Česká Akademie věd: Nový objev vyléčí mozek či srdce

Čeští vědci se během čtyř měsíců vyrovnali světové špičce. Zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám. Vyhnou se tak etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže.

Embryonální kmenové buňky představují pro mnoho vědců největší naději, jak získat "náhradní díly" pro pacienty trpící například cukrovkou, Parkinsonovou chorobou či lidí odsouzených k nehybnosti po zranění míchy. Problém je, že při získávání kmenových buněk se ničí lidské zárodky, byť ve velmi raném stadiu vývoje.

Výzkumy v posledních letech naštěstí potvrdily možnost zvrátit osud již specializovaných buněk, z nichž jsou složeny různé tělesné orgány, a "přinutit" je, aby se vrátily zpět do takzvaného pluripotentního (nediferencovaného) stavu. Tedy stavu velmi podobného tomu, v jakém jsou kmenové buňky v lidském embryu.

Přelomová je v tomto ohledu zejména práce japonského týmu z univerzity v Kjótu vedeného profesorem Jamanakou, jejíž výsledky byly zveřejněné na konci roku 2007.

Nyní tým z Ústavu experimentální medicíny AVČR vedený profesorkou Evou Sykovou a Výzkumného ústavu živočišné výroby, kde skupinu vede Tibor Moško, dokázaly během čtyř měsíců dosáhnout stejného výsledku jako japonští badatelé. Buňku odebranou z kůže vědci změnili pomocí genové manipulace a vrátili ji tak do výchozího stavu univerzální kmenové buňky. "Hlavním přínosem je fakt, že touto metodou se obejde imunitní bariéra pacienta. Všechny dosavadní kmenové buňky odebrané z embryí vyvolávají v organismu příjemce odmítavou reakci, kterou je nutné tlumit," říká profesorka Eva Syková. Podle jejích slov je rovněž výhodou, že novým postupem připravená kmenová buňka nemá tendenci měnit se v nádorovou.

Nová technologie umožní studovat příčiny onemocnění a hledání léčebných postupů. Vědci, kteří jsou aktivní v rámci Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, se tak připojili jako první v České republice k několika světovým laboratořím zvládajícím tento postup. *** "Přeprogramování" buněčných jader Husarský kousek se podařil českým vědcům. Přeměnili dospělou buňku kůže v universální kmenovou, která může vytvořit jakýkoliv orgán v těle. Postup, který zatím dovedou jen týmy v Japonsku a USA, zvládli Češi během čtyř měsíců.

Zdroj: Lidové noviny