Ani jedna dohoda. Svaz zdravotních pojišťoven tahá v úhradách za brzdu
Inflace a politika znemožnily poskytovatelům zdravotních služeb a zdravotním pojišťovnám domluvit se bez zásahu ministerstva zdravotnictví na úhradách zdravotních služeb pro rok 2024.
Přípravná fáze dohodovacího řízení o úhradách zdravotních služeb na rok 2024 skončila ve všech segmentech zdravotní péče nedohodou. Poskytovatelé nenašli společnou řeč zejména se Svazem zdravotních pojišťoven, který nabízel vesměs dvouprocentní růst úhrad. Tedy ještě nižší, než jaká byla nabídka Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) nárůstu o pět procent. To pro poskytovatele zdravotních služeb, kteří se potýkají druhým rokem s nárůstem nákladů vlivem inflace, nebylo přijatelné. Některé segmenty žádaly patnáctiprocentní růst úhrad.
Navíc v posledních dnech před termínem, kdy musela být přípravná fáze jednání uzavřena, zvýšily nejistotu zprávy, že ministerstvo financí v návrhu rozpočtu na příští rok navrhuje odložit schválenou valorizaci plateb za státní pojištěnce. To může znamenat propad v příjmech zdravotního pojištění v příštím roce odhadem zhruba 14 miliard korun, výpočet závisí na výši červnové meziroční inflace.
Čarvaš: Jinak to dopadnout nemohlo
Jak uvedl předseda Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) Michal Čarvaš, už výchozí pozice jednotlivých stran dohodovacího řízení letos předznamenaly jeho výsledek. „V podstatě došlo k zablokování jednání a snahy o hledání konsensu ze strany svazových zdravotních pojišťoven. Jejich mandát je jednání pouze o dvouprocentním růstu v době, kdy zdravotním pojišťovnám rostou výběry pojistného o několik miliard nad plán, kdy na účtech zdravotních pojišťoven je 65 miliard korun, kdy nemocnice ustály inflaci roku 2022 jen díky finančním rezervám z covidových úhrad a kdy očekávaná inflace 2023 je dvouciferná. Výsledek dohodovacího řízení ani nemohl být jiný,“ shrnul Čarvaš.
Kritizoval návrh ministerstva financí opět zasáhnout do schválené valorizace plateb ze státního rozpočtu do zdravotnictví. „Zrušení či odložení automatické valorizace za státní pojištěnce je špatné řešení. Ta byla a měla být nastavena přesně proto, aby do ní nezasahovali politici, jak se jim hodí, a aby byl vývoj prostředků ve zdravotnictví předvídatelný. Bohužel, jak se zdá, berou programová prohlášení a sliby této vlády za své a místo systémových řešení se hledají ta jednoduchá, tedy škrty,“ poznamenal Čarvaš.
Jednání pokračují
Ve výjimečných případech lze dohodu v dohodovacím řízení uzavřít i po ukončení přípravné fáze, nejpozději do konce závěrečného jednání dohodovacího řízení, pokud proti této dohodě nemají žádné připomínky zástupci jiných segmentů. Závěrečný protokol musí být hotový nejpozději 30. června. V případě nedohody rozhoduje o úhradách za zdravotní služby ministerstvo zdravotnictví.
Samotná VZP uzavřela takzvanou parciální dohodu s lázněmi, gynekology, dopravou a hemodialýzou. V dalších týdnech se chce ještě setkat s dalšími. „Tato jednání jsou každoročně provázena detailní diskuzí při hledání kompromisu mezi plátci a poskytovateli, a to vždy až do poslední chvíle. Proto momentálně nechci blíže komentovat míru dosažení dohod, nicméně platí, že VZP se při jednáních snaží o maximální vstřícnost,“ komentuje průběh dohodovacího řízení ředitel VZP Zdeněk Kabátek. To, že jsou zdravotní pojišťovny opatrné co se odhadu budoucích příjmů týče, je podle něj běžné a logické. „V případě nedohody samozřejmě bude na tahu ministerstvo zdravotnictví a úhradová vyhláška. Domnívám se, že ať už bude dosaženo dohody, což já osobně preferuji, nebo budou úhrady stanoveny vyhláškou, musí se vycházet z reálných možností systému veřejného zdravotního pojištění a zároveň zajistit stabilitu systému českého zdravotnictví,“ upozorňuje ředitel Kabátek.
Praktičtí lékaři chtějí podporu rozšíření ordinací a částečných úvazků
Také praktičtí lékaři se ještě se zdravotními pojišťovnami setkají a chtějí dojednat alespoň věcné znění úhradových pravidel, i kdyby na konkrétní výši úhrad shoda nebyla.
Jak uvedl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, na návrhu poskytovatelů se tentokrát shodli všichni zástupci praktiků v dohodovacím řízení, což není běžné. Navýšení by podle jejich návrhu mělo proběhnout jak v kapitační platbě, tak platbách za prevence i za mimokapitační výkony. Zároveň navrhli novou podporu navýšení kapacit ordinací praktických lékařů a dětských praktických lékařů. Podporu potřebují lékaři na pokrytí počátečních nákladů, které ordinaci umožní přijmout druhého lékaře třeba na částečný úvazek a případně další pracovní sílu. Tím by se do primární péče mohly zapojit například mladé atestované lékařky, které jsou na rodičovské, a stojí o postupný návrat do praxe. A vznikly by zárodky sdružených praxí, které jsou dlouhodobě stabilnější a pro lékaře výhodné. Podmínkou podpory pojišťoven by bylo, aby taková ordinace opravdu registrovala více pojištěnců. „Navrhovali jsme měsíční paušální platbu, kterou by pojišťovny podpořily každou desetinu úvazku nového zaměstnance deseti tisíci korunami. Minimální úvazek by byl 0,2, tedy jeden ordinační den v týdnu,“ popsal Šonka s tím, že chová naději, že jejich návrhy vezme ministerstvo zdravotnictví v potaz při psaní úhradové vyhlášky, i kdyby k dohodě v dohodovacím řízení nedošlo.
Ambulantní specialisté by chtěli zrušit regulace na předepsané léky
Podle předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka už letos nekryjí úhrady nárůst výdajů a zřejmě to bude pokračovat i příští rok. „Došlo ke zdražení vstupů, které se nám nezaplatilo ani v roce 2023, kdy jsme měli meziroční nárůst úhrad o osm procent, ale náklady rostly o 11 procent bez započítání růstu mezd. Pokud nebudou mít zdravotní pojišťovny na to, zaplatit dnešní objem zdravotních služeb, bude se muset vymezit, kolik péče ve skutečnosti hradí. Není možné se tvářit, že je vše hrazené, když tomu úhrady neodpovídají,“ upozorňuje Jojko.
Také u ambulantních specialistů zdravotní pojišťovny nabízely dvouprocentní, respektive pětiprocentní růst úhrad. Kromě toho chtěli lékaři od zdravotních pojišťoven zrušení regulací za předpis léků a zdravotnických prostředků a také garanci minimální hodnoty bodu na úrovni referenčního období. Velká část zdravotních pojišťoven nakonec regulace za předepsané léky neuplatňuje, už jen to, že tyto regulace hrozí, ale považují pojišťovny za určitou pojistku proti nekontrolovanému růstu nákladů na léčiva. Jenže pro lékaře je v posledním období náročnější přizpůsobovat preskripci nákladům i kvůli četným výpadkům v dodávkách léků. Kromě toho je potřeba vzít v potaz změny v odborných doporučeních a postupech. „Výrazně se změnily postupy. Do naší kardiologické ambulance přichází pacienti se srdečním selháním z nemocnic, a mají nasazenou širokou škálu léčiv. Naše ambulance řeší aktuálně s jednou ze zdravotních pojišťoven léčbu šesti pacientů, kterým jsme začali dávat moderní léčbu, která v referenčním období nebyla, mimo jiné nová antikoagulancia nebo přípravek Entresto. Pojišťovna avizuje uplatnění regulací ve výši několika desítek tisíc korun,“ přibližuje Jojko.
Nemocnice očekávají pokračování podpory jednodenní péče a urgentních příjmů
Co se týká nemocnic, kromě tempa růstu úhrad je v tomto segmentu opět řeč o dalším sbližování základních sazeb jednotlivých nemocnic pro výpočet úhrad podle systému DRG. „Tým okolo Mgr. Trocha a Ing. Rögnerové na ministerstvu zdravotnictví má dostatek informací, znalostí i kompetencí k tomu, aby mohl vytvořit rozumnou úhradovou vyhlášku, která bude navazovat na stávající úhradové mechanismy, zachová či prohloubí CZ-DRG systém, bude pokračovat ve sbližování základních sazeb a výše růstu úhrad bude odpovídat růstu nákladů i růstu výběru pojistného,“ věří Čarvaš. Jako další body, na kterých by měla být podle něj shoda, jmenoval změnu úhrad urgentních příjmů a jednodenní péče nebo řešení pohotovostí.
Pojišťovny na tom nejsou stejně
Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera, který je zároveň předsedou spolku Zubohrad, mohl návrh dohody v segmentu pomoci zejména zubním ordinacím na venkově a chudším pacientům. Ani v tomto segmentu k dohodě nedošlo. „Dvě procenta růstu jsou málo při patnáctiprocentní inflaci,“ komentoval Šmucler na svém Facebooku.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich nedávno upozornil na varovné trendy v systému zdravotního pojištění. „V posledních čtyřech letech vzrostly náklady systému veřejného zdravotního pojištění kumulativně o více než 50 %. To výrazně převyšuje vývoj inflace a řádově překonává růst HDP ve stejném období,“ uvádí Friedrich v komentáři. „Obrovským faktorem byly nárůsty úhrad v covidových letech 2020 a 2021, o které už výdaje nebyly nikdy sníženy. I po covidu ale rostou výdaje neudržitelným tempem,“ dodává. Namísto rozdělení dostupných financí úhradovou vyhláškou by podle něj bylo potřeba, aby měly zdravotní pojišťovny prostor „nakupovat“ zdravotní péči a tlačit na efektivitu a cenu.
Poslední zveřejněné údaje o zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven jsou ke konci dubna letošního roku. Je na nich vidět, jak se vývoj ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a v zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách liší.
Zůstatky zdravotních pojišťoven na základním fondu zdravotního pojištění dosahují 26 miliard korun (celkové zůstatky 59 miliard korun v součtu včetně všech ostatních fondů). To je srovnatelné s loňským rokem.
Když porovnáme zůstatky na základním fondu zdravotního pojištění, ze kterého se standardně hradí zdravotní služby, z pohledu Všeobecné zdravotní pojišťovny, vidíme velmi pozitivní meziroční vývoj. Proti dubnu 2022 má na tomto fondu o 18 procent více. Všem ostatním zdravotním pojišťovnám ale zůstatek na základním fondu výrazně klesl a jsou na 58 až 81 procentech loňského roku.
V přepočtu na jednoho pojištěnce se stala Všeobecná zdravotní pojišťovna v posledních měsících pojišťovnou s největšími celkovými zůstatky, přitom v roce 2021 bývala v této statistice na čtvrtém místě. Vojenská zdravotní pojišťovna má aktuálně celkové zůstatky (nejen na základním fondu) méně než 2500 korun na pojištěnce, zatímco VZP přes 6000 korun. Pro srovnání, v průměru měsíční náklady pojišťoven na zdravotní služby o jednoho občana vychází na 4000 korun.
Ministerstvo zdravotnictví ovšem úhradovou vyhláškou ovlivní všechny zdravotní pojišťovny stejně. Objevují se tedy i takové obavy, jestli některá zdravotní pojišťovna nezačne mít v příštím roce problém hradit péči za pojištěnce včas.
Už před časem se mluvilo o změnách v přerozdělení zdravotního pojištění mezi jednotlivé pojišťovny, tím by se mohly poměry mezi jednotlivými pojišťovnami změnit.