ČR zpřísňuje podmínky pro zubaře ze zemí mimo EU

Zubaři, kteří vystudovali v zahraničí mimo EU, budou muset bez výjimky splnit stejné odborné a jazykové požadavky, jaké jsou kladeny na jejich české kolegy. Podmínky se tak pro ně výrazně zpřísní. Předpokládá se ale zhruba roční přechodné období, během něhož budou moci současní žadatelé o aprobaci své zkoušky dokončit za současných podmínek.

„Stávající praxe se zaměstnáváním cizinců ze zemí mimo EU je docela šílená. Tito kolegové musejí absolvovat nostrifikační řízení, které ověří, že jejich základní vzdělání v oboru odpovídá základnímu vzdělání v ČR, a potom musejí absolvovat aprobační řízení potvrzující jejich odbornou způsobilost, které se skládá ze tří částí – z testu, pětiměsíční praxe a zkoušky na ministerstvu zdravotnictví, která probíhá v českém jazyce, a tím se ověřuje i znalost českého jazyka,“ popsal úřadující prezident ČSK MUDr. Pavel Chrz.

V dosavadní praxi ale je problémů hned několik.

Testy často ale proniknou ven, takže většina žadatelů, i když posléze u aprobační zkoušky neuspějí, test složí. Pětiměsíční praxi mohou opakovat v podstatě donekonečna, takže jsou v ČR cizinci zubaři, kteří se už devětkrát pokoušeli o složení zkoušky. Nikdy neuspěli, nicméně po celou tu dlouhou dobu ošetřují české pacienty. Aprobační zkouška u těchto uchazečů prokáže většinou hrubé neznalosti z českého jazyka i nedostatečné odborné znalosti.

Nedostatečnost cizinců vyplývá podle MUDr. Chrze z celého aprobačního řízení – jsou zaměstnáni ve zdravotnických zařízeních, kde musejí naplno pracovat a ošetřovat pacienty, současně se mají připravovat na aprobační zkoušku a současně se mají učit česky. „To za pět měsíců je v podstatě asi nesplnitelné,“ řekl.

Vedle zubních lékařů, kteří se připravují na aprobační zkoušku poctivě, existují podle MUDr. Chrze i případy, a ne ojedinělé, kdy se zubaři na aprobační řízení vůbec nechystají. „Vstoupili rovnou nohou do trhu, jsou ve zdravotnických zařízeních především v Praze a krajských městech. O jejich počtech ani úrovni nemá představu komora ani ministerstvo. Do doby, než se stane nějaký malér, vůbec netušíme, co tam provádějí. Exponenciální řadou přibývá stížností na zubní lékaře z ruskojazyčných zemí, jejich kvalita je prachbídná,“ řekl. Lidé si stěžují hlavně na to, že si s lékařem nerozumějí. Problém je i v tom, že zahraniční zubaři mají jiné tituly, nemají titul lékař, ale používají ho, tím jsou pacienti mateni.

Nápravu očekává ČSK od novely zákona a navazujících vyhlášek.

Především jde o vyhlášku o aprobačním řízení. „Nechceme se uzavírat, vytvářet komunitu bránící někomu ve výkonu povolání zubního lékaře na území ČR, na druhou stranu zcela jednoznačně požadujeme, aby jejich kvalita byla přinejmenším rovnocenná s kvalitou českých zubních lékařů, kteří musejí absolvovat velmi náročné vzdělání,“ shrnul MUDr. Chrz.

Podle novely bude muset každý cizinec vykonat zkoušku způsobilosti k vyjadřování v českém jazyce. Vstupní testy budou náročností srovnatelné s tím, co musejí zvládat studenti českých fakult. Kdo bude chtít vykonávat praxi zubního lékaře v ČR, bude muset podstoupit odbornou přípravu na akreditovaném pracovišti. Nově bude platit, že jeden školitel může mít na starosti po dobu celé přípravy pouze jednoho uchazeče o uznání odborné způsobilosti. Zkoušku bude moci uchazeč konat pouze třikrát, stejné omezení mají už teď čeští uchazeči.

ČSK pomůže při vytvoření sítě akreditovaných ordinací

ČSK je připravena spolupracovat s ministerstvem zdravotnictví na vytvoření sítě akreditovaných ordinací. Zařazeny do ní nebudou stomatologické fakulty, ty se zaměřují na příprav vlastních studentů. ČSK jako vstřícný krok připravila systém vzdělávání, který umožní, aby si zahraniční lékaři doplnili znalosti, včetně předepsaných výkonů, jako je to obvyklé u zubních lékařů z ČR. Současných pět měsíců považuje ČSK za příliš krátké období, navrhuje rok až dva, přičemž adepti by nejprve absolvovali jazykové kurzy, aby si doplnili znalosti češtiny, až potom by nastoupili na povinné praxe.

Prezident-elekt docent MUDr. Roman Šmucler, CSc., doplnil, že změny v postoji uchazečů se projevily dřív, než novela vstupuje v účinnost. Ještě v lednu měla komora 900 žádostí o provozování práce zubního lékaře v ČR. „V zemích mimo EU bylo známo, že tady stačí uchazečům přijít k testům, které byly všeobecně známé a byly v jejich rodném jazyce. Když se udělají, lze nekonečně dlouho pracovat, i když opakovaně odchází uchazeč s neúspěchem od zkoušek. Dokonce i řadě zaměstnavatelů tento stav vyhovoval, protože zubaři bez zkoušky byli dál v závislé činnosti a nemohli si zřídit praxi,“ řekl.

Problém v komunitě evropských zubařů působí podle MUDr. Chrze i to, že po třech letech práce v ČR mohou tito zubaři už bez jakýchkoli omezení odejít do jiné země EU. ČR je pro ně přestupní stanicí. „Na všech jednáních zubních lékařů zemí EU se ozývá, posíláte nám nekvalitní zubaře, my je nemůžeme po odborné stránce dál zkoušet, můžeme je pouze zkoušet z jazyka. Je to pro ČR ostuda,“ řekl.

Vedle špičkových zubařů tak právě v důsledku nevyjasněnosti podmínek přicházeli do ČR také zubaři úrovně „velmi špatné“, z 20 složili zkoušky dva, přitom tyto zkoušky byly na nižší úrovni, než jsou zkoušky na českých vysokých školách. „Ať se lékař narodil v Praze, Kyjevě či Berlíně, chce-li v ČR pracovat, musí mít stejnou úroveň znalostí. To od 1. července nastává a není bez zajímavosti, že 700 žadatelů změnilo zemi, kam chce směřovat,“ řekl docent Šmucler s tím, že ti, co jsou dobří, budou do ČR směřovat dál, nikdo tomu bránit nebude. Ale ti, kteří o sobě vědí, že v medicíně nejsou zrovna silní, budou vyhledávat jiné země.

Problémy s ukrajinskou komunitou ČSK podle prezidenta-elekt nemá, naopak celá řada tamních zubních lékařů tu pracuje seriózně a za změny zaváděné novelou podle něj děkují. Nebude už nadále možné, aby zubaře bez předepsaných zkoušek zaměstnávali podnikatelé ve zdravotnictví, kterým vyhovuje, že tito zahraniční zubaři zkoušku nemají, a jsou tudíž na nich závislí a musejí se spokojit s mizerným platem měsíčně 15.000 korun. „Konečně se dostáváme z národa, který využívá jiné, jako kdysi byli Afričané v Americe, nebo Turci v Německu, do národa, kde když někdo splní pravidla, je rovnocenný,“ řekl.

ČSK považuje novelu za první krok

Pokud cizinci mají zkoušky skutečně udělat, není možné, aby na to měli jen pět měsíců. Za tu dobu se nestihnou naučit jazyk, odborně se připravit, a přitom naplno pracovat. „Čili chceme využít třeba i bezvízového styku a navrhnout jim, ať si zažádají o studentské vízum a rok, dva tady studují češtinu. A pak teprve se odborně připravují, například Ukrajinci doma na Ukrajině. A až budou mít pocit, že jsou schopni u zkoušek obstát, ať přijdou,“ popsal docent Šmucler. Skončila by tak praxe, že někdo ví, že zkoušku neudělá, ale využívá možnosti systému a řadu let se pohybuje na hraně zákona.

ČSK připravila sady otázek, které budou při zkoušce voleny náhodně a jsou v češtině. Jsou podobné těm, které dostávají Češi při závěrečné zkoušce, tím je zajištěna rovnost obou zkoušek. Řízení by mělo do budoucna být minimálně roční, nebo i dvouleté, aby měli zubní lékaři šanci provést určité penzum výkonů. Nyní jsou v aprobačním řízení zubaři, kteří nevytrhli v době přípravy ani jeden zub, protože úroveň jejich škol byla velmi nízká.

ČSK nabízí zahraničním zubařům, aby se před zkouškou zapojili do komorového vzdělávání. „Jsme schopni reálně přijmout ročně nanejvýš 45 až 50 lidí, protože si myslíme, že ti, kteří by si tu chtěli udělat zkoušku, by měli chodit na přednášky, stýkat se s vyučujícími, jak to známe z vysokých škol,“ shrnul docent.

Aprobační řízení prověří sami zahraniční lékaři

Reakcí na podmínky zákona je iniciativa, kdy několik desítek zahraničních lékařů je do ČR přiděleno, aby prošli celým aprobačním řízením, které se někomu prý zdá zbytečně složité. Změní se mimo jiné to, že už zubař nebude moci vykonávat praxi v jiném městě, než praktikuje lékař, který nad ním má mít dohled. Podle novely musejí oba pracovat vedle sebe a každého pacienta musí dohlížející lékař kontrolovat, což je pro pacienty bezpečné. Nad zubaři, kteří jsou členy komory, má kontrolu při aprobační příprav stavovská organizace. Členství v komoře je podmínkou. Pokud se ale členy komory nestanou a pracují jako novodobí otroci pro nějakou firmu, jsou zcela mimo kontrolu.

Zdroj: MT