Chybí sestry. Zavřeli část českobudějovické chirurgie

Kvůli nedostatku zdravotních sester musela českobudějovická nemocnice uzavřít jednu stanici svého chirurgického oddělení. Znamená to, že nyní je tam prázdných osmadvacet lůžek, což je čtvrtina oddělení.

"Odešly nám tam čtyři těhotné sestry, proto jsme museli stanici uzavřít. Předpokládáme, že ji znovu otevřeme do čtrnácti dnů," potvrdil ředitel špitálu Břetislav Shon.

Právě největší jihočeská nemocnice v Budějovicích, která zaměstnává 1 350 sester a dalších profesí středního zdravotnického personálu, hledá nejvíc nových posil.

V tak velkém pracovním kolektivu odchází nejvíc těhotných sester i těch starších, které míří do penze. Roli často hraje i nízké pracovní ohodnocení fyzicky i psychicky náročné práce. Fakt je, že nástupní plat absolventky zdravotnické školy v nemocnici je třináct tisíc korun hrubého.

K tomuto výdělku se připočítávají příplatky za noční směny, víkendy a svátky. Pro kvalifikované sestry, které dnes musí mít vesměs minimálně bakalářské vzdělání, je takové ocenění výsměchem.

Některé absolventky proto do nemocnic vůbec nechtějí, další to zkusí a odcházejí jinam. Třeba do Domova důchodců na Dobré Vodě u krajského města nastoupilo v posledních letech nejméně pět vysoce kvalifikovaných sester z nemocnic.

"Pracovala jsem na ARO v píseckém špitále a centrálních operačních sálech. Mám dva univerzitní a jeden neuniverzitní titul a v nemocnici jsem byla placená jako středoškolská sestra. Na jednu stranu mi chybí akutní medicína, ale na druhou po mně v nemocnici nemohou vyžadovat, abych dělala ve stresujícím třísměnném provozu za ty peníze," podotkla devětadvacetiletá Hana.

Nyní je staniční sestrou v dobrovodském domově, kde má na starosti 43 seniorů. Zatímco v menších špitálech většinou scházejí sestry hlavně na odděleních intenzivní péče, léčby dlouhodobě nemocných či interně, v českobudějovické nemocnici si mohou nové uchazečky o práci vybírat prakticky ze všech oddělení.

Cizinky pracují na pozicích středního zdravotnického personálu v jihočeských nemocnicích jen výjimečně. Například v táborské nemocnici je zaměstnána jako sanitářka už asi patnáct let Ukrajinka, která v Táboře žije.

Asi nejvíc ošetřovatelek ze zahraničí pracuje v současné době v českokrumlovské nemocnici, i když také tam se dá jejich počet spočítat na prstech jedné ruky.

"Cizinky máme a jsme s nimi spokojeni. Zaměstnáváme tři ženy a jednoho muže. Jedna Ukrajinka se tu vdala, žije v Krumlově trvale a teď máme další dvě čerstvé ošetřovatelky - jedna je z Kazachstánu a druhá z Ukrajiny. Obě mají vysokoškolské vzdělání, ale zatím dělají sanitářky. Musí žádat o uznání kvalifikace, protože nejsou ze zemí Evropské unie," popsala hlavní sestra nemocnice Dana Podholová.

Upřesnila, že čtvrtou zahraniční posilou v ošetřovatelském týmu krumlovské nemocnice je zdravotní bratr ze Slovenska. Do jižních Čech přesídlil za prací vloni v říjnu.

Krumlovská i strakonická nemocnice postrádají kvalifikované sestry především na úsecích akutní medicíny, jako je anesteziologicko-resuscitační oddělení či jednotka intenzivní péče. Obě nemocnice lákají nové posily také na náborový příspěvek ve výši dvacet tisíc korun.

"Kvalifikované zdravotní sestry se snažíme i lépe zaplatit než dřív. Zatímco v minulosti jsme se museli řídit tabulkami, podle nichž se platy zvyšovaly podle věku, a ne podle odvedené práce, nyní máme profesní smlouvy, v nichž můžeme lépe ocenit jednotlivé profese podle jejich náročnosti," srovnává ředitel krumlovské nemocnice Josef Kučera.

Nejvíce berou 22 242 korun Nejvyšší průměrné platy dávala vloni zdravotním sestrám písecká nemocnice, a to 22 242 korun. Na druhém místě byla krumlovská nemocnice s průměrnou mzdou 22 097 korun. Jsou to platy vysoko nad celostátním průměrem v nemocnicích, který vloni činil zhruba 17 tisíc.

Některé špitály se snaží motivovat své zaměstnance kromě běžných odměn i příspěvky na životní a penzijní pojištění. Například českobudějovická nemocnice zaplatila vloni zhruba dvěma třetinám ze svých sester 12 tisíc korun na životní a dalších 12 tisíc na penzijní pojištění.

"Cílem tohoto příspěvku je naučit naše sestry spořit a myslet na vytvoření finanční rezervy do budoucna," vysvětlil ředitel Shon. Zajímavé je, že tři nemocnice v regionu mají středního zdravotnického personálu dostatek.

Problémy se sháněním zdravotních sester nemusí vůbec řešit v Písku, Prachaticích ani v Táboře. Zatímco celkem chybí ve čtyřech špitálech 72 sester, naopak jen v Táboře jich mají na letošek v záloze dalších třicet devět.

Zdroj: Mladá Fronta DNES