Brněnští studenti medicíny pomáhali v uprchlickém táboře v Řecku
Většina migrantů je v táboře přibližně půl roku, ve stísněných podmínkách a s nejasnou budoucností, ale vážili si péče a byli trpěliví, řekla ČTK Martina Žižlavská, která se zúčastnila prvního výjezdu. Poslední skupina se z Řecka vrátí začátkem září.
Uprchlický tábor se nacházel v areálu bývalého letiště Helleniko, kde dobrovolníci pracovali pod tamní charitativní organizací. Zdravotní péči poskytovali ve třech ordinacích v opuštěné letištní hale, kde spolupracovali s dalšími lékaři. "Ordinace byly jednoduché, neměli jsme k dispozici žádné laboratorní zařízení, chyběly nám některé druhy léků," popsala Žižlavská. Medici se proto museli řídit jinými kritérii a postupy, než na jaké jsou běžně zvyklí.
Česká skupina pracovala v afghánské části tábora, kde lidé mluvili jazykem fársí a s překladem pomáhali sami uprchlíci. Podle Žižlavské byla komunikace jedním z problémů, protože komplikovala vyšetření, a to zejména u pacientek, které se nemohly odhalit před muži.
Nejčastěji medici léčili běžná onemocnění, jako je angína, chřipka, bolesti hlavy nebo astma. Kvůli prašnému prostředí a špatné hygieně se taky setkávali s kožními vyrážkami, objevila se i epidemie neštovic. "Setkali jsme se s pacienty, kteří by potřebovali odbornější péči a u nás by zcela jistě byli odesláni ke specialistům. Tuto možnost jsme však neměli. Jen ty nejzávažnější případy se podařilo dostat do nemocnice," řekla Žižlavská.
Na celkem pět turnusů se vypravily vždy čtyřčlenné skupiny na jeden až dva týdny. Studenti odcestovali spolu s humanitární pomocí Diecézní charity Brno, s níž Masarykova univerzita v červnu podepsala memorandum.
"Tato akce je začátkem naší spolupráce a dále se chystáme spolupracovat se studenty při činnostech charity v České republice," dodala mluvčí charity Diana Tuyet-Lan Kosinová.
Zdroj: ČTK