Přeskočit na obsah

Chybějí sestry i lékaři, obavy ředitelů nemocnic rostou

A6 iStock-1092103510
Ilustrační obrázek. Zdroj: iStock

Podle ankety mezi řediteli nemocnic se zdá, že sílí dojem, že v Česku hrozí zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Ačkoli průzkum proběhl už na jaře, více ředitelů než před rokem vnímalo problém s přesčasy lékařů.

Celých 66 procent ředitelů českých nemocnic se podle ankety Barometr českého a slovenského zdravotnictví organizace HealthCare Institute (HCI) obává zhoršení dostupnosti. Před rokem se v podobné anketě obávalo zhoršení dostupnosti 62 procent ředitelů.

Meziročně přibylo také ředitelů nemocnic, podle kterých hrozí zhoršení kvality péče, ze 49 procent na 51 procent.

Přes 90 procent ředitelů nemocnic pociťuje nedostatek sester a 87 procent ředitelů vnímá ve své nemocnici nedostatek lékařů. Nejvíce z lékařů chybějí internisté, pediatři a neurologové.

Celkem 69 procent ředitelů považuje za problém přesčasovou práci lékařů.

Podle MUDr. Tomáše Gottvalda, generálního ředitele Nemocnic Pardubického kraje, a. s., preferují dnešní absolventi lékařských fakult ty obory, ve kterých budou mít dobré uplatnění v ambulanci. „Ředitelé nemocnic vnímají ve zvýšené míře jako problém zejména nárůst nedostatku lékařů, a to navzdory faktu, že jejich obecné počty v ČR dlouhodobě spíše rostou. Do personální situace jednotlivých nemocnic se tak nejspíš začíná propisovat postupná změna genderového poměru nastupující generace lékařů a s tím související preference některých oborů směřujících spíše do ambulantního sektoru. V některých oborech je situace složitá již dnes (jak koneckonců ukazuje průzkum na oborech, jako jsou vnitřní lékařství, pediatrie či neurologie), v dalších se pravděpodobně více projeví v řádu let (např. chirurgie),“ komentoval pro HCI MUDr. Tomáš Gottwald.

Ing. Michal Čarvaš, člen představenstva Jihočeských nemocnic a předseda Asociace českých a moravských nemocnic, v souvislosti s anketou podotýká, že ředitelé nemocnic po řešení dlouhodobých problémů ve zdravotnictví volají roky a nástroje, které na získání personálu mají, už využívají – a nestačí to. „Je jasná obava ze zhoršení kvality i dostupnosti péče. To souvisí s rostoucím nedostatkem lékařů i zdravotních sester. Na všech frontách běží a funguje spolupráce s lékařskými fakultami i dalšími školami, nefinanční benefity pro zaměstnance, náborové příspěvky i snaha brát zaměstnance z Východu. Tedy management dělá, co může, to ale nestačí a stačit nemůže a nebude,“ uvádí pro HCI Čarvaš.

Také předseda představenstva Nemocnice České Budějovice MUDr. Ing. Michal Šnorek vyzývá k potřebným změnám. „Letos poprvé se v odpovědích ředitelů nemocnic v České republice objevuje negativní hodnocení kvality českého systému zdravotní péče. Zároveň jsme svědky významného nárůstu obav ze zhoršení její kvality i dostupnosti. Více ředitelů než vloni také vidí možnost zlepšení kvality zdravotní péče ve své nemocnici. Tyto ukazatele dohromady hodnotím jako zvednutý prst ze strany ředitelů nemocnic směrem k exekutivě a zároveň cítím obavu, aby tento trend nenabral nebezpečnou rychlost, pokud by nebyly řešeny příčiny potenciálně selhávajícího systému českého zdravotnictví,“ uvedl Šnorek pro HCI.

Z pohledu bezpečnosti je podle ankety mezi řediteli nemocnic největším rizikem syndrom vyhoření a agresivita pacientů a jejich příbuzných.

Valná většina ředitelů nemocnic si myslí, že zavedení nové směrnice NIS2 o bezpečnosti sítí a informačních systémů povede k navýšení nákladů nemocnice. Celkem 29 procent ředitelů by uvítalo změnu oborového zaměření své nemocnice ve smyslu zrušení neperspektivních oddělení a posílení oddělení perspektivních, taková změna by podle nich nemocnici prospěla.

Podle 82 procent ředitelů nemocnic v Česku je potřeba zavádět opatření vedoucí k zefektivnění také v jejich nemocnici.

Ředitelé 41 slovenských nemocnic ve stejné anketě měli ještě větší obavy o dostupnost péče i o kvalitu péče. Nedostatek lékařů na Slovensku vnímá menší podíl ředitelů než v Česku (68 %) a nedostatek sester též (78 %). Zatímco ředitelé nemocnic v České republice většinově považují kvalitu systému zdravotní péče v celoevropském srovnání za dostatečnou (96 %), na Slovensku je situace o poznání horší. Jen 32 procent ředitelů tamních nemocnic je spokojeno s kvalitou systému zdravotní péče.

V 15. ročníku průzkumu mezi řediteli nemocnic v České republice a ve Slovenské republice Barometr zdravotnictví 2023 organizace HCI, který proběhl během dubna až června, byli osloveni ředitelé 146 nemocnic s akutními lůžky v České republice a odpovědělo 45 z nich. 

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…