Ceny energií se zklidnily, otázkou budou platy

Vysoké ceny elektřiny odstartovaly v nemocnicích různé projekty úspor. Cesty vedou přes rekonstrukce, investice do vlastní výroby, ale i přes změnu zaběhlých postupů. Nejen o očekávaných změnách v úhradách za zdravotní služby (psali jsme v MT 19/2023), ale i o inflaci debatovali na konferenci Zdravotnictví 2024 pořádané Unií zaměstnavatelských svazů manažeři z nemocnic.

Před rokem bylo jedním z hlavních témat podobného diskusního panelu zdražování energií. Ceny elektřiny, které potrápily většinu nemocnic v loňském roce nárůstem i na trojnásobek, do současné doby ze svých maxim poklesly. Kromě toho si některé nemocnice pomohly investicemi do úspor nebo do vlastních fotovoltaických elektráren.

S nákupem elektrické energie se některé nemocnice vrátily na spotové ceny. Podle sdělení v diskusi by pro většinu nemocničních zařízení letos neměla elektřina znamenat ohrožení finančního plánu.

„V Jihočeských nemocnicích se snažíme snižovat energetickou náročnost dlouhodobě, ať už jde o modernizaci kotelen, prádelen, nebo budování fotovoltaik. Některé procesy se ale neskutečně vlečou, přitom stavba fotovoltaik by měla být prioritou státu,“ zmínil Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeských nemocnic a předseda Asociace českých a moravských nemocnic.

Zatímco nad samotnou fotovoltaikou ředitelé, jejichž budovy to umožňují, neváhají, méně jednoznačná je otázka jejich doplnění bateriemi. Pro některé nemocnice se investice do baterií nevyplatí, jinde to může být naopak. „Bateriemi se dá snížit rezervovaný příkon, to smysl dává,“ popsal jednu možnost František Vlček, ředitele rozvoje a inovací holdingu AKESO.

Ján Dudra, zástupce ředitele mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice, se zmínil o energetických rezervách v samotné organizaci provozu, konkrétně při sterilizaci nástrojů – při auditu se ukázalo, že některé nástroje sterilizují zbytečně. Další úspory umožní moderní technologie s menší energetickou náročností. Naopak nárůst nákladů někteří ředitelé vidí v položkách zdravotnického materiálu. Zmínil to jak Čarvaš, tak generální ředitel Nemocnic Pardubického kraje Tomáš Gottvald.

Nejistotu u ředitelů nemocnic vzbuzují aktuální a chystané změny v otázce přesčasů. Pokud by nemocnice měly významně omezit počet přesčasů, které slouží lékaři, nebo zajistit provoz bez 24hodinových služeb, bude to pro ně znamenat vyšší náklady. Zároveň hrozí propad objemu poskytnuté péče, pokud se kvůli nedostatku sloužících lékařů bude muset omezovat plánovaná péče.