovení úhrady je extrémně dlouhý,“ uvedl Duškov. Panel odborníků bude jednotlivé inovativní technologie posuzovat multikriteriálně a bude na to mít tři měsíce. V panelu mají sedět zástupci ministerstva zdravotnictví, ministerstva financí, odborných společností a pacientů. Žadatel o dočasnou úhradu má navrhnout, jak prokáže přínos. Dočasná úhrada bude přiznána nanejvýš na 24 měsíců.

Novinku vítá asociace AI

Krok VZP přivítala Česká asociace umělé inteligence, která na nevyužitý potenciál AI ve zdravotnictví upozorňuje od svého vzniku v roce 2023. Označila to za zásadní posun pro modernizaci českého zdravotnictví. „Je to velmi pozitivní zpráva. Vstup do úhradového systému je nezbytný, pokud si chceme moderní technologie, včetně umělé inteligence, osvojit jako standardní součást zdravotní péče,“ říká Matěj Misař, předseda zdravotnické skupiny České asociace umělé inteligence a člen výboru pro AI na ministerstvu zdravotnictví.

Podle asociace bude rozhodující, aby byl proces rychlý a předvídatelný. A přimlouvá se, aby v hodnoticí komisi seděl i někdo se zkušeností se zaváděním digitálních technologií do nemocnic. „ČAUI má jednu z nejrozsáhlejších praktických zkušeností se zaváděním AI do reálné klinické praxe,“ hlásí se ke spolupráci Misař.

Ministerstvo zdravotnictví představí „fast track“ do konce roku

Ten zároveň kvituje i posun na ministerstvu zdravotnictví pod vedením ministra Adama Vojtěcha. Vojtěch na ministerstvu založil oddělení inovací, strategického rozvoje, digitálních technologií AI a také nové oddělení hodnocení zdravotnických technologií, oboje v nové sekci zdravotnických technologií. Tyto týmy pracují na otázce, jak zrychlit rozhodování o úhradě digitálních inovací. „Jednou z priorit nové sekce na ministerstvu je najít způsob, jak dostat inovace rychleji do systému hrazených zdravotních služeb,“ uvedl ministr Vojtěch na nedávné konferenci AdvanceMed 2026. „Ministerstvo zdravotnictví by mělo podporovat inovace, protože bez inovací nejsme do budoucna schopni zdravotnictví udržet vzhledem k výzvám, které nás čekají – exponenciální stárnutí obyvatel, personální kapacity, chronická onemocnění… Technologie a inovace nám mohou pomoci celý systém zefektivnit,“ vysvětlil svůj postoj.

Do konce roku podle jeho slov připraví ministerský tým strategii pro umělou inteligenci ve zdravotnictví. Také má do konce roku vzniknout návrh zrychleného procesu rozhodnutí o dočasné úhradě pro digitální inovace. „Naším úkolem jako ministerstva je dostat tyto technologie do běžného poskytování zdravotních služeb tak, abychom pacientům nabídli nejmodernější diagnostiku a léčbu a zdravotníkům nabídli možnost zefektivnit jejich práci. Začínají se čím dál více rozvíjet nástroje, které mají zjednodušovat administrativní procesy, to může ušetřit cenný čas zdravotníků,“ poznamenal Vojtěch. Nepředpokládá, že by všechny startupy, které se ve zdravotnictví pohybují, se žádostí o úhradu z veřejného zdravotního pojištění uspěly. Ty, které přinášejí za svou cenu prokazatelný benefit, by ale neměly být zbytečně bržděny.

Na konferenci AdvanceMed 2026 podpořila kroky k zajištění adopce AI ve zdravotnictví také vedoucí kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice Zsofia Pusztai. „Otázka už nestojí, jestli AI změní zdravotnictví. Otázka je, jestli se instituce dokážou dost rychle přizpůsobit tak, aby tuto změnu dokázaly řídit,“ uvedla. Podle ní se Česko může stát v oblasti využití umělé inteligence v medicíně regionálním lídrem, pokud zapracuje na řízení digitální transformace, nastaví rámec a zlepší další podmínky. WHO vydala pro jednotlivé evropské státy zprávy o stavu implementace AI ve zdravotnictví a sleduje v nich mimo jiné, jestli má daná země strategii pro využití AI ve zdravotnictví, jestli má úřad, expertní skupinu nebo jinou instituci, která se tím zabývá, a jaké má možnosti vzdělávání o AI v medicíně a legislativu. V Česku sice přetrvávají výzvy a bariéry, ale podle Pusztai je znatelné, že v poslední době pokroky zrychlují.

Bez úhrady se AI naplno neprosadí

AI používá už většina českých nemocnic. V jednotlivých nemocnicích se vytvářejí postupy, jak se k digitálním inovacím a jejich testování a adopci přistupuje. Skupina Agel má pro všechny svoje nemocnice zřízen inovační hub, který prověřuje smysluplnost jednotlivých projektů a v případě úspěšného nasazení na některém pracovišti pomáhá s adopcí na ostatních.

Jsou technologie, které přinášejí úspory na straně poskytovatele zdravotních služeb, ať už zrychlením daného zdravotního výkonu, nebo zlepšením kvality, která přináší snížení nákladů. Další ale přinášejí vyšší kvalitu pro pacienty nebo úsporu pro zdravotní pojištění, a ty se bez zavedení vhodného systému stanovení úhrad do praxe plošně prosadit nemohou.

V některých případech se uplatňuje úhrada pacienta. Například některá pracoviště nabízejí klientům při screeningové koloskopii využití AI za příplatek. AI zlepšuje záchyt polypů, ale proces vyšetření nezrychluje. Zdravotní pojišťovny její využití nehradí, což brzdí její plné uplatnění. Jak uvedl na AdvanceMed gastroenterolog prof. Jan Martínek, některá pracoviště provádějí polovinu screeningových koloskopií s AI a s doplatkem pacienta, který může vyjít na 800 korun.

Obdobně některá pracoviště screeningové mamografie nabízejí klientkám za příplatek využití AI modelu, který prokazatelně zlepšuje záchyt velmi malých nálezů.

Umělá inteligence pomáhá ve zdravotnictví v administrativě, diagnostice, prevenci i monitoringu chronických pacientů. V České republice vzniklo několik technologických firem evropského formátu, například Carebot, Kardi AI, Aireen nebo Auris One.