Budoucí sestry: slušný základní plat je 30 až 40 tisíc

Společnost HC Institute provedla na konci roku 2020 online průzkum mezi 3 268 studenty zdravotnických škol v Česku na téma jejich preference budoucího zaměstnání. Po ukončení svých studií plánuje 83 procent studentů zdravotnických oborů pracovat v českém zdravotnictví. Desetina studentů chce pracovat v zahraničí a 6,2 procenta plánuje opustit zdravotnický obor.

Podobný průzkum dělala firma i v roce 2017, kdy chtělo v českém zdravotnictví zůstat 80 procent studentů zdravotnických vysokých škol, 86 procent studentů zdravotnických VOŠ, ale jen 65 procent studentů zdravotnických středních škol.

Aktuální průzkum také potvrdil, že valná většina studentů středních zdravotnických škol chce po střední škole pokračovat ve studiu. Jen 13,7 procenta studentů středních zdravotnických škol uvedlo, že chce jít po škole rovnou pracovat, dalších 37,8 procenta chce nastoupit do praxe a zároveň pokračovat ve studiu, 48,3 procenta středoškoláků plánuje pouze pokračovat ve studiu.

Nadpoloviční většina těch studentů zdravotnických oborů, kteří hodlají zůstat v českém zdravotnictví, plánuje zamířit do nemocnic. Jen 12,8 procenta preferuje práci v ambulanci a 25,7 procenta v jiném zdravotnickém zařízení.

Nejčastějším důvodem pro studenty, kteří preferují práci v zahraničí, jsou lepší platové podmínky (32,2 %), získání zkušeností ze zahraničí (23,1 %) a možnost studia cizího jazyka (19,7 %). Nejčastěji studenty, kteří plánují pracovat v zahraničí, láká Německo (20 %).

Respondenti byli z 59 procent studenti středních škol, z 15 procent studenti vyšších odborných škol a z 26 procent studenti vysokých škol, přes 90 procent tvořily ženy.

Podle předsedy představenstva Nemocnice České Budějovice MUDr. Ing. Michala Šnorka pandemie covidu zvýšila prestiž zdravotníků – nelékařů, která podle něj může být pro některé studenty důležitější než finanční ohodnocení. „Nyní již víme, že rok pandemie a mimořádného fyzického i psychického vypětí zejména nelékařského zdravotnického personálu neodradil mladé lidi od studia zdravotnických oborů. Na jihu Čech je tomu dokonce naopak, zájem uchazečů je proti minulým letům zhruba dvojnásobný,“ uvedl ředitel Šnorek pro HCI Institute jako komentář k průzkumu.

Toho si všímá i MUDr. Pavel Vepřek, předseda Sdružení Občan. „Do příchodu loňského roku byl zájem o studium sesterských profesí menší, než byla kapacita vzdělávacích institucí. O obrat se postarala PR kampaň koronaviru, která nasvítila význam zdravotnictví. Podle mých informací je zájem o studium sesterské profese nyní enormní,“ uvedl doktor Vepřek.

Představa o platu sedí. Akorát bez příplatků a služeb

Pro výběr pracovního místa je podle studentů nejdůležitější jistota a stabilita v práci, dále pracovní kolektiv a na třetím místě plat.

Nejčastější představa o adekvátní a dostatečné výši platu po zapracování je mezi 30 000 a 40 000 korunami hrubého bez jakýchkoli služeb a přesčasů. Zhruba 40 procent respondentů si přitom představuje adekvátní plat ve svém oboru pro člověka po zapracování vyšší než 40 000 korun měsíčně bez přesčasů a příplatků.

Základní tarif u odměn sester v lůžkové péči přitom dlouhodobě tvoří jen zhruba 60 procent celkové průměrné měsíční odměny.

„Představa absolventa o nástupním platu okolo 30 000 korun a po zapracování plat 40 000 korun hrubého bez přesčasů, služeb a příplatků, to zdaleka neodpovídá realitě,“ upozornila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Bc. Dagmar Žitníková. „Představa o základním platu budoucích zdravotníků po zapracování je ještě více vzdálená realitě než plat nástupní. Všichni víme, že v odměňování jsou v českém zdravotnictví obrovské rozdíly. A absolvent si dnes pečlivě vybírá, kam nastoupí. Nevyhovující finanční ohodnocení jako nejdůležitější faktor, který by byl důvodem k odmítnutí pracovní nabídky, je více než přesvědčivý,“ upozorňuje předsedkyně Žitníková.

V roce 2018, což jsou poslední oficiálně publikovaná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, byl průměrný plat všeobecných sester a porodních asistentek ve zdravotnictví (kde platí platové tabulky) 40 803 korun. Průměrná mzda byla 33 680 korun. To včetně všech příplatků a přesčasů. V roce 2019 podle tiskové zprávy s předběžnými daty ÚZIS pouze v segmentu lůžkové péče dosáhly odměny sester v průměru (celkový průměr platů a mezd, všechny segmenty lůžkové péče) 43 865 korun měsíčně.

K nadhodnoceným představám o odměňování mohou někdy přispívat vyjádření politiků. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek 3. června ve Sněmovně prohlásil, že průměrný plat u „sestřiček“ letos dosáhne 58 200 korun. Podrobněji údaj nevysvětlil. Může tedy například jít o číslo ovlivněné mimořádnými odměnami nebo se může vztahovat jen k vybranému segmentu zdravotnictví.

Zdroj: MT