ČR by měla mít Akční plán rozvoje péče o předčasně narozené děti

ČTK to řekl předseda ČZF Michael Vích.

Plán bude obsahovat i návrhy změn zákonů, včetně vyčíslení financí, které na zlepšení péče budou potřeba. ČZF předá plán politikům.

"S výstupy projektu seznámíme koncem jara nejširší veřejnost. Zaměříme se na pojmenování rizik spojených s předčasným porodem ve vztahu k odkládání rodičovství do vyššího věku matky, na což navazuje výchova k zodpovědnému rodičovství," uvedl Vích.

Materiál dostanou ministerstva zdravotnictví, školství a práce a sociálních věcí. Vích očekává, že pokud plán podpoří, budou následně prosazovat i potřebné změny zákonů a zajištění financí.

V ČR se ročně rodí osm procent dětí předčasně, s porodní váhou pod 2500 gramů. Přibývá jich, důvodem je rostoucí počet vícečetných těhotenství, vyšší podíl žen, které rodí po 35. roce věku, kdy už je riziko předčasného porodu větší. Také se daří zachraňovat víc dětí extrémně nezralých, narozených v 26. týdnu těhotenství a dřív.

Analýza se zaměří na lékařskou péči i péči psychologickou a pedagogickou. Zahrne i předškolní problematiku nedonošených dětí, jejich zařazení do kolektivu a společnosti.

Současný systém péče podle odborníků právě kvůli nárůstu předčasných porodů přestává plně fungovat a hrozí, že se kvalita péče v perinatologických centrech zhorší. Postrádají podrobný popis současného stavu, stejně jako jednotný následný systém léčebně preventivní péče, aby se rizika ve vývoji těchto dětí omezila.

Nedostatečná je psychologická pomoc matkám předčasně narozených dětí. Studie přitom ukazují, že psychický stav matky může výrazně ovlivnit následný vývoj dítěte. Omezené jsou i služby poskytované rodině předčasně narozeného dítěte po předání do domácí péče, uvedl Vích.

"I proto nedílnou součástí analýzy bude také přímá podpora rodičů předčasně narozených dětí. Budeme se snažit o zkvalitnění informovanosti rodičů a komunikace mezi odborníky a rodiči prostřednictvím brožur či zdravotní sestry, která jim poskytne zdravotně sociální poradenství a psychosociální podporu, a také zprostředkovat kontakt s lékaři," shrnula Barbora Chmelíková z ČZF, s nímž na těchto cílech spolupracují nezisková organizace Nedoklubko a nadační fond Porozumění.

ČTK

Zdroj: ČTK