Černý kašel je zpátky

Černý kašel. Nemoc, která může být smrtelná, je na Vysočině i v celé zemi v rozmachu, a to i přes plošné očkování kojenců a předškoláků. Zatímco za celý loňský rok onemocnělo v kraji černým kašlem osm lidí, za letošních prvních devět měsíců jich bylo již 26, tedy víc než třikrát tolik.

"Nejčastěji se to týká dětí ve věku 10 až 14 let. Černý kašel se vyskytuje ale i u dospívajících a dokonce jsme měli teď i několik případů této nemoci u dospělých," popsala krajská epidemioložka Alena Dvořáková.

Epidemiologové ale uklidňují. "Nejde o nějakou epidemii. Je to důsledek i toho, že lékaři na nemoc myslí, umí ji rozpoznat a aktivně vyhledat," dodala Dvořáková. Přitom diagnostikovat černý kašel (též se mu říká dávivý), není tak jednoduché. "Kašel mohou vyvolat i jiní původci. Pokud je dlouhotrvající, začíná se pátrat důkladněji," připomněla krajská epidemioložka.

Potvrzení nemoci přinese až opakovaný rozbor krve na protilátky proti bakterii, která nemoc způsobuje.

Dětská lékařka ve Žďáru nad Sázavou Marie Košťálová měla letos ve své ordinaci pět pacientů s černým kašlem. "Základním příznakem je záchvatovitý a velmi charakteristický kašel. Kdo ho už jednou slyšel, nezapomene na něj," řekla Košťálová.

"Kašel je tak velký, že může vyvolat až zvracení a na konci záchvatu, jak se člověk snaží vykašlat hleny, vydává typický kokrhavý zvuk způsobený svíráním hrtanu. Záchvaty jsou ve dne v noci a trvat mohou i měsíc," popsala zkušená pediatrička. Nemoc se léčí podáváním antibiotik a léků proti kašli, které záchvaty zmírňují. "Léčbu konzultujeme vždy s epidemiologem. Hospitalizace většinou nebývá nutná," dodala Košťálová.

"Mám na to dosud živé vzpomínky. Žádná antibiotika tehdy nebyla, očkování také přišlo později. Dá se to přežít. Jsem živým důkazem," uklidňuje Marie Košťálová rodiče dětí.

Připouští, že problém by mohl nastat u malých kojenců, kteří ještě nebyli očkováni a nebo u dětí oslabených. Ve světě na černý kašel ročně umírají statisíce lidí. Donedávna byl černý kašel v Česku vzácnost. Očkuje se proti němu od roku 1958. Proč tedy najednou takový nárůst? Zcela jednoznačné vysvětlení odborníci nemají. "Faktorů může být více," uvedla epidemioložka Alena Dvořáková. Částečně to může být i tím, že lidé častěji cestují do rozvojových zemí a také tím, že v Česku přibývá cizinců. Vliv může mít i to, že lékaři umějí nemoc lépe diagnostikovat.

Podle Dvořákové je rozmach nemoci důsledkem slábnoucích protilátek v organismu dítěte. "Poslední povinné přeočkování se dělá naposledy v pěti a půl letech. Protilátky se postupně vytrácejí a děti nejsou chráněny. Z toho vyplývá, že je potřeba znovu přeočkovat deseti až dvanáctileté děti, které nejčastěji onemocní," domnívá se Dvořáková.

Přibude jedno očkování To chce i ministerstvo zdravotnictví, které plánuje nově zavést povinné přeočkování dětí proti černému kašli v 11 letech. "Přistoupili jsme k tomuto rozhodnutí na základě odborných analýz, které ukazují vzestup tohoto onemocnění u teenagerů způsobené především nedostatkem protilátek v organismu dítěte z prvního očkování v raném dětství," uvedl MichaelVít, náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik.

Počítá se s tím v úpravě očkovacího kalendáře už pro rok 2009. "Je ale třeba, aby poslanci schválili novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění. Chceme, aby očkování bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. I kdyby novela sněmovnou neprošla, změnu přeočkování vzhledem k černému kašli chceme v povinném očkovacím kalendáři zavést určitě. Finanční zdroje by se ale museli hledat jinde," konstatoval Tomáš Cikrt, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: Mladá Fronta DNES