Zveřejněná data o kvalitě péče o pacienty s CMP mají být impulsem k dalšímu zlepšení

Pacienti si mohou listovat v datech, jaká je v jejich nemocnici standardizovaná úmrtnost po léčbě cévní mozkové příhody, jaký je kde podíl pacientů po CMP na intenzivní péči nebo kolik z prvních 90 dnů po hospitalizaci jsou pacienti už doma, ne v lůžkovém zařízení. Zveřejněna je i mapa okresů a pražských částí, jaký podíl pacientů s CMP se nedostane do 60 minut od volání záchranky do nemocnice. Ministr Adam Vojtěch vzkazuje: cévní mozkové příhody jsou jen první v řadě, zveřejníme data o kvalitě v jednotlivých nemocnicích i z dalších oborů.

Nejnižší standardizovanou 30denní mortalitu pacientů po mozkovém infarktu z českých komplexních cerebrovaskulárních center vykazuje v roce 2024 Fakultní nemocnice Brno (7,4 %). Naopak nejvyšší Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (12,9 %). Nejnižší 30denní mortalitu mezi iktovými centry má v roce 2024 Nemocnice Vyškov (6,3 %), nejvyšší Karlovarská krajská nemocnice (20,9 %). Vyplývá to ze zveřejněné sady ukazatelů kvality péče o pacienty s CMP na Portálu ukazatelů kvality Kanceláře zdravotního pojištění, kde je i řada dalších ukazatelů. Výstupy o standardizované mortalitě jsou od roku 2024 přepočítány nejen podle věku pacientů, ale i podle vstupní zátěže pacienta NIHSS.

Práce s daty: nové iktové centrum v Praze

Data mají sloužit zejména ke zlepšení kvality a často neukazují na chyby konkrétního pracoviště, jako spíše na systémové nedostatky, upozornil datový analytik ministerstva zdravotnictví Marián Rybář. Jaké mohou být možnosti zlepšení v případě zmíněných center s relativně horšími výsledky? V případě FNKV mohou souviset s tím, že dostupnost iktových center v Praze není optimální, což se ukázalo z nových údajů od zdravotnické záchranné služby. Zatímco na levém břehu Vltavy fungují centra v Motole, na Homolce a v Ústřední vojenské nemocnici, a podíl pacientů, kteří se dostanou do nemocnice do hodiny od volání záchranky je v těchto částech Prahy poměrně vysoký, na pravém břehu Vltavy je situace horší a pacienti v okrajových částech severovýchodní Prahy nemají péči včas dostupnou. Zdá se, že centra ve Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na pravém břehu Vltavy mohou být přetížená.

Jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO), nový ředitel Fakultní nemocnice Bulovka Petr Kolouch dostal jako jeden z prioritních úkolů zajistit chod pracoviště s čerstvým statusem iktového centra. „Je to jeden z příkladů, kdy jsme schopni na základě dat, která jsme dosud neměli, tvořit síť a zlepšovat péči o pacienty s takto závažnými urgentními stavy,“ řekl Vojtěch.

Karlovarská krajská nemocnice neprovádí trombektomie. To je u iktových center obvyklé. Kandidáti na trombektomii se mají podle věstníku koncentrovat v komplexních cerebrovaskulárních centrech. Takové ale v Karlovarském kraji není (podobně jako není ve Středočeském, Pardubickém, Zlínském kraji a Kraji Vysočina). „Čím více se provede mechanických rekanalizací, tím víc pacientů se zachrání,“ komentoval výsledky Karlovarské krajské nemocnice doc. Aleš Tomek, předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP a primář Neurologické kliniky v Motole. „Navrhli jsme, že budeme pacienty z Karlovarského kraje přijímat do Prahy. Dosud jezdili do Plzně, kde ale nebyla dostatečná kapacita. Doufáme, že tím výsledky v Karlovarském kraji vylepšíme. Poté, co se otevřely některé nové části dálnice, ukazuje se doprava do Prahy výhodnější,“ uvedl Tomek.

Jak je vidět na zveřejněných datech, míra centrovosti, tedy podíl pacientů s CMP léčených v iktových centrech a komplexních cerebrovaskulárních centrech, se pohybuje od 100 procent v okrese Prostějov po 30,84 procenta v okrese Šumperk. Podíl pacientů s CMP, kteří jsou léčeni dokonce v nemocnicích bez neurologického oddělení, klesá a je pod dvěma procenty, přesto byly i v roce 2024 tři nemocnice bez neurologie, které ošetřily více než 30 pacientů s CMP za rok. Ve dvou z nich je v parametru standardizované 30denní úmrtnosti vysoce překročena jak průměrná hodnota 10,67 procenta, tak i doporučená prahová hodnota 15 procent. Centralizace iktové péče tak zůstává tématem pro další zvyšování kvality.

Ministr: CMP je jenom začátek

Data o kvalitě cerebrovaskulární péče vycházejí jednak z úhradových dat od zdravotních pojišťoven a jednak z národního registru RES-Q. Cerebrovaskulární centra mají propracovaný interní systém zhruba 25 ukazatelů kvality a mají v této oblasti hodně odpracováno. Sledování indikátorů kvality je jedním z požadavků na centra, indikátory jsou stanoveny věstníkem ministerstva zdravotnictví. Jednotlivá pracoviště už řadu let data dostávají, aby měla srovnání, jak si stojí v porovnání s ostatními. V případě opakovaného neplnění hodnot stanovených komisí může být pracovišti status centra specializované péče odebrán. Přibýt brzy mají indikátory rehabilitační péče po CMP.

„Průlom je, že poprvé zveřejňujeme data na konkrétní poskytovatele,“ uvedl při představení nové sady dat ministr Vojtěch. „Dříve byla data anonymizovaná nebo semianonymizovaná. Jsme přesvědčeni, že můžeme jít na úroveň konkrétních poskytovatelů, i když ne možná ve všech oblastech. Je to cesta, jak být transparentní,“ podotkl ministr a dodal: „Platí známá poučka, že co nemohu měřit, nemohu ani řídit, a proto je práce s daty jednou z klíčových priorit, které chci prosazovat na ministerstvu i při tvorbě sítě poskytovatelů zdravotních služeb.“

Podle ministra je i v zájmu pacientů, aby se data o kvalitě jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb zveřejňovala. Při představení otevřených dat o kvalitě cerebrovaskulární péče proto podepsal novou iniciativu Národní asociace pacientských organizací (NAPO) na podporu zveřejňování dat o kvalitě péče. „Jako NAPO vnímáme, že pacienti mají nárok na data o kvalitě a bezpečnosti zdravotní péče v České republice. Proto sami přicházíme s iniciativou Data pro pacienty a pracujeme na novém portálu, který pacientům bude tato data tlumočit do srozumitelného jazyka,“ uvedla ředitelka NAPO Zlata Kasová. „Budeme postupně vyzývat odborné společnosti, aby se k iniciativě přidávaly,“ dodala.

Pacienti podle ministra mohou vytvářet tlak na zřizovatele svých nemocnic, aby kvalitu péče řešili. Až budou zveřejněna data o kvalitě plánovaných zákroků, budou si podle nich moci vybrat, kam se půjdou léčit.

Vojtěch ocenil přístup a spolupráci Cerebrovaskuární sekce České neurologické společnosti a jmenovitě jejího předsedy docenta Aleše Tomka. „Byl otevřený těmto krokům, což není standardem u všech odborných společností. Chtěl bych apelovat na ostatní odborné společnosti, aby měly podobný přístup. Bez podpory odborníků se dělají tyto kroky komplikovaněji, chceme jít ruku v ruce s odborným přístupem,“ řekl ministr.

Díky sdílení dat nejlepší na světě

Zástupci neurologů dokonce sami oslovili ministerstvo zdravotnictví s podnětem, že už považují za vhodné výsledky nemocnic jmenovitě zveřejnit. „Jsou odbornosti, kde byly v minulosti boje, aby se s daty vůbec začalo pracovat,“ podotkl Rybář, který začal s Vojtěchem na ukazatelích kvality zdravotních služeb spolupracovat už v ministrově prvním volebním období v roce 2018.

Docent Tomek ilustroval, jak sbírání dat zlepšuje kvalitu – když si iktová pracoviště začala vzájemně sdílet data o čase, za jak dlouho se pacient od vstupu do nemocnice dostane k trombolýze (interval door-to-needle), následovalo jeho výrazné zkrácení. „Kdo byl poslední, další rok se zlepšil. Vedlo to k tomu, že Česká republika má poslední čtyři roky nejrychlejší čas do zahájení léčby na světě,“ uvedl Tomek. Podle něj funguje přirozená soutěživost a žádné pracoviště nechce být horší než ostatní.

Zveřejnění dat i pro pacienty podle něj může vytvořit další tlak na kvalitu. „Za prvního mandátu ministra Vojtěcha se tyto aktivity poprvé na ministerstvu zdravotnictví rozhýbaly. Jsem rád, že je to teď tak, jak jsem si vždycky přál, a každý se může podívat na svoji nemocnici, může si stěžovat svému hejtmanovi a svojí zdravotní pojišťovně,“ říká docent Tomek a dodává: „Čím víc dat máme, tím lépe můžeme léčit.“

Data ukázala, kde rozšířit síť center. Pomůže také „telestroke“

Klíčovým parametrem, sledovaným i v evropském akčním plánu pro cévní mozkové příhody, je podíl pacientů léčených ve specializovaném centru. „V evropském akčním plánu je jeden ze tří hlavních cílů, aby 90 procent všech pacientů s cévní mozkovou příhodou dostalo léčbu ve specializovaném centru. Tam zatím nejsme, v centrech se léčí přes 80 procent pacientů,“ uvedl Tomek.

Chystaný věstník má doplnit síť iktových center na základě nových dat o dojezdu záchranek. Má přibýt osm nových center. Zůstávají ale dva tři regiony, kde by byl vznik nového centra žádoucí, ale nedaří se. „Kde je v regionu se zhoršenou dostupností nemocnice, byla oslovena a vyzvána k vytvoření iktového centra,“ uvedl docent Tomek. Optimální by byl například vznik centra v Klatovech, v Benešově a Vsetíně, ale nepodařilo se tam zajistit dostatek neurologů. Konkurencí jsou podle docenta Tomka zejména soukromé ambulance, které jsou pro neurology atraktivní jak s ohledem na pracovní vytížení, tak i příjmy. Jak podotýká, i s těmito přetrvávajícími nedostatky patří Česká republika v dostupnosti moderní léčby CMP k nejlepším evropským zemím.

Kromě vzniku nových center zbývají jiná organizační opatření, jak dostupnost, a tím i vyhlídky pacientů s CMP zlepšit. Ať už změny směřování zdravotnické záchranné služby v konkrétním regionu, větší zapojení letecké záchranné služby, nebo telestroke. To je léčba na oddělení, které není iktovým centrem, pod telemedicínským vedením lékaře z cerebrovaskulárního centra.