Zvládáme, nebo se hroutíme?

Jak se Evropané drží nad vodou v přehlcené době? Zdravý životní styl a návyky podporují duševní zdraví i pohodu, ale platí to i naopak. Stres a vyhoření sice již nejsou ve většině vyspělých zemí tabu, avšak pracovní a finanční tlak psychiku zatěžuje a lidé jen obtížně hledají zdravou rovnováhu. Přestože na jejich duševní pohodu působí řada negativních faktorů, většina se zdráhá vyhledat pomoc. Právě problematika duševního zdraví byla jednou z důležitých oblastí, na kterou se zaměřil letošní mezinárodní průzkum Stada Health Report 2025, kterého se ve 22 zemích, včetně ČR, zúčastnilo více než 22 000 dospělých respondentů.

Špatné duševní zdraví brání zdravému životnímu stylu a stojí společnost peníze. Celkově své duševní zdraví jako „dobré“ hodnotí 64 procent Evropanů – zejména ve Švýcarsku (74 %) a ve Francii (71 %), v České republice je to ale jen 57 procent.

„V posledních letech se napříč společností čím dál více mluví o potřebě důslednější péče o duševní zdraví napříč generacemi. Aktuální Health Report ale ukazuje, že nás čeká ještě dlouhá cesta. Celých 42 procent Čechů se potýká s obtížemi s duševním zdravím, přesto pomoc terapeuta využívá pouze šest procent dotázaných Čechů – většina odborníka bohužel nevyhledá, a to především kvůli nedůvěře, finančním překážkám či pocitům studu,“ vysvětluje Martin Šlégl, generální ředitel STADA Česká republika, s tím, že tato zjištění ukazují na nutnost silnější systémové podpory a většího důrazu na duševní zdraví ve zdravotním systému. Jen 16 procent Čechů má pocit, že je v českém zdravotnictví tento aspekt zdraví dostatečně zohledňován ve srovnání se zdravím fyzickým, což v lidech s duševními obtížemi jen prohlubuje nedůvěru a pocity stigmatizace.

Je zřejmé, že špatný duševní stav vede k rostoucím ekonomickým nákladům. Podle WHO jsou v mnoha západních zemích duševní poruchy hlavní příčinou invalidity, zodpovědné za 30–40 procent chronické pracovní neschopnosti a představují náklady ve výši přibližně 3 % HDP. Výsledky nového průzkumu ukázaly, že za posledních 12 měsíců si ze školy nebo práce vzalo volno 36 procent dotázaných, když se cítili celkově špatně, 29 procent, když se cítili ve stresu, a 17 procent při ztrátě motivace.

Duševní zdraví nejvíce zatěžují práce a finanční problémy. Nejvýraznějším zabijákem duševního zdraví jsou finanční obavy (26 %), přičemž nejvíce je pociťují lidé v Uzbekistánu (45 %) a Irsku (38 %). U lidí, kteří se potýkají s finančními problémy, je třikrát vyšší pravděpodobnost, že vnímají své duševní zdraví jako špatné (16 %, ČR 22 %), ve srovnání s těmi, kteří jsou ekonomicky zajištěni (5 %, ČR 8 %). Těsně následuje stres spojený s prací (Francie 35 %, Švýcarsko 34 %, ČR 27 %).

Je mladá generace méně ochotna zatnout zuby?

Finanční problémy navíc prohlubují pocit vyhoření, který pociťuje 66 procent Evropanů (71 % Čechů), což znamená nárůst od dosavadního maxima v roce 2024 (60 %, ČR 62 %). Častěji v Evropě dochází k vyhoření u žen než u mužů (71 % vs. 60 %), i když mezi Čechy takové rozdíly nevidíme (73 % vs. 70 %). Studie také upozorňuje na významné generační rozdíly. Jestliže se k syndromu vyhoření hlásí 53 procent (ČR 56 %) osob starších 55 let, ve věku mezi 35–55 lety je to 71 procent (ČR 77 %) lidí a ve věkové kategorii do 34 let dokonce 75 procent (ČR 84 %!).

Mezi mladými ve věku 18–34 let je i více pracovních neschopností kvůli stresu, zatímco ve věkové kategorii 35–54 let to bylo 14 procent (ČR 10 %), ve věku 18–34 let to je každý pátý (21 %). Celkově byl stres v posledním roce důvodem nemocenské u 13 procent dotázaných (ČR 10 %), u osob se špatným duševním zdravím je toto číslo více než dvojnásobné.

„Může to naznačovat generační obrat – generace, která je méně ochotna ‚zatnout zuby‘ za každou cenu. Kvůli pocitu přetížení v práci nejčastěji chybějí lidé ve Spojeném království (22 %) a Dánsku (19 %). Studie autorů Hamilton a kol. z roku 2024 o imunitně-neuroendokrinní reakci na stres ukázala, že stres a špatné duševní zdraví mohou vést k měřitelným biologickým změnám, které následně zvyšují riziko fyzických zdravotních problémů,“ uvádí Stada Health Report 2025.

I proto nové pracovní modely – od částečné po úplnou práci na dálku – otevírají nové možnosti, jak lépe skloubit pracovní a soukromý život. Celkem 73 procent těch, kteří alespoň částečně na dálku pracují, věří, že jim to zlepšilo zdraví, zejména díky rovnováze mezi pracovním a osobním životem (41 %, ČR 45 %), kratšímu času dojíždění (34 %) a vyšší produktivitě (30 %, ČR 29 %). Práce z domova má však i své stinné stránky, k nimž patří především pocit izolace (13 %, ČR 17 %) a problém s motivací (12 %, ČR 14 %).

Utrpení místo vyhledání pomoci

Varující je, že pouze 17 procent lidí (ČR 13 %) aktivně vyhledá pomoc za účelem udržení nebo zlepšení svého duševního zdraví. Důvodem nízkého využívání podpory může být nejen nízká dostupnost péče, ale i postoj systému a společnosti k duševnímu zdraví. Pomoc lidé vyhledávají zejména za účelem:

• snížení stresu a úzkosti (60 %, ČR 65 %),
• zlepšení celkové spokojenosti a pohody (52 %, ČR 53 %),
• naučit se lépe zvládat vlastní emoce (47 %, ČR 49 %),
• vědomí, že lepší duševní zdraví pozitivně ovlivňuje zdraví fyzické (41 %, ČR 39 %),
• stabilizace existujících problémů s duševním zdravím (46 %, ČR 46 %),
• zvládání diagnostikovaného duševního onemocnění (24 %, ČR 28 %).

Přesto většina lidí pomoc nevyhledává – 29 procent (ČR 37 %) si myslí, že by pro ně nebyla profesionální podpora účinná, 22 procent si ji nemůže dovolit a 12 procent se vyhýbá emocionální náročnosti spojené s řešením duševních problémů.

Nebezpečný únik od každodenní reality

Mnohem častěji než odbornou pomoc lidé využívají „alternativní“ způsoby odbourání stresu a zmírnění psychických obtíží. Třetina Čechů zmiňuje čas trávený s blízkými, 12 procent nachází uvolnění a psychickou vzpruhu ve sportovních aktivitách. Především mladší generace do 35 let pak často hledá únik od reality, odpočinek a pocity štěstí na sociálních sítích.

I když jen sedm procent (ČR 8 %) lidí mladších 34 let považuje nadužívání sociálních sítí za potenciálně nebezpečné chování, jejich zvyky vypovídají o opaku. Celých 75 procent mladých Čechů (do 35 let) je používá obsesivně alespoň jednou týdně (oproti evropskému průměru 44 %) a 42 procent uvádí, že sociální sítě nutkavě kontrolují každý den. Mladí Češi se tak suverénně řadí na první místo v nadužívání sociálních sítí v Evropě, svou vlastní závislost však přiznává jen necelých 15 procent z nich.

„V Čechách se nám vytvořil začarovaný kruh. Nástrojem, kterým by měla být odborná pomoc, se bohužel stále častěji stávají sociální sítě. Pokud mladí do 35 let mají problém s duševním zdravím, z poloviny utíkají do digitálního světa, aby zapomněli na každodenní realitu. Osm z deseti Čechů vnímá, že sociální sítě nadužívají,“ komentuje výsledky průzkumu Martin Šlégl s tím, že jde o jednoznačně nejhorší výsledky v Evropě, např. jen 19 procent Portugalců vnímá, že nadužívají sociálně sítě.

Ne všichni jsou k tomuto problému slepí. Data ukazují, že polovina mladých Evropanů (ČR 47 %) by zvážila digitální detox s cílem odpočinout si a „přenastavit se“. Hlavní motivací je zlepšit soustředení (22 %, ČR 21 %), smysluplněji trávit čas (19 %, ČR 23 %) a kvalitněji spát či snížit stres (17 %, ČR 13 %). Ironií je, že tyto cíle se často překrývají s důvody, proč lidé sociální sítě používají.

Štěstí na dně sklenky

Další rizikový, zdravému životnímu stylu odporující způsob boje proti duševní nepohodě a stresu představuje konzumace alkoholu. Třetina Evropanů pije, aby se cítili lépe, a stejné množství Čechů přiznává, že konzumují alkohol každý týden, 16 procent Evropanů a téměř pětina Čechů pak alespoň několikrát týdně. Obecně muži pijí častěji než ženy, to však neplatí pro ČR, kde denně konzumuje alkohol devět procent mužů a deset procent žen. Znepokojivé je, že téměř třetina žen netuší, proč pijí. U mužů je to jen 23 procent. I když obecně častěji pijí muži, důvody uvádějí obě pohlaví stejné – 23 procent Čechů hledá úlevu od stresu či uvolnění a dalším 23 procentům pití pomáhá cítit se šťastnější.

Jak ale průzkum potvrdil, problémem není jen alkohol. Třetina respondentů minimálně jednou týdně kouří nebo používá jiné tabákové výrobky, nejčastěji v Bulharsku (47 %), Srbsku (42 %) a Česku (41 %), převážně kvůli stresu. Další nezdravé návyky zahrnují přejídání a nadměrné cvičení. Užívání měkkých drog na alespoň týdenní bázi přiznává sedm procent Čechů, tvrdých drog tři procenta.

Je tu ale naděje, mladší generace si své nezdravé návyky uvědomuje víc než generace starší a chce je změnit. A mladí Češi o to usilují více než Evropané – 62 procent Evropanů mladších 35 let chce změnit své nezdravé návyky, v Česku je to dokonce 76 procent. V případě lidí nad 35 let je to jen 44 procent lidí (ČR 54 %).

O duševním zdraví a péči o ně se v posledních letech mluví více než kdy dříve, přesto tato oblast ve zdravotních systémech zůstává na pozadí. Silnější systémová podpora a větší důraz na tuto nedílnou součást lidského zdraví pomůže nejen jednotlivcům, ale celé společnosti. „Skutečný pokrok v oblasti zdraví začíná u jednotlivců, kteří přebírají odpovědnost za svůj well-being. Zdravotní systém by měl udělat vše pro to, aby tuto osobní iniciativu podpořil. V oblasti prevence a dostupnosti zdravotní péče napříč Evropou přetrvávají strukturální nedostatky. Díky promyšlenému využití dat, technologií a AI však můžeme zdravotnictví posunout významně kupředu,“ uzavřel Martin Šlégl.