Česká republika zažívá renesanci vakcinace proti HPV

V roce 2021 byl proti lidskému papilomaviru (HPV) naočkován rekordní počet dívek ve věku 13 až 14 let. Po několikaletém volném pádu, který započal již v roce 2014, se trend vakcinace proti HPV obrací a čísla se dostávají zpět k 70 procentům. Setrvale roste také počet proočkovaných chlapců. K udržení pozitivního trendu by mohlo výrazně napomoci také rozšíření „očkovacího okna“ na mladistvé ve věku 11 až 15 let, které bude platit od příštího roku. O stavu vakcinace proti HPV referoval poslancům Výboru pro zdravotnictví ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

Z hlediska epidemiologie dosahovala incidence maligních nádorů se vztahem k infekcím HPV mezi lety 2017–2021 v průměru 2 758 nově diagnostikovaných onemocnění ročně. Z tohoto počtu si vyslechlo nepříjemnou onkologickou diagnózu průměrně 1 614 žen a 1 144 mužů. Kromě karcinomů hrdla děložního, vulvy a pochvy se infekce HPV pojí také s nádory dutiny ústní a orofaryngu, řiti a řitního kanálu či penisu. Prevalence těchto nádorů v České republice ke konci roku 2021 dosahovala 30 771 lidí, z toho 24 016 žen a 6 755 mužů (podrobně viz tabulku). Riziko nádorových onemocnění spojených s HPV je podle ředitele ÚZIS prof. Ladislava Duška mnohdy bagatelizováno, epidemiologická data však napovídají, že rozhodně nejde o nevýznamné diagnózy. A to především s ohledem na skutečnost, že tyto nádory postihují ve velkém množství pacienty v produktivním věku. „Tyto tumory se týkají žen, mužů, chlapců i dívek. Většinou v relativně velmi mladém věku. Jsou to často maminky a tatínci od dětí. Jde o podstatnou oblast onkologie,“ zdůraznil poslancům během svého vystoupení na Výboru pro zdravotnictví prof. Dušek. Navíc pokud jde o nádory spojené s HPV u jednotlivých pohlaví, tak i přes zjevnou dominanci karcinomů děložního hrdla významně vzrostl výskyt karcinomů se vztahem k infekcím HPV u mužů. „Celkově to roste, u mužů tempem zhruba 53 procent plus od roku 2000. U žen díky poklesu výskytu nádorů hrdla děložního došlo naštěstí ke stabilizaci, a i když bych tam rád viděl pokles, epidemická situace k tomu ještě zatím nedozrála,“ konstatoval Dušek s tím, že význam těchto nádorů je s ohledem na věk pacientů pochopitelně také ekonomický. „Pokud jde o léčbu pokročilých nádorů, tam se jen v přímých nákladech veřejného zdravotního pojištění pohybujeme okolo dvou milionů na jednoho pacienta. Nezapomínejme ale, že jsou to rodiče dětí. Společenský dopad je řádově mnohem vyšší, nemluvě o lidském neštěstí,“ upozornil Dušek poslance s tím, že nákladová efektivita vakcinace proti HPV je zjevná, přesto je potřeba ji analyzovat. To potvrdil i přítomný náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, podle kterého se ministerstvo chystá v souladu s cíli Evropské komise provádět analýzy nákladové efektivity nejen při vstupu vakcín, ale také v průběhu jejich používání. „Zabýváme se určitým pilotem, kde bychom se chtěli zaobírat jak ekonomickými, tak etickými dopady vakcinace. Je potřeba počítat s tím, že mnoho vakcín nemusí být nákladově efektivních, ale není to ten klíčový a zásadní faktor pro rozhodování o tom, zda ta vakcína má své místo, či nikoli,“ uvedl Dvořáček, podle kterého i z tohoto důvodu má smysl zabývat se těmito analýzami průběžně, a nikoli jen při vstupu vakcín.

Stav proočkovanosti proti HPV

Význam vakcinace proti HPV tedy spočívá především ve skutečnosti, že představuje prevenci významné skupiny nádorových onemocnění u pacientů často v produktivním věku a umožňuje ušetřit nejen jejich zdraví a životy, ale také značné finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění, jakož i sekundární společenské náklady a částky násobně vyšší. Jakékoli zvýšení míry proočkovanosti proti HPV infekcím je tedy velmi významné. Jak si tedy aktuálně vedeme? O tom informoval poslance ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Jak však upozornil, poslední kompletně sesbíraná a analyzovaná data jsou k dispozici pouze za rok 2021, neboť rok 2022 není vzhledem k rozpětí očkovaných mezi 13 až 14 lety věku stále ještě zcela uzavřen a 30 až 40 procent očkovaných ještě není do statistiky zahrnuto. Podle prof. Duška ovšem už zcela uzavřený rok 2021 naznačuje nástup pozitivního trendu ve vakcinaci proti HPV, a to jak u dívek, tak chlapců. „Ty zprávy při vší bídě, která tady byla v uplynulých mnoha letech, začínají být velmi pozitivní. V roce 2021 bylo rekordně nejvíce naočkovaných mladých dívek ve věku 13 až 14 let a proočkovanost se vrátila k poměrně hezkému trendu směrem nahoru,“ pochvaloval si data prof. Dušek (viz grafy 1 a 2). Pokles proočkovanosti začal v roce 2014 a významnější nárůst statistici zaznamenali až v roce 2020. Odhady pro rok 2022 sice podle Duška ještě nejsou úplné, ale zřejmě bychom měli opět překročit hranici 70 procent. Znamenalo by to tedy návrat k růstu, a to i v krajích, v nichž je míra proočkovanosti tradičně nižší.

Regionální rozdíly přetrvávají

Míra proočkovanosti podle Duška totiž bohužel není stejná ve všech částech České republiky. Významně nižší proočkovanost se nejen v případě vakcinace proti HPV projevuje zejména ve Zlínském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (viz graf 3). „Ty rozdíly v číslech jsou opravdu podstatné. Je to nějaké prokletí východní části republiky. Pozorujeme to například i v očkování proti spalničkám u dětí,“ povzdechl si prof. Dušek, ale s nadějí dodal, že zaznamenaný nárůst proočkovanosti byl pozorován i v těchto problematických krajích. Možné vysvětlení tohoto „prokletí“ nabídla přítomná lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková. „V době, kdy se zaváděl tento režim očkování, bylo rozhodnuto, že tyto vakcíny musejí praktičtí lékaři pro děti a dorost nejprve nakoupit a teprve po aplikaci vykázat zdravotní pojišťovně, která je následně vyplatí. Tehdy vznikl proti tomuto způsobu hrazení vakcín velký odpor a největší byl právě ve Zlínském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji,“ vysvětlovala poslankyně, podle níž tehdy protesty praktických lékařů pro děti a dorost nebyly vyslyšeny. „Staly se z nich trošku průtokáče na peníze. V krajích, které historicky nejvíce odmítaly tento způsob nákupu vakcín, proočkovanost opravdu poklesla a realita je taková, že ten pokles tam zůstává,“ vysvětlila Romana Bělohlávková, podle níž nejde pouze o vakcíny proti HPV, ale i o jiné nákladné očkovací látky, kdy i několik málo „neproplacených“ vakcín pojišťovnou může připravit tyto lékaře o tisíce korun měsíčně.

Prudký nárůst proočkovanosti chlapců

V podstatě totožné regionální rozdíly se projevují i u proočkovanosti chlapců ve věku 13 let, kterým je hrazena vakcína proti HPV od roku 2018. Například ve Zlínském kraji dosahovala v roce 2021 míra proočkovanosti pouze 27,7 procenta, zatímco v Ústeckém kraji bezmála dvojnásobku – 51,9 procenta. Druhý od konce se umístil Moravskoslezský kraj s 34,9 procenta a třetí Jihomoravský kraj s 36,7 procenta. Celkově vzato však mohou být lékaři s výsledky vakcinace proti HPV u chlapců spokojeni. „Proočkovanost chlapců velmi významně roste. Člověku by se skoro chtělo říct, že začínají dohánět dívky. Rok 2022 ještě není uzavřen, stejně jako u dívek, ale už teď ta čísla ukazují, že se možná dostaneme k 50 procentům proočkovanosti,“ předpovídal prof. Dušek. V roce 2017, tedy rok před tím, než zdravotní pojišťovny začaly vakcínu proti HPV hradit i chlapcům, podstoupilo toto očkování přibližně 8 000 chlapců, tedy necelých 16 procent třináctiletých. Rok poté se tento počet zdvojnásobil a v roce 2021 dosáhl hodnoty 26 129, tedy 42,5 procenta (viz grafy 4 a 5).

Světlá budoucnost boje proti HPV

Trend růstu proočkovanosti mladistvých proti HPV by se mohl již poměrně brzy ještě zrychlit. V současné době je hrazena vakcína proti HPV v případě, že je očkování zahájeno od dovršení 13 let do dovršení 14 let. Ve výjimečných případech pak může být vakcína hrazena i těm, kteří v řádném „očkovacím okně“ nemohli podstoupit vakcinaci ze zdravotních důvodů. Prezident republiky Petr Pavel však 5. června podepsal vládní novelu zákona o ochraně zdraví obsahující pozměňovací návrhy Senátu, které v souladu s vědeckými poznatky rozšiřují „očkovací okno“ u vybraných druhů očkování. V případě HPV tak bude vakcína od příštího roku hrazena mladistvým od 11 až do 15 let věku. Stejná novela rozšiřuje také okno pro hrazené očkování proti meningokokům ze současných 14 až 15 let na 14 až 16 let. Mimoto budou moci nově provádět vakcinaci také epidemiologové a hygienici, tedy přibližně 300 lékařů navíc. Podle senátorů by tak mělo dojít k navýšení počtu očkovacích míst. Senátory za změnu na Výboru pro zdravotnictví chválil i prof. Ladislav Dušek, podle kterého nás tento legislativní počin dostává na úroveň standardu vyspělé Evropy. „Dá se říci, že jsme jako Česká republika s tím jednoletým oknem čněli skoro jako velká výjimka. Rozšířením očkovacího okna se otevře mladým lidem možnost nechat se očkovat a věřím, že to povede k ještě vyšší proočkovanosti. Když se očkování zahájí včas, má velkou šanci přispět až k eradikaci, nebo alespoň významnému snížení zátěže těmito nádory,“ konstatoval Ladislav Dušek, podle kterého jsou trendy v boji proti nádorovým onemocněním se vztahem k HPV infekcím velmi příznivé. Česká republika se tak vedle rostoucí proočkovanosti podpořené rozšířením očkovacího okna může podle prof. Duška těšit také z dramatického zlepšení pokrytí screeningem karcinomu děložního hrdla, ve kterém se nyní v mezinárodním srovnání řadíme k lepšímu průměru Evropy.