COVID‑19 je spojen s vyšší mírou výskytu nespavosti, deprese a úzkosti
Ty mohou do jisté míry vznikat jako reakce na nové, neznámé a potenciálně ohrožující onemocnění, ale částečně jsou vyvolávány dosud neobjasněnými mechanismy, kdy infekce napadá nervovou soustavu a mozek.
Podle nedávné studie Oxfordské univerzity a Centra zdravotnického biomedicínského výzkumu NIHR v Oxfordu (https://oxfordhealthbrc. nihr.ac.uk/covid‑19‑patients‑receive‑psychiatric‑diagnosis) jsou lidé po prodělání onemocnění COVID‑19 vystaveni vyššímu riziku rozvoje duševních chorob. Retrospektivní kohortová studie pracovala s daty 62 354 covid pozitivních pacientů. U celých 20 procent z nich byla během následujících 90 dnů od infekce diagnostikována duševní porucha. Zároveň se ukázalo, že tři ze čtyř těchto pacientů trpěli duševním onemocněním již před infekcí. Ukazuje se, že lidé s duševním onemocněním mají podle dostupných dat o 65 procent vyšší pravděpodobnost nákazy COVID‑19. Důvody ani zde nejsou zatím úplně jasné, mohou být ovlivněny menší ochotou a schopností těchto lidí dodržovat restriktivní opatření, ale i větší zranitelností mozku způsobenou tím, že u mnoha duševních poruch jsou významně zvýšené protizánětlivé faktory.
„Byly zde obavy, že pacienti po prodělání infekce COVID‑19 budou vystaveni vyššímu riziku problémů s duševním zdravím. Naše závěry z velké a podrobné studie ukazují, že tyto obavy jsou zřejmě oprávněné. Je třeba se na tuto situaci připravit, zejména proto, že naše výsledky mohou být ještě podhodnocené a skutečný nápor pacientů na příslušná zdravotnická zařízení může být nakonec vyšší. Je zapotřebí dalšího výzkumu především k odhalení příčin a určení nových způsobů léčby,“ upozornil prof. Paul Harrison z University of Oxford, který se na studii podílel.
Problematikou duševního zdraví se zabývala i část české studie s názvem Já a COVID‑19, na níž spolupracovali vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se spolkem Queer Geography a která vychází z anonymního dotazování, jež probíhalo od 3. do 14. dubna 2020 (www.queergeography.cz/ja‑a‑covid‑19‑vysledky). Lehké duševní potíže zde naznačily výsledky u 35 procent žen a 28 procent mužů. Jak uvedl předseda Queer Geography RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D., který pracuje i v NUDZ, studie se zaměřila na úzkostné problémy a deprese, jejichž jednoroční výskyt se v populaci pohybuje okolo 20 procent, častěji u žen. U mužů je pak běžnější nadužívání alkoholu a dalších psychoaktivních látek. Přítomnost příznaků úzkostných potíží v dotazníkovém šetření přiznalo 14 procent žen a 10 procent mužů, přítomnost deprese 15 procent žen a osm procent mužů.
Dopad COVID‑19 na spánek
První studie zaměřená na poruchy spánku v souvislosti s onemocněním COVID‑19 proběhla v Číně na vzorku 7 236 dobrovolníků (průměrný vek 35,3 roku), zhruba třetina z nich byli zdravotníci. Asi 35 procent participantů hlásilo příznaky úzkosti, 20 procent příznaky deprese a 18 procent si stěžovalo na špatnou kvalitu spánku. Rostoucí prevalence poruch spánku byla během roku 2020 sledována v řadě dalších studií na celém světě. Například v Itálii byla úzkost spojená s COVID‑19 do značné míry provázena poruchami spánku. V průzkumu 2 291 Italů jich přes 51 procent uvedlo špatnou kvalitu spánku, 32 procent značnou úzkost a téměř 42 procent vysoký distres. Další data uvádějí, že až kolem 40 procent pacientů si stěžuje na problémy s nespavostí v době onemocnění koronavirem, až dvacet procent se s ní potýká i po odeznění infekce.
V mezinárodní studii COVID‑19 Sleep Study byly zkoumány pomocí setu otázek nespavost, noční můry, spánková apnoe, vyčerpání a poruchy REM spánku. Z vyhodnocených dat se investigátoři kloní k hypotéze, že únava, ospalost a poruchy REM spánku mohou souviset s infekcí SARS‑CoV‑2 jako takovou, zatímco na nespavosti se podepisuje zejména nucený pobyt doma, úzkost a další psychosociální faktory.
Proč je spánek důležitý právě v době pandemie?
Přitom právě spánek je zásadní pro fyzické zdraví a účinné fungování imunitního systému. Je i klíčovým faktorem emocionálního a duševního zdraví a pomáhá potlačovat stres, depresi a úzkost. Pandemie koronaviru neovlivňuje každého stejným způsobem. Nemocní, kteří byli infikováni, a zdravotničtí pracovníci samozřejmě čelí přímým dopadům této nemoci. Jak se ale ukazuje, důsledky pandemie mají značný ekonomický, psychický a emocionální dopad na daleko větší množství lidí. Aktuální situace může snadno vyvolat pocit izolace a deprese, které mohou být ještě horší u lidí, jejichž blízká osoba zemřela na COVID‑19 nebo onemocněla jeho těžkou formou. Smutek a deprese pak bývají umocněny domácí izolací a je známo, že oba tyto faktory mají potenciální značně negativní dopad na spánek.
Jak odborníci připomínají, pravidelný a dostatečný noční odpočinek posiluje obranyschopnost lidského organismu, zvyšuje mozkové funkce a je prokázáno, že pravidelný spánek přispívá ke komplexnímu myšlení, učení se, paměti, rozhodování a zlepšení nálady. Naopak nedostatek spánku vede k podrážděnosti, ztrátě energie a může se odrazit v rozvoji úzkosti nebo deprese. Lékaři se shodují, že právě kvalitní spánek zlepšuje prakticky všechny aspekty zdraví, a proto si zejména v době pandemie koronaviru zasluhuje zvláštní pozornost.
Předpokládá se, že psychické problémy spojené s druhou a třetí vlnou pandemie budou mít poněkud jiný charakter než na jaře, kdy převažoval strach z neznámého onemocnění. Dnes se více projevuje negativní dopad dlouhodobého stresu z měsíce trvajícího onemocnění, které spolu se všemi souvisejícími opatřeními zásadně ovlivňuje každodenní život. Významnou roli u mnohých sehraje i sociální a finanční nejistota. I když je zatím podle posledních údajů psychiatrická péče využívána v obdobné míře jako kdykoli jindy, až čas ukáže, co COVID‑19 s naší psychikou opravdu udělal. Podle odborníků si většina nakažených projevy duševního onemocnění s infekcí zpočátku nespojuje, a situace tak bude jasnější až s několikaměsíčním odstupem.
Zdroj: MT