Přeskočit na obsah

Býma: Personální obměna praktických lékařů je na dobré cestě

doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.
doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. Foto SVL ČLS JEP

Jako každoročně bylo i v tomto roce snahou organizačního výboru připravit program XLII. výroční konference Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která se konala ve Zlíně od 8. do 11. listopadu 2023, tak, aby si každý našel téma, které ho zajímá, a aby zařazená témata měla co nejvyšší využitelnost v reálné praxi. Jak v rozhovoru pro MT uvedl předseda SVL ČLS JEP doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., navíc se v letošním roce po přestávce vrátila i témata zaměřená na vzdělávání zdravotních sester.

  • Co považujete za klíčová témata letošní konference?

Určitě je to problematika IT, která směřuje do primární péče a kterou by praktičtí lékaři měli co nejvíce využívat. Dalším důležitým tématem je vyřešení genderových záležitostí, zejména do budoucna, kde je potřeba počítat s tím, že 70 procent nových praktických lékařů budou ženy. Tomu je potřeba přizpůsobit celý systém tak, aby právě jim vyhovoval, tedy aby je maximálně vytížil po pracovní stránce a zároveň umožnil jejich soukromý život.

  • Jaké konkrétní kroky jste v tomto ohledu uskutečnili?

Na naše jednání jsme pozvali náměstkyni ministra práce a sociálních věcí a již jsme zahájili první rozhovory na toto téma. Druhým krokem bude, že z MPSV získáme přehled o tom, kolik lékařek – a předpokládáme, že jich je několik set – je v současné době na mateřské dovolené a mají zájem se nějakým způsobem vrátit do pracovního procesu, ale samozřejmě nemohou pracovat v klasickém schématu, které pro ně tedy musíme přizpůsobit. Jedná se i o sestry, které mají stejný problém. To je potřeba řešit, protože v některých oblastech řešíme stížnosti na nedostatek praktických lékařů, přitom máme v ČR několik set plně kvalifikovaných lékařek, které prakticky nejsou využity a nemají ani tu šanci začít pracovat. Samozřejmě spolu s tím je potřeba vyřešit i sociální stránku, tedy kdo se postará o děti atd.

  • Jaké jsou hlavní důvody toho, že tolik lékařek nemá šanci v praxi své vzdělání využít?

U lékařek přicházejících po mateřské dovolené jde především o časové důvody, ale i systémové. Nejprve musejí získat kontakt na lékaře, který je zaměstná a který jim práci umožní. Zatím je systém takový, že žena, která nejprve zůstane tři roky doma s dítětem, by se pak měla na sto procent vrátit do pracovního procesu, což z mnoha důvodů není vhodné ani možné. Myslíme si, že kdyby byly příhodné podmínky, mohla by se částečně vrátit dřív. Zde vidíme velký potenciál sdružených praxí, kdy musí být systém připraven na to, že lékař kolegyni do své ordinace přijme a ta bude pracovat za standardních podmínek tak, jak je to běžné všude na západ od nás.

  • Vrátíme‑li se k IT, před lety byl přístup především starších praktických lékařů k využívání IT v každodenní praxi spíše vlažný, nakolik se to nyní změnilo?

Myslím si, že situace je o mnoho lepší. V každém případě již máme s využíváním IT technologií mnoho zkušeností i úspěchů a je potřeba je zavést i v jiných oblastech. Máme zde problematiku umělé inteligence, kterou bychom také měli využít v rámci léčebné a preventivní péče, a je zde oblast komunikace praktiků s ambulantními specialisty, s nemocnicemi atd. Měl by fungovat jednotný systém, aby spolu všechny zainteresované složky, včetně ministerstva zdravotnictví, mohly komunikovat. Bohužel praxe je taková, že něco vedete v IT, pak to musíte přepsat na papír, ten někam poslat nebo donést a z něj se to zase přepisuje. Vznikají tak obrovské problémy a časové prodlevy. Víme, že také jednou z bolestí našeho zdravotnictví je, že nemáme pomocné profese, takže to často zbývá na lékaře. Když pak něco zbytečně píše navíc, nemůže se starat o své pacienty a vše se cyklí. Proto i tuto problematiku potřebujeme řešit. Aktuálně připravujeme s prof. Táborským pilotní projekty, jak to částečně řešit, a uvidíme, jak se nám to podaří. Nicméně v každém případě toto je budoucnost, na kterou musíme být připraveni.

  • Zmínil jste spolupráci s kardiology. S jakými dalšími odbornými společnostmi nyní spolupracujete nejintenzivněji?

V principu se všemi, protože je obrovská výhoda, že jako SVL jsme členy České lékařské společnosti JEP, která sdružuje všechny odborné lékařské společnosti. Prostřednictvím prof. Svačiny pak není problém se domluvit s každým. Samozřejmě někdy je to složitější, někdy jednodušší. Je zřejmé, že čím méně je dotyčných specialistů a čím více je pacientů, tím více práce připadá na praktické lékaře. V některých specializacích je to opačně. Nicméně se vždy musíme domluvit na nějakém standardu, kdy by pacient, který nepotřebuje specialistu, měl zůstat v primární péči. Ta by mu měla poskytovat stoprocentní péči, co se týká preskripce, sociální péče atd., a teprve v okamžiku, když jsou problémy pacienta nad možnosti PL, by měl být pacient poslán ke specialistovi, tak jako je běžné jinde ve světě. Není možné, aby kvůli omezení léků dva lékaři předepisovali jeden lék. To je ztráta času. Aby se v současné době postupovalo lege artis, praktik, který správně léčbu indikuje a doporučí, následně pacienta pošle k internistovi, ten ho znovu vyšetří a doporučí v naprosté většině totéž, co PL. Tímto postupem se opět ztrácí čas a přibývají další pacienti v řadě, kteří naprosto zbytečně čekají. To přináší problémy, ale i vyšší náklady, než by měla být potenciální úspora. Zatím jsme v podstatě nezažili, až na výjimečné případy, když praktik navrhuje něco, co se týká preskripce, že by lékař specialista jeho návrh odmítl.

  • Co praktiky v současné době nejvíce pálí v oblasti uvolňování preskripčních omezení?

Zde obecně potřebujeme systémové řešení. To znamená zrušení omezení „L“ pro praktické lékaře generálně. Dále probíhají diskuse o uvolnění konkrétních léků, které jsou ve skupině „E“, takže je mohou psát pouze specialisté. U některých skupin léků, např. u přímých antikoagulancií, končí v současné době patentová ochrana, což znamená i pokles ceny, tudíž již nic nestojí v cestě, aby tyto léky byly uvolněny i pro praktické lékaře. Máme novou ředitelku SÚKL, takže uvidíme, jestli jednání půjdou rychleji než dosud. V každém případě je zde společný zájem a s ministerstvem zdravotnictví na toto téma již jednáme.

  • Blíží se konec roku. Kdybyste měl tento rok zrekapitulovat, co považujete za nejdůležitější změnu, které jste jako praktici dosáhli?

Je těžké určit jednu věc, je jich spousta, které v harmonii dávají celek. Mám radost z toho, že se primární péče rozvíjí, že máme dostatek mladých aktivních praktických lékařů, že máme dostatek zájemců z lékařských fakult, což je spojená nádoba. Spousta z nás učí na lékařských fakultách a motivace mladých mediků, aby se věnovali tomuto oboru, je obrovská. Dá se říci, že se nám v současné době daří personální obměna, a myslím si, že v rozvoji primární péče jsme na dobré cestě.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…