Chybí lékaři i sestry. Proč?

Chřipková epidemie, na kterou před několika dny upozornil i hlavní hygienik, začíná děsit lékaře. Zdravotnická zařízení se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem doktorů a sester, kteří jim v případě nemoci budou na odděleních chybět ještě víc.

Na začátku ledna měla Vsetínská nemocnice volná místa pro sedm lékařů. "V nabídce byly i pozice sester pro oddělení chirurgie, ARO, interna a Léčebna dlouhodobě nemocných. Mimo to nám chybí i jedna fyzioterapeutka a zdravotnický laborant na oddělení lékařské mikrobiologie," vyjmenovala mluvčí Vsetínské nemocnice Lenka Plačková.

Mimo to tamní ortopedické oddělení a centrální operační sály a sterilizace postrádají vrchní sestry. "K 2. lednu jsme měli šest set šedesát šest pracovních míst, neobsazených jich bylo třicet," shrnula Plačková.

Největší problém, se kterým se nemocnice ve Vsetíně potýká, je získávání lékařů a sester s potřebnou kvalifikací. "Například pro intenzivní péči na oddělení ARO," uvedla Plačková.

Pět lékařů postrádají také v Uherskohradišťské nemocnici. "Našimi nejbolestivějšími místy jsou neurologické, ORL, radiodiagnostické a porodnicko-gynekologické obory. Naopak sester máme momentálně dostatek," sdělil mluvčí zařízení Jan Hrdý.

Lépe na tom nejsou ani v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. Tamním vedoucím pracovníkům přidělávají vrásky na čele lékařky odcházející na mateřskou dovolenou.

"Citlivěji se projevuje nedostatek čtyř až pěti lékařů v Léčebně dlouhodobě nemocných. Stavy ale postupně doplňujeme absolventy, kteří končí prakticky během celého roku," sdělila mluvčí nemocnice Karla Havlíková.

"Na všech odděleních nám schází také sestry, nejvíce jich ale postrádáme na interní klinice, na lůžkové části následné péče, na neurologii, traumatologii a ORL. Důvodem je nejen jejich odchod na mateřskou, ale i to, že mnoho absolventek dál studuje na vysoké škole. Malé procento sester odchází do farmaceutických firem," doplnila Havlíková.

Kromě toho krajská nemocnice potřebuje podle ní čtyři zdravotní a dva farmaceutické laboranty a jedenáct radiologických asistentů. Chybějící zdravotnický personál na oddělení postrádají také v Kroměřížské nemocnici.

"Momentálně máme na úřadu práce vyvěšenou poptávku po lékařích z oborů chirurgie, gynekologie, plicní, neurologie a anesteziologicko-resuscitační," potvrdil náměstek léčebně preventivní péče a primář interního oddělení Pavel Třeštík.

Šanci, jak získat nové zdravotníky, vidí mnohé nemocnice v takzvaných rezidenčních místech. Projekt, který má finančně podpořit vzdělávání lékařů a dalších zdravotnických pracovníků ve vybraných oborech, odstartovalo v letošním roce ministerstvo zdravotnictví.

"Víme, že v některých oborech i regionech je lékařů a sester nedostatek, chybí především na Moravě. Platí, že čím dál od Prahy, tím je problém větší," konstatovala náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Helerová.

Právě proto vznikl nápad hradit nemocnicím takzvané rezidenty. "Zaplatíme zaškolování i plat téměř dvou tisíc absolventů škol. Do poloviny března si mohou o přidělení dotace na rezidenty požádat všechny nemocnice nebo další zdravotnická zařízení, která mají akreditována vzdělávací pracoviště," podotkla.

Takto byministerstvo zdravotnictví mělo během příštích pěti let rozdělit přibližně pět set milionů korun. Ze šesti tisíc doktorů by tak mohlo na náklady státu začít nově studovat asi tři sta lidí, v nelékařských povoláních se počítá s asi devatenácti sty rezidentskými místy. Po zveřejnění metodických pokynů k rezidenčním místům se však ukázalo, že ani tyto prostředky nebudou stačit.

"Ministerstvo zveřejnilo několik projektů, do kterých se nemocnice mohou hlásit. Dva se týkají lékařů a jeden nezdravotnických povolání," přiblížil náměstek Kroměřížské nemocnice Třeštík.

V jednom projektu, kam je zařazen například obor vnitřní lékařství, je však na celou dobu vzdělávání vyčleněno na lékaře pouze třicet tisíc korun. "Když jsem to rozpočítal, zjistil jsem, že to je asi čtyři sta šestnáct korun na měsíc. Pokud jsou náklady na vzdělávání tři sta korun, na plat rezidenta a jeho školitele zůstane měsíčně asi stovka," upozornil.

O moc pozitivní není ani druhý projekt pro vzdělávání lékařů. "V tomto případě vychází hrubá měsíční mzda rezidenta na asi devět tisíc korun. Pokud k nám ale nastoupí absolvent školy, má jako nováček měsíční plat asi šestnáct tisíc korun," srovnal Třeštík.

"Podle mého názoru by se z těchto peněz měly hradit veškeré náklady na vzdělání rezidenta, který by určitě neměl být oproti ostatním lékařům v nerovnosti. Tento systém se zřejmě vyplatí pro ty, kteří se vzdělávají na nějaké klinice, a protože se už početně nevešli do tabulek, nedostávají žádnou mzdu. Ti budou i za tyto peníze určitě rádi," míní.

I přes nepříznivé podmínky, které ministerstvo zdravotnictví nastavilo, se však bude také Kroměřížská nemocnice o rezidenční místo ucházet. "Velký zájem má například primářka z anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Právě v tomto oboru se bude také přidělovat nejvíce míst, protože takto vzdělaní lidé často odcházejí za prací do zahraničí," vysvětlil Třeštík.

Pokud se totiž budou lékaři vzdělávat jako rezidenti, budou muset s ministerstvem uzavřít dohodu, podle níž zůstanou pět let od vykonání atestace v České republice. V opačném případě by náklady, které jejich studium stálo, museli zaplatit.

Podobnou dohodu uzavírají se svými zaměstnanci podle zákoníku práce také mnohá zdravotnická zařízení. Například v Kroměřížské nemocnici hradí studujícímu lékaři větší část nákladů spojených se vzděláním, on však musí podepsat, že po získání atestace v nemocnici dalších pět let zůstane.

"Protože jsem si nebyla jistá, že v Kroměříži takovou dobu zůstanu, dohodu jsem prozatím nepodepsala. Navíc je v ní podmínka, že náklady musí dosáhnout alespoň pětasedmdesáti tisíc korun, což v mém případě zatím není," vysvětlila internistka Ivana Horková, která se v současné době vzdělává v oboru geriatrie.

"Konkrétně tento obor je pouze v Havlíčkově Brodě a jeden den na takovém pracovišti mě stojí asi tisíc korun," uzavřela Horková.

Zdroj: Mladá Fronta DNES