Přeskočit na obsah

Co se povedlo v českém zdravotnictví

A ano – najít deset (nebo i podstatně více) věcí, které se nepovedly, by bylo snazší.


Zdravotníci ustáli epidemii COVID‑19

Na podzim dopadla na zdravotnický systém epidemie COVID‑19 (téměř) s plnou silou. Nemocnice se ale s náporem pacientů dokázaly vyrovnat – tito nemocní až na výjimky neleželi na chodbách, kdo potřeboval ventilované lůžko, měl ho, ochranné pomůcky pro personál byly k dispozici, fungovala i nadregionální koordinace kapacit intenzivní péče. V některých nemocnicích se tak ale dělo za cenu absolutního vyčerpání týmů, limitujícím faktorem byl především nedostatek sester schopných se postarat o nemocného v kritickém stavu. Podařilo se zajistit i slušnou úhradu péče o COVID‑19 pozitivní pacienty. Ta však ve většině nemocnic nedokáže nahradit výpadek z příjmů způsobený výpadkem plánovaných výkonů. Obstáli i medici a studenti ostatních zdravotnických oborů, kteří přišli do provozů s tím, že skutečně chtějí pomáhat. Bez nich by vše bylo horší.


Datový džihád z ÚZIS

Jestli někdo na systémové úrovni brání zbytečným ztrátám v důsledku epidemie COVID‑19, tak je to úzký tým vývojářů a analytiků dat Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku ČR pod vedením prof. Ladislava Duška. Na to, že stále jde o státní instituci, je jejich efektivita práce neuvěřitelná. Rychle vytvořili nadstavbu nad ISIN (Informačním systémem infekčních nemocí), která umožňuje lepší podchycení dat z laboratoří, systém elektronických žádanek spojující centrum s jakoukoli ordinací, sběr dat z nemocnic o možnosti hospitalizace pacienta na JIP a nad tím „dispečink“, který v reálném čase hodnotí lůžkové a personální kapacity vysoce intenzivní péče. To, v jaké kvalitě jsou k dispozici data o průběhu epidemie, vůbec není samozřejmé (jak jsou takové informace dále využívány, je už jiná věc). To dává určitou naději i pro vakcinaci – její úspěch nevisí ani tak na počtu očkovacích center, ale na práci s daty, aby se udržel přehled o distribuci očkovacích látek a o tom, kdo má být očkován a jestli skutečně očkován byl, kdy a jakou vakcínou.


PPF se začala vracet investice do biotechnologií

Skupina PPF Petra Kelnera po čtyřech letech prodala svůj podíl ve švýcarské biotechnologické firmě NBE‑Therapeutics společnosti Boehringer Ingelheim. Realizuje tak první významný zisk v oblasti biotechnologií. Za celou firmu zaplatí Boehringer Ingelheim 1,18 miliardy eur, pro PPF by to mělo znamenat výnos kolem osmi miliard korun. Předmětem prodeje byla hlavně patentovaná platforma ADC umožňující cílené dodání vysoce účinné chemoterapie do nádoru pomocí protilátek namířených na bílkoviny, které se vyskytují pouze na nádorových buňkách. PPF uvádí, že se jedná o největší akvizici svého druhu v Evropě za posledních deset let, tedy nejspíše nejdražší evropskou koupi biotechnologické firmy s projektem v rané fázi klinického výzkumu v onkologii. Jde tak o inspiraci, že velmi riziková investice do vývoje nového léku se může vrátit. Nic podobného se zatím české firmě nepodařilo, určitou paralelou jsou jen výnosy Ústavu organické chemie a biochemie z výzkumu profesora Antonín Holého. Ty ale mají úplně jiné historické pozadí.


Kolorektální karcinom prohrává

Po dlouhá léta Česká republika stála ve výskytu kolorektálního karcinomu na předních místech evropského žebříčku, a to jak z hlediska incidence, tak mortality. To už zdaleka neplatí. Aktuální data potvrzují pozitivní trendy. Od zavedení screeningového programu došlo ke snížení výskytu tohoto nádoru přibližně o čtvrtinu, protože u řady pacientů se daří odhalit již premaligní léze. Mortalita klesla v porovnání s rokem 2000 o čtyřicet procent. Do preventivního programu se zapojuje přibližně polovina cílové populace, což je v tuzemských podmínkách možné považovat za úspěch. Úplně se již přešlo z guajakových testů na okultní krvácení do stolice na testy imunochemické. Věková hranice pro screeningovou kolonoskopii se letos posunula z padesáti pěti let na padesát let, což umožňuje podchytit aktivnější část populace. Z hlediska nádorové prevence je důležité, že se podařilo dojednat úhradu pro test na HPV pro ženy ve věku 35 až 45 let, tato úprava by měla začít platit během příštího roku.


Online odborná komunikace se rozjela

Je až pozoruhodné, jak rychle se do virtuálního prostoru přenesly odborné vzdělávací akce. Pro některé odborné společnosti, jako třeba pro Českou kardiologickou společnost, se tato forma komunikace už stala rutinou. Ano, setkání mezi kolegy nenahradí a nikdo to nepředstírá. Na druhou stranu je vše mnohem dostupnější a prezentované informace jsou zpravidla ze záznamu k dispozici pro ty, kteří nemohli sledovat kongres v aktuálním čase. Je otázkou, zda se vůbec někdy charakter kongresů, zvláště těch mezinárodních, vrátí do starých kolejí. Pravděpodobný je přechod na hybridní formy, kdy na místo dorazí jen ten, kdo o to opravdu stojí, a ostatní zůstanou doma u počítačů. Epidemie nepochybně přinesla překvapení z toho, co všechno lze projednat telekonferenčně, a také poznání, že se skutečně létalo mnohdy zbytečně.


Telemedicína vítězkou pandemie

V roce 2020 zaznamenala nevídaný pokrok debata o ukotvení telemedicíny v českém zdravotním systému. Zatímco v předcovidové době hledaly jednotlivé telemedicínské projekty, povětšinou specializované na úzký okruh poskytovatelů nebo pacientů, vlastní cesty v nepřipraveném systému, v době covidové se projevila masivní poptávka po systémovém řešení formálního a úhradového ukotvení telemedicíny. Na zákonném rámci se sice zatím nezměnilo nic. Přesto zdravotní pojišťovny vytvořily dočasné mechanismy úhrad alespoň pro videokonzultace přes nové hrazené výkony. Významně se o veškerý další rozvoj telemedicíny u nás letos zasloužila iniciativa Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Po velmi rychlých konzultacích během několika měsíců vznikl Doporučený postup Telemedicína, který definuje telemedicínské konzultace jako zdravotní služby, jež může poskytovat jen poskytovatel zdravotních služeb s oprávněním, a navrhuje způsob regulace telemedicíny. Rok 2020 tak v telemedicíně znamenal pokrok hned v několika ohledech. Významně zvýšil poptávku po telemedicíně u pacientů i poskytovatelů. Přinesl dočasnou úhradu videokonzultací. U mnoha poskytovatelů urychlil jejich plány a aktivity v oblasti telemedicíny, které by jinak připravovali další měsíce. Posílil politickou podporu telemedicíny. Jasněji odhalil v praxi limity telemedicíny. Zbývá distanční poskytování zdravotních služeb ukotvit v zákoně pro lepší právní jistotu poskytovatelů, ale i pro možnost dlouhodobějšího nastavení úhrad, a to i jiných služeb než konzultací. Distanční zdravotní služby mají být součástí doprovodného změnového zákona k zákonu o elektronizaci zdravotnictví. Ten nabral v přípravách obrovské zpoždění. Přestože všichni tři dosavadní letošní ministři zdravotnictví vyjadřovali návrhu intenzivní podporu a přestože návrh prošel připomínkovým řízením už na přelomu srpna a září, vláda jej zatím neprojednala. Šance, že se stihne projednat v parlamentu v současném volebním období, tak pomalu klesá.


Rekordní finanční podpora státu pro zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví bezprostředně zareagovalo na jarní vlnu koronavirové epidemie návrhem na masivní zvýšení plateb státu do zdravotnictví. To navrhl tehdejší ministr Adam Vojtěch ještě v dubnu a následně je také prosadil. Díky tomu dochází letos a v roce 2021 k nebývalému růstu plateb za státní pojištěnce. Platby státu do veřejného zdravotního pojištění se zvyšovaly od letošního června o 500 korun za jednoho státního pojištěnce měsíčně a od příštího roku by měly vzrůst o dalších 200 korun na 1 767 korun za měsíc. Do zdravotnictví by tak letos šlo zhruba o 20 miliard korun více, v roce 2021 pak o 50 miliard korun více. Naopak pravidelnou valorizaci plateb státu se prosadit nepodařilo.

Díky navýšení plateb státu ustojí systém zdravotního pojištění kompenzace úhrad, které mají poskytovatelům vynahradit vyšší výdaje na služby způsobené koronavirovou epidemií, a zároveň kompenzovat propad ve vykázané péči kvůli odkládání jiné než covidové péče.

Navýšení plateb státu je tak významné, že posouvá poměry finančních zdrojů českého zdravotnictví. V roce 2019 činily platby ze státního rozpočtu zdravotním pojišťovnám 72 miliard korun, výběr pojistného činil 254 miliardy. Výběr pojistného přitom letos stagnuje a v příštím roce očekává Svaz zdravotních pojišťoven ČR jeho pokles.


Čeští vědci potvrdili léčebné účinky psilocybinu

Přes veškeré potíže s financováním výzkumu se některým tuzemským týmům stále daří držet krok s vědci v zahraničí. Příkladem může být Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Česká republika patří hlavně díky aktivitám odborníků z této instituce k hrstce zemí, kde probíhá vědecký výzkum psilocybinu na zdravých dobrovolnících. Psilocybin, psychedelická látka obsažená v lysohlávkách, je již dlouho v centru jejich pozornosti coby nadějná látka při léčbě deprese. Navíc vědci z NUDZ jako první na světě sledovali jeho efekt na spánek. I výsledky této studie podporují předpokládaný antidepresivní potenciál psilocybinu. Objev bude publikován v odborném časopise Frontiers in Pharmacology. Vědci z NUDZ získali jako první v Evropě zelenou pro zcela unikátní výzkum, kterým je srovnání antidepresivního potenciálu psilocybinu s dnes již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku ketaminem. Důležité je, že účinek této léčby by se měl projevit již po jedné nebo dvou dávkách a měl by přetrvávat relativně dlouho, třeba i tři měsíce, což je naprosto zásadní nález, který by ukazoval, že depresi je možno léčit nikoli až po jednom nebo dvou měsících, kdy nastupuje efekt běžných antidepresiv.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené