Česko patří v rámci OECD k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů
Nízkou spoluúčast měly i Island s 17,4 a Švédsko s 18,6 procenta. Na opačném pólu stály Švýcarsko se spoluúčastí 40,3 procenta, Slovensko s 30,8, Maďarsko s 30,4 a Portugalsko s 28,5 procenta. Informují o tom statistici na svém webu.
Data zahrnují 34 členských zemí OECD, tedy vedle vybraných evropských zemí USA, Kanadu, Austrálii, Nový Zéland, Japonsko, Koreu, Turecko, Mexiku, Chile a Izrael.
V Česku tvořily výdaje veřejného zdravotního pojištění v daném roce 78,2 procenta výdajů zdravotnictví. Zhruba 5,3 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů a 16,6 procenta soukromé výdaje.
K soukromým výdajům se řadí vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky také výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. Vládní koalice se shodla na tom, že do tří let stoupne spoluúčast pacientů v Česku na 22 procent.
I přes odlišnosti ve financování zdravotnictví v jednotlivých zemích vykazují všechny evropské země OECD nadpoloviční podíl veřejných zdrojů financování, tedy veřejných rozpočtů a veřejného zdravotního pojištění. S výjimkou Maďarska, Slovenska a Švýcarska přesahuje tento podíl 70 procent, nejvyšší podíl veřejných zdrojů pak měly Dánsko s 84,5 procenta, Česko s 83,4, Island s 82,6 a Švédsko s 81,4.
Ve výši podílu veřejného zdravotního pojištění vede Česko s 78,2 procenta, následováno Francií s 72,5, Slovinskem s 71,2 a Německem s 70,5 procenta. Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví je tam financováno z veřejných rozpočtů.
Česko už řadu let dává kolem sedmi procent HDP na zdravotnictví, v roce 2009 to bylo 8,2 procenta, přispěl k tomu růst výdajů zdravotního pojištění i spoluúčasti, ale také absolutní pokles HDP v Česku. Podobný skok kvůli absolutnímu poklesu HDP zaznamenaly Dánsko, Německo, Nizozemsko, Slovensko a USA.
Ve výdajích na jednoho obyvatele v přepočtu kupní síly a cenové hladiny v dané zemi Česko převyšuje Polsko, Maďarsko a Slovensko, ale nedosahuje úrovně většiny zemí OECD. Vedle USA mají nejvyšší tyto výdaje Norsko, Švýcarsko a Nizozemsko, a to zhruba 2,5 násobek výdajů Česka.
Výdaje na zdravotnictví v roce 2009 podle zdrojů financování jako procento z celkových výdajů na zdravotnictví ve vybraných zemích OECD
| země | veřejné výdaje | z toho - veřejné zdravotní pojištění
|
- veřejné rozpočty | soukromé výdaje |
| Česko | 83,4 | 78,2 | 5,3 | 16,6 |
| Belgie | 75,1 | 63,8 | 11,3 | 24,9 |
| Dánsko | 84,5 | 0 | 84,5 | 15,5 |
| Finsko | 74,3 | 15,7 | 58,6 | 25,7 |
| Francie | 78,1 | 72,5 | 5,6 | 21,9 |
| Island | 82,6 | 28,1 | 54,5 | 17,4 |
| Japonsko | 80,4 | 72 | 8,4 | 19,6 |
| Lucembursko + | 82,4 | 73,9 | 8,5 | 17,6 |
| Maďarsko | 69,6 | 60,1 | 9,5 | 30,4 |
| Německo | 77,3 | 70,5 | 6,8 | 22,7 |
| Polsko | 72,3 | 64,7 | 7,6 | 27,7 |
| Portugalsko + | 71,5 | 0,8 | 70,7 | 28,5 |
| Rakousko + | 78,6 | 46,8 | 31,8 | 21,4 |
| Slovensko | 69,2 | 62,6 | 6,6 | 30,8 |
| Slovinsko | 72,6 | 71,2 | 1,4 | 27,4 |
| Španělsko | 73,2 | 4,6 | 68,6 | 26,8 |
| Švédsko | 81,4 | - | 81,4 | 18,6 |
| Švýcarsko | 59,7 | 40,8 | 18,9 | 40,3 |
| USA | 49 | 43,2 | 5,8 | 51 |
+ údaj za rok 2008
Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky
ČTK nam
Zdroj: ČTK