ČR není na nebezpečnou nákazu připravena

Česká republika není dostatečně připravena na případný výskyt, či dokonce epidemii vysoce nebezpečné nákazy, jako je například ptačí chřipka. Chybí jí speciální laboratoř pro vyšetřování nemocných, chráněn a vytrénován není ani zdravotnický personál. Na dnešním semináři v Praze na to upozornili odborníci na infekční medicínu. Šíření nebezpečných nákaz usnadňuje cestování, migrace či dovoz potravin, které by mohly zárodky obsahovat. Přenášet po světě je mohou například i tažní ptáci. Ptačí chřipka se vyskytla nejprve v Asii, nedávno se objevila již i na Urale.

Odborníci uvedli, že v ČR zatím nefunguje laboratoř a pracoviště pro lidi s nebezpečnými nákazami či podezřením na ně. Podle náměstka ministryně zdravotnictví Michaela Víta by laboratoř měla začít pracovat do konce roku. Dodal, že se dokončuje i pracoviště v nemocnici na Bulovce. Z jeho 12 lůžek čtyři poslouží pacientům s nejvyšším, čtvrtým stupněm nebezpečnosti infekce. Osm je určeno osobám, které s nimi přišly do styku, či se třetím stupněm rizika. Jemu odpovídá třeba SARS.

Náměstek doplnil, že ministerstvo by chtělo podobně dobudovalt přinejmenším sedm infekčních oddělení v regionech, nemá ale peníze. Do konce roku proto zakoupí aspoň tři bioboxy, v nichž by mohli být pacienti uloženi. Měly by být ve dvou nemocnicích v Čechách a na Moravě. "V případě, že by se vyskytla závažná infekce, tyto bioboxy jsou mobilní. Do několika hodin by byly převezeny do nemocnic (po republice), kde by byly nasazeny," uvedl Vít.

Lékaři ale před šetřením varují. "Když chce stát bezpečnost vzdušného prostoru, tak koupí za miliardy gripeny. Když chce svou bezpečnost před infekcí, jak zareaguje?" ptal se na semináři primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.

Odborníci na infekční medicínu volají mimo jiné po úpravě legislativy. Zákon a vyhláška jim nařizují nemocného izolovat, nedefinují ale stupně nebezpečnosti nákaz. Specialisté si stěžují také na nedostatečné financování. Personál podle nich není připraven k práci s nebezpečnými nákazami. Zdravotníci nemají ani ochranné obleky a zařízení, uvedli dnes v Praze. Chmelík řekl, že například jeho oddělení ochranné oděvy vůbec nemá. Lékaři zdůrazňují, že nemocného nelze jen izolovat. "Musíme se k vyděšenému člověku chovat lidsky. Je nutné technické vybavení k efektivní a humánní izolaci. Nemocný musí mít kontakt s rodinou a možnost se odreagovat," uvedl Chmelík.

V Německu funguje podle dostupných informací osm pracovišť, zaměřených na nebezpečné nákazy. Připomínají jednotky intenzivní péče. Každý z pacientských boxů se sám dezinfikuje. Je vybaven přístroji pro základní vyšetření a monitorování. Zatím poslední oddělení bylo otevřeno v Drážďanech. Stálo údajně čtyři miliony eur (asi 120 milionů korun), na stejnou částku prý vyjde roční provoz. Personál jeden den v týdnu pracuje v nejpřísnějším režimu v ochranných oděvech, připravuje se tak na mimořádnou situaci.

Zdroj: ČTK