Přeskočit na obsah

Budoucí sestry: slušný základní plat je 30 až 40 tisíc

Společnost HC Institute provedla na konci roku 2020 online průzkum mezi 3 268 studenty zdravotnických škol v Česku na téma jejich preference budoucího zaměstnání. Po ukončení svých studií plánuje 83 procent studentů zdravotnických oborů pracovat v českém zdravotnictví. Desetina studentů chce pracovat v zahraničí a 6,2 procenta plánuje opustit zdravotnický obor.

Podobný průzkum dělala firma i v roce 2017, kdy chtělo v českém zdravotnictví zůstat 80 procent studentů zdravotnických vysokých škol, 86 procent studentů zdravotnických VOŠ, ale jen 65 procent studentů zdravotnických středních škol.

Aktuální průzkum také potvrdil, že valná většina studentů středních zdravotnických škol chce po střední škole pokračovat ve studiu. Jen 13,7 procenta studentů středních zdravotnických škol uvedlo, že chce jít po škole rovnou pracovat, dalších 37,8 procenta chce nastoupit do praxe a zároveň pokračovat ve studiu, 48,3 procenta středoškoláků plánuje pouze pokračovat ve studiu.

Nadpoloviční většina těch studentů zdravotnických oborů, kteří hodlají zůstat v českém zdravotnictví, plánuje zamířit do nemocnic. Jen 12,8 procenta preferuje práci v ambulanci a 25,7 procenta v jiném zdravotnickém zařízení.

Nejčastějším důvodem pro studenty, kteří preferují práci v zahraničí, jsou lepší platové podmínky (32,2 %), získání zkušeností ze zahraničí (23,1 %) a možnost studia cizího jazyka (19,7 %). Nejčastěji studenty, kteří plánují pracovat v zahraničí, láká Německo (20 %).

Respondenti byli z 59 procent studenti středních škol, z 15 procent studenti vyšších odborných škol a z 26 procent studenti vysokých škol, přes 90 procent tvořily ženy.

Podle předsedy představenstva Nemocnice České Budějovice MUDr. Ing. Michala Šnorka pandemie covidu zvýšila prestiž zdravotníků – nelékařů, která podle něj může být pro některé studenty důležitější než finanční ohodnocení. „Nyní již víme, že rok pandemie a mimořádného fyzického i psychického vypětí zejména nelékařského zdravotnického personálu neodradil mladé lidi od studia zdravotnických oborů. Na jihu Čech je tomu dokonce naopak, zájem uchazečů je proti minulým letům zhruba dvojnásobný,“ uvedl ředitel Šnorek pro HCI Institute jako komentář k průzkumu.

Toho si všímá i MUDr. Pavel Vepřek, předseda Sdružení Občan. „Do příchodu loňského roku byl zájem o studium sesterských profesí menší, než byla kapacita vzdělávacích institucí. O obrat se postarala PR kampaň koronaviru, která nasvítila význam zdravotnictví. Podle mých informací je zájem o studium sesterské profese nyní enormní,“ uvedl doktor Vepřek.

K věci...
Nejčastější důvody studentů, kteří uvedli, že po škole preferují práci v jiném segmentu:
  • Obor nenaplňuje mé očekávání 39,2 %
  • Práce není dostatečně finančně ohodnocena 25 %
  • Nejsem připraven/a na práci s lidmi a ve směnách 13,2 % 2
  • Nelékařské zdravotnické povolání nemá dostatečnou prestiž 8,1 %
Zdroj: HCI Barometr mezi sestrami 2020


Představa o platu sedí. Akorát bez příplatků a služeb

Pro výběr pracovního místa je podle studentů nejdůležitější jistota a stabilita v práci, dále pracovní kolektiv a na třetím místě plat.

Nejčastější představa o adekvátní a dostatečné výši platu po zapracování je mezi 30 000 a 40 000 korunami hrubého bez jakýchkoli služeb a přesčasů. Zhruba 40 procent respondentů si přitom představuje adekvátní plat ve svém oboru pro člověka po zapracování vyšší než 40 000 korun měsíčně bez přesčasů a příplatků.

Základní tarif u odměn sester v lůžkové péči přitom dlouhodobě tvoří jen zhruba 60 procent celkové průměrné měsíční odměny.

„Představa absolventa o nástupním platu okolo 30 000 korun a po zapracování plat 40 000 korun hrubého bez přesčasů, služeb a příplatků, to zdaleka neodpovídá realitě,“ upozornila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková. „Představa o základním platu budoucích zdravotníků po zapracování je ještě více vzdálená realitě než plat nástupní. Všichni víme, že v odměňování jsou v českém zdravotnictví obrovské rozdíly. A absolvent si dnes pečlivě vybírá, kam nastoupí. Nevyhovující finanční ohodnocení jako nejdůležitější faktor, který by byl důvodem k odmítnutí pracovní nabídky, je více než přesvědčivý,“ upozorňuje předsedkyně Žitníková.

V roce 2018, což jsou poslední oficiálně publikovaná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, byl průměrný plat všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnictví (kde platí platové tabulky) 40 803 korun. Průměrná mzda byla 33 680 korun. To včetně všech příplatků a přesčasů. V roce 2019 podle tiskové zprávy s předběžnými daty ÚZIS pouze v segmentu lůžkové péče dosáhly odměny sester v průměru (celkový průměr platů a mezd, všechny segmenty lůžkové péče) 43 865 korun měsíčně.

K nadhodnoceným představám o odměňování mohou někdy přispívat vyjádření politiků. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek 3. června ve Sněmovně prohlásil, že průměrný plat u „sestřiček“ letos dosáhne 58 200 korun. Podrobněji údaj nevysvětlil. Může tedy například jít o číslo ovlivněné mimořádnými odměnami nebo se může vztahovat jen k vybranému segmentu zdravotnictví.

 

K věci...
MŠMT k průzkumu HC Institute mezi studenty zdravotnických oborů Barometr mezi sestrami potvrzuje trendy, které indikují i národní a mezinárodní šetření prováděná pravidelně mezi studenty a absolventy vysokých škol v České republice. Podle výsledků posledních ročníků těchto šetření (EUROSTUDENT 2019, ABSOLVENT 2018) mají studenti i absolventi oborů zdravotní a sociální péče specifické postavení. Tyto obory jsou totiž dlouhodobě hodnoceny jako jedny z nejnáročnějších z hlediska požadavků kladených na znalosti a dovednosti, získávané nejen během studia, ale i v celoživotním kontextu. Studenti zdravotnických oborů jsou motivovaní k výkonu naplňující práce, zároveň ale hodnotí studium tohoto oboru jako vysoce společensky prestižní. Absolventi oborů zdravotní a sociální péče vykazují dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti a zároveň – na rozdíl od absolventů mnoha jiných oborů – nacházejí uplatnění nejčastěji ve svém oboru, tj. ve zdravotnictví nebo sociálních službách.
Rostoucí zájem o studium v oborech vzdělání se zaměřením na ošetřovatelskou péči
Na základě novely zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), bylo zrušeno povolání Zdravotnický asistent a bylo nahrazeno povoláním Praktická sestra, které má širší odborné kompetence. To se projevilo i zvýšeným počtem zájemců o studium oboru vzdělání Praktická sestra ve středních školách. Po maturitní zkoušce se k dalšímu studiu na vysoké či vyšší odborné škole hlásí okolo 80 % absolventů a na trh práce jich vstupuje okolo 20 %. Poměrně vysoký zájem o studium zdravotnických oborů v rámci vyššího odborného vzdělávání a v rámci vysokoškolského vzdělání je dán rovněž nastavením kvalifikačních požadavků na výkon povolání Všeobecná sestra.
Praktické vyučování
Žáci oboru vzdělání Praktická sestra v průběhu studia absolvují až 1 728 hodin výuky prakticky zaměřeného vzdělávacího okruhu Ošetřovatelství a ošetřování nemocných. Počet hodin praktického vyučování, který absolvují studenti vyššího odborného vzdělávání, je pak v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU), která stanoví, že odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči obsahuje nejméně 4 600 hodin, z nichž jednu polovinu představuje praktické vyučování.
Platové podmínky absolventů
Nově Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS) vyjednala s MPSV sjednocení platového zařazení absolventů oboru vzdělání Diplomovaná všeobecná sestra vyšších odborných škol s absolventy bakalářského studijního oboru Všeobecná sestra na vysokých školách. Tato úprava by měla být podle sdělení předsedy UZS Ing. Jiřího Horeckého, Ph.D., MBA, účinná od července/ srpna 2021. Tím dojde k narovnání dosavadních platových rozdílů mezi absolventy vyššího odborného a vysokoškolského vzdělávání.
Závěr
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) si je plně vědomo specifičnosti a náročnosti studia ve zdravotnických oborech. Pro práci ve zdravotnictví jsou totiž klíčové nejen odborné znalosti, ale i řada měkkých kompetencí. Zdravotníci musejí být schopni týmové spolupráce, jsou vystaveni mnohem vyššímu psychickému tlaku a zároveň častěji řeší krizové situace. Poslední rok jasně ukázal, že opomenutí jakékoli z těchto částí během studia či dalšího pracovního života může mít dalekosáhlé důsledky. Věřím, že díky novému Strategickému záměru ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021 budeme nadále zlepšovat připravenost absolventů zdravotnických oborů na bezesporu náročnou, ale společensky velmi potřebnou a naplňující profesi.
Zdroj: HCI Barometr mezi sestrami 2020, komentář MŠMT

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…