Co lidem brání chodit na prevenci? Neznalost, čas nebo nespokojenost

Průzkum ukázal, že 14 procent lidí zásadně zanedbává prevenci u praktika, zubaře nebo gynekologa. Dalších 39 procent chodí na prevenci nepravidelně. Někteří ani nevědí, že by na preventivní prohlídky chodit měli.

Lidé si myslí, že by dodržovali pravidelné preventivní prohlídky, kdyby je na ně lékaři zvali. Ukázal to průzkum think‑tanku Ministr zdraví ve spolupráci s NAPO a PAQ Research realizovaný v průběhu dubna 2023.

Výzkumníci se lidí ptali, jestli chodí na preventivní prohlídky k registrujícím lékařům v doporučeném intervalu. Valná většina dospělých deklaruje, že na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, zubaři a gynekologovi chodí. Ne všichni z nich ale tak často, jak by měli. 48 procent respondentů tvrdí, že jsou v tom vzorní a dodržují všechny jmenované oblasti preventivní péče. Ovšem 39 procent dotázaných sice na všechny prevence chodí, ale nedodržuje doporučené intervaly alespoň u jedné z prohlídek.

A pak je tu dalších 14 procent respondentů, kteří nebyli alespoň na jedné z uvedených preventivních prohlídek v posledních 10 letech vůbec, a prevenci tak zanedbávají zásadně.

Někteří zcela vynechávají více prohlídek, někteří jen jednu. V posledních deseti letech nebylo u praktika na prevenci pět procent lidí a u zubaře sedm procent lidí. Z těch, kdo k zubaři na každoroční prohlídku nechodí pravidelně, třetina svého registrujícího zubaře nemá. Další důvody nechození k zubaři jsou podle průzkumu obavy z finančních nákladů (15 %), obavy z bolesti (14 %) a nedostatek času (11 %).

Gynekologickou prevenci úplně ignoruje ještě větší podíl pacientek. Osm procent žen nebylo více než deset let na prohlídce u gynekologa. Nejhůř jsou na tom s docházkou ke gynekologovi důchodkyně. Pravděpodobnost, že budou dodržovat pravidelné gynekologické prohlídky v předepsaných intervalech, je u nich trojnásobně nižší než u zaměstnankyň.

Na preventivní prohlídky u praktického lékaře pravidelně chodí lidé starší 54 let statisticky spíše než lidé do 34 let věku. Dospělí, kteří to mají ke svému praktikovi déle než hodinu cesty, mají menší pravděpodobnost chodit na prevenci než ti, kteří to k lékaři mají méně než 15 minut.

Co by přimělo lidi chodit na prevenci?

Těch lidí, kteří uvedli, že chodí k praktickému lékaři méně často než jednou za dva roky, se výzkumníci zeptali, co by je přimělo chodit na preventivní prohlídky častěji. Z nabízených možností se nejvíc zamlouvaly dvě. 82 procent respondentů by prý určitě nebo spíše přimělo chodit častěji to, kdyby je na preventivní prohlídky lékař pravidelně zval pomocí SMS, e‑mailu, telefonátu nebo podobně. 78 procent by přimělo (určitě nebo spíše), kdyby kontrola začala v domluvený čas bez čekání navíc v čekárně.

Průzkum tak naznačuje, že by jednoduché zvaní mohlo mít potenciál zvýšit účast lidí na preventivních prohlídkách.

Výzkumníci se také ptali, jestli by respondent chodil na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, kdyby za to dostal finanční odměnu, a to v různé výši. Podle odpovědí se zdá, že by nemalou část těch, kteří nechodí, mohla motivovat i částka 50 korun. K 68 procentům lidí, kteří k praktikovi na prevence už nyní chodí, by mohlo přibýt dalších 13 procent. S finančním příspěvkem 400 korun by se celková účast na prevenci u praktika zvýšila dokonce nad 90 procent.

Co je a co má být obsahem preventivní prohlídky

S pravidelnou účastí na preventivních prohlídkách souvisí i to, jak je pacient se svým praktickým lékařem spokojen a jak vnímá obsah prohlídek. Spokojení pacienti a lidé, kteří udávají, že lékař při prohlídce provedl více úkonů, chodí na prohlídky svědomitěji.

Na preventivních prohlídkách podle respondentů některé úkony neprobíhají. Třetina dospělých uvádí, že jejich poslední prohlídka obsahovala pouze menšinu předepsaných úkonů. Tento nedostatek vnímají zejména ti, kteří na preventivní prohlídky chodí méně často. Naopak pacienti, kteří při prevenci absolvují více předepsaných úkonů, chodí na prohlídky častěji. Praktičtí lékaři podle výsledků průzkumu nejčastěji provádějí měření tlaku, zatímco jiné úkony, jako je vyšetření kůže nebo sluchu, někdy podle pacientů opomíjejí.

Podle členů Ministra zdraví by pomohlo, kdyby bylo mezi pacienty jasnější povědomí o obsahu preventivních prohlídek v primární péči a mezi praktickými lékaři naprosto jasný konsensus, jak prevenci dělat u jednotlivých skupin pacientů. „Měli bychom zvyšovat povědomí o tom, jaká sada vyšetření je standardním obsahem prevence a co je jejich účelem. Mělo by to být jasně pochopitelné pro praktické lékaře i pro pacienty,“ uvedl Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a člen think‑tanku Ministr zdraví. „Mohla by se měřit kvalita jednotlivých poskytovatelů primární péče, aby se rozdíly mezi jednotlivými ordinacemi zmenšily,“ dodává.

Průzkum také potvrdil, že se v populaci stále vyskytuje nepochopení principu prevence. Mezi důvody, proč lidé nechodí na preventivní prohlídky, se často objevovalo přesvědčení, že pokud se člověk cítí zdráv, na prohlídku nemusí. Na otázku, proč nechodí v praktikovi pravidelně jednou za dva roky na prevenci, zvolilo 49 procent dotázaných možnost, že nemají žádné problémy ani bolesti. „To de facto znamená, že lidé do velké míry neakceptují princip preventivní prohlídky nebo mají obavy, co by se mohli dozvědět. Proto navštěvují lékaře pouze v případě konkrétních obtíží,“ komentuje to Edita Müllerová, místopředsedkyně Národní asociace pacientských organizací (NAPO). 25 procent dotázaných uvedlo, že nevědí, kdy byli naposledy, a nikdo je nezve, 14 procent neví, že by na prevenci chodit měli.

Prevence je podle think‑tanku Ministr zdraví zásadní nástroj k udržitelnosti zdravotnictví při stárnutí populace a omezeném množství zdravotnických pracovníků. Má potenciál relativně levně prodloužit průměrnou délku života ve zdraví, zvýšit práceschopnost a šetřit kapacity zdravotních služeb. „Podstatné je komunikovat o tématech, jako je předcházení nemocem a zvyšování zdravotní gramotnosti,“ míní Tomáš Šebek, zakladatel Ministra zdraví. Připomněl, že úmrtnost z příčin, kterým lze předcházet a lze je léčit, je v České republice vyšší než průměr Evropské unie. „Z dat vyplývá, že v zemích, kde se prevence podporuje, dosahují vyššího průměrného počtu let strávených ve zdraví,“ uvádí Šebek.

Sběr dat probíhal od 11. do 18. dubna online na Českém národním panelu. Vzorek 1 022 dospělých lidí je reprezentativní z hlediska kraje a velikosti obce bydliště, pohlaví, vzdělání, věku respondenta a pracovního statusu.